Vizigótské království: Porovnání verzí

Přidáno 1 011 bajtů ,  před 5 lety
infobox říše
m (fixlink z rozcestníku)
(infobox říše)
|url= http://art.thewalters.org/detail/77441
|title= Pair of Eagle Fibula}}</ref>]]
[[Soubor:Gutthiuda.jpg|290px|right|thumb|Gutthiuda,<ref>E. A. Thompson, [http://books.google.co.uk/books?id=mkETAQAAIAAJ&q=Gutthiuda+visigoths&dq=Gutthiuda+visigoths&hl=en&sa=X&ei=-_QHUdbBLoaW0QXRuoBg&ved=0CEQQ6AEwAw The Visigoths in the time of Ulfila], Duckworth, 2008, p. 9</ref> země VizigótůGótů]]
Vizigóti bývají spojováni především se [[Španělsko|Španělskem]], antickou Hispánií, jejich cesta na [[Pyrenejský poloostrov]] však byla velmi spletitá. Roku [[376]], poté, kdy byli [[Gótové]] přepadeni v severním Černomoří [[Hunové|Huny]], stáhly se některé skupiny za [[Dunaj]] na území římské říše a byly zde císařem [[Valens|Valentem]] usazeny roku 376 jako [[foederati|foederáti]] v naději, že posílí obranu římské hranice proti dalším barbarům. V římské říši v té době panoval značný nedostatek pracovní síly. Snaha zotročit vizigótské bojovníky vedla k velkému protiřímskému povstání, k němuž se vzápětí přidalo zbídačelé místní obyvatelstvo, především [[Otrokářství|otroci]] těžce pracující v thráckých dolech. Roku [[378]] se povstalcům postavilo římské vojsko [[bitva u Adrianopole (378)|u Adrianopole]]. Římané byli tvrdě poraženi a císař Valens podlehl svým zraněním z bitvy. Roku [[380]] vtrhli Vizigóti do [[Malá Asie|Malé Asie]] a do [[Řecko|Řecka]]. Teprve po nástupu [[Theodosius I.|Theodosia I.]] roku [[379]] se novému císaři podařilo Góty pacifikovat obdarováním pozemky a dobytkem. Uzavřel s nimi smlouvu, přiměl k návratu do [[Moesie]] a [[Thrákie]] a znovu je tu usídlil jako foederáty.
 
== Založení tolosánského království ==
{{Infobox zaniklý stát
[[Soubor:Reino de los visigodos-cs.svg|thumb|upright=1.2|Rozsah říše okolo roku [[500]]]]
|název = Vizigótská říše<br />Vizigótské království
|originální název = Regnum Visigothorum<br />Gutþiuda Þiudinassus
|rok vzniku = 418
|rok zániku = 720 n. l.
|více před = ne
|před 1 = Západořímská říše
|před 1 vlajka = Labarum of Constantine the Great.svg
|před 2 = Království Svébů
|před 2 vlajka =
|více po = ne
|po 1 = Franská říše
|po 1 vlajka =
|po 2 = Umajjovci
|po 2 vlajka = Umayyad Flag.png
|po 3 = Království Asturie
|po 3 vlajka = ReinoAsturias.PNG
|vlajka =
|článek o vlajce =
|vlajka velikost =
|znak =
|článek o znaku =
|znak velikost =
|mapa = Reino de los visigodos-cs.svg
|mapa velikost = 320px
|mapa poznámka = Rozsah říše okolo roku [[500]]
|hlavní město = [[Toulouse]] (do [[507]])<br />[[Narbonne]]<br />[[Barcelona]]<br />[[Toledo]]
|jazyky = [[latina]], [[gótština]]
|národnostní složení = Vizigóti, [[Římané]]
|náboženství = [[ariánství]], [[nicejské vyznání]], [[římskokatolictví]], [[judaismus]]
|státní zřízení = [[monarchie]]
|měna =
|vznik =
|zánik =
}}
 
Po Alarichově smrti byl zvolen králem jeho švagr [[Athaulf]] (410–415), který odvedl na žádost císaře [[Honorius (císař)|Honoriua]] Vizigóty z Itálie. Jako římští spojenci měli bojovat v Galii s útočícími barbary. Když dobyli jihozápadní část země ([[Akvitánie|Akvitánii]]), začali se zde usazovat. Athaulf, který byl jmenován vrchním římským velitelem pro Galii, usiloval o větší legitimitu postavení Vizigótů na římském území, a proto se oženil s nevlastní Honoriovou sestrou [[Galla Placidia|Gallou Placidií]], která byla vizigótskou zajatkyní. Již v té době pronikali Vizigóti za [[Pyreneje]], kde bojovali s germánskými [[Vandalové|Vandaly]]. Během těchto bojů byl Athaulf roku [[415]] v [[Barcelona|Barceloně]] zavražděn.
 
 
== Vizigótská říše v Hispánii ==
[[Soubor:Hispania 700 AD.svg|náhled|left|250px240px|Vizigótská Hispánie kolem roku [[700]]]]
{{Dějiny Španělska}}
[[Soubor:Hispania 700 AD.svg|náhled|left|250px|Vizigótská Hispánie kolem roku 700]]
V Hispánii představovali Vizigóti pouze vládnoucí menšinu. Většinu tvořilo obyvatelstvo hispanořímského původu, které bylo jazykově romanizované a vyznávalo katolické náboženství, zatímco Vizigóti byli [[ariánství|ariány]]. Zpočátku se výrazně odlišovali také způsobem života. Nicméně navzdory tomu, že byla nyní Hispánie ovládána [[barbar]]y, nezažila úpadek zájmu o klasickou kulturu v takovém rozsahu, jaký postihl [[Velká Británie (ostrov)|Británii]] nebo Galii, což je významnou skutečností hovořící ve prospěch Vizigótů. Ti měli navíc tendenci udržovat staré římské instituce a rovněž projevovali jedinečný respekt k římským zákonům a zákoníkům vůbec (viz [[Alarichův breviář]]). Ve čtyřicátých a padesátých letech [[6. století]] procházel vizigótský stát vážnou krizí, způsobenou odstředivými tendencemi hispanořímské šlechty. Toho využili [[Byzantská říše|Byzantinci]] k ovládnutí jihovýchodního pobřeží Španělska ([[554]]), jehož se zmocnila vojska císaře [[Justinián I.|Justiniána I.]]. Teprve za krále [[Leovigild]]a ([[568]]–[[586]]) a jeho syna [[Rekkared I.|Rekkareda]] ([[586]]–[[601]]) se podařilo obnovit silnou ústřední vládu s centrem v [[Toledo|Toledu]]. Na přelomu [[6. století|6.]] a [[7. století]] byli z poloostrova vytlačeni Byzantinci, [[568]]–[[585]] vyvrácena [[svébská říše]] na severozápadě poloostrova. Poté kontrolovali vizigótší králové celé území dnešního [[Španělsko|Španělska]] a [[Portugalsko|Portugalska]].
 
 
== Muslimská invaze ==
{{Dějiny Španělska}}
Postupně se i na Pyrenejském poloostrově přežily antické poměry a vizigótská společnost začala procházet hlubokými proměnami. Vedly ke značné vnitropolitické labilitě, k níž se přidaly politické zmatky, převraty a pokusy uchvátit trůn. To oslabilo také postavení vizigótského státu navenek. Když se roku [[711]] vylodili na jižním pobřeží [[Muslim|muslimští]] nájezdníci ze severní [[Afrika|Afriky]], nebyli jim Vizigóti schopni čelit. Jejich říše byla dobyta v letech [[711]]–[[713]] [[Arabové|Araby]] a [[Berbeři|Berbery]] a zanikla. Jen na úplném severu poloostrova, v hornatých oblastech pozdější [[Asturie]], se udržela drobná panství v čele s vizigótskými šlechtici, zárodek budoucích křesťanských [[středověk]]ých království.