Seznam míšeňských purkrabích: Porovnání verzí

[[Míšeň|Míšeňské]] purkrabství je poprvé zmiňováno k roku [[1068]], když římsko-německý král [[Jindřich IV.]] dosadil nového [[Purkrabí|purkrabího]] neznámého jména na svůj říšský hrad v Míšni. '''Purkrabí míšeňští''' ''([[německy]] Burggrafen von Meißen)'' představovali úředníky králů a císařů [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]], jimž byli přímo podřízeni a jejichž zájmy hájili. Vytvářeli mocenský protipól vůči markrabím z Míšně, největším místním pozemkovým vlastníkům a vůči biskupům z Míšně, duchovní vrchnosti, kteří nebývali vládcům Svaté říše již dost loajální. S [[Míšeňské markrabství|Míšeňským markrabstvím]] a [[Míšeňské biskupství|biskupstvím]] purkrabství v Míšni nesmí být zaměňováno. Všichni tři [[zeměpán|zeměpáni]] sídlili na [[hradní vrch v Míšni|hradním vrchu]], ''německy Burgberg,'' v Míšni, dodnes se ovšem dochovaly jen paláce markrabský - [[kurfiřt|kurfiřtův]] [[Albrechtsburg (Míšeň)|Albrechtsburg]] a biskupský - dnes místní pobočka saského zemského soudu, oba ovšem z pozdějšího období, až z pozdního 15. století. Ačkoli purkrabí sídlil v Míšni, město samotné mu jako feudálovi nepodléhalo. Financování purkrabství a status zeměpána purkrabím zajišťovala skupina zhruba 10 vesnic východně od města spolu s městečkem [[LommatschLommatzsch]] sseverozápadně od města obdařeným právem vybírat pivní clo a okolními vesnicemi severozápadně od města a dále rozsáhlejší a vzdálenější država v saském Podkrušnohoří okolo městeček [[Crottendorf]] a [[Sayda]]. Takzvané [[Zemský okres Vogtland|Fojtsko]], ''německy Vogtland ("[[Fojt|Fojtova]] země"),'' nepatřilo nikdy k zemím purkrabství, pouze mělo v pozdějších letech s purkrabstvím společného panovníka. Historicky známí purkrabí pocházeli vesměs z rodu [[Meinhardovci|Meinhardovců]] a od roku [[1426]] z rodu [[Fojti z Plavna|Fojtů]] z [[Plauen|Plavna]], příbuzných dodnes žijícího durynského rodu [[Reussové|Reussů]]. V letech [[1548]]-[[1572]] mělo, tehdy již pouze titulární, purkrabství status říšského knížectví s právem hlasovat na [[Říšský sněm (Svatá říše římská)|Říšském sněmu]] a plnými právy [[říšské stavy|říšských stavů]]. Ačkoli titulárně trvalo purkrabství až do vymření Plavenských r. 1572, fakticky, jako územní celek a říšský úřad zaniklo již v roce [[1482]].

| [[Jindřich II. z Plavna (Míšeň)|Jindřich II. z Plavna]] || 1446/[[1447]] || [[1482]] || [[1417]]-[[1482]]/[[1484]] || Synsyn Jindřicha I., pán ve Fojtsku a na [[Wildenfels|Wildenfelsu]]. V letech [[1450]]-[[1454]] držel krátce [[Říšská bezprostřednost|bezprostřední]] panství Wildenfels v saském Podkrušnohoří. Roku [[1466]] byl Jindřich II. vyhnán ze svého panství ve Fojtsku, kde toho roku končí vláda Plavenských. Toto panství bylo začleněno do Saského kurfiřtství jako okresy [[Plauen]] a [[Voigtsberg]], ovšem [[kurfiřt]] [[Arnošt Saský|Arnošt]] jej získal jen jako české zahraniční léno.

| [[Jindřich III. z Plavna (Míšeň)|Jindřich III. z Plavna]] || 1482 || [[1519]] || 1453-[[1519]] || Synsyn Jindřicha II. V roce 1482 se zřekl definitivně všech mocenských nároků vůči [[Wettinové|Wettinům]] jako míšeňský purkrabství a také všech pozemků, panství a suverénních práv, náležejících k purkrabství ve prospěch saských vládců. Podržel si však titul purkrabího míšeňského, což mu bylo r. [[1490]] potvrzeno listinou od císaře [[Fridrich III. Habsburský|Fridricha III.]] Purkrabství samo ale fakticky r. 1482 zaniká.

| [[Jindřich IV. z Plavna (Míšeň)|Jindřich IV. z Plavna]] || 1519 || [[1554]] || [[1510]]-[[1554]] || Synsyn Jindřicha III., Pánpán ve Fojtsku, na [[Schleiz|Schleizu]] a [[Lobenstein (Durynsko)|Lobensteinu]]. Žil převážně v Čechách, kde držel panství v Podkrušnohoří. V roce [[1547]] mu český král [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand I.]] znovu udělil Fojtsko jako české léno, předtím odebrané Wettinům. Následujícího roku mu císař [[Karel V.]] udělil jako míšeňskému purkrabímu titul [[říšský kníže|říšského knížete]] a právo hlasovat na Říšském sněmu. V roce [[1550]] po vymření [[Fojti z Gery|Fojtů]] z [[Gera|Gery]] zdědil [[durynsko|durynská]] panství Schleiz a Lobenstein.

| [[Jindřich V. z Plavna (Míšeň)|Jindřich V. z Plavna]] || 1554 || [[1568]] || [[1533]]-1568 || synSyn Jindřicha IV., Pánpán ve Fojtsku, na Schleizu a Lobensteinu. Zastavil spolu s bratrem Fojtsko saskému kurfiřtovi, r. [[1564]] mu ho postoupil definitivně. Stejně jako jeho otec žil převážně v Čechách.