Dějiny Pruska: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění podrobností k prusko-polským bojům (do příchodu německých rytířů), reference značka: editace z Vizuálního editoru |
Řád německých rytířů obsazuje Prusko: podrobnosti, reference značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 24:
[[Soubor:Balt2_prusy.jpg|thumb|[[Středověk]]ý Pruský řádový stát]]
Než se [[Řád německých rytířů]] v Polsku usadil, dal si potvrdit darování [[Chełmiňská země|Chełmiňska]] od [[Seznam panovníků Svaté říše římské|císaře]] [[Fridrich II. Štaufský|Fridricha II.]], který také v březnu 1226 [[Zlatá bula z Rimini|Zlatou bulou z Rimini]] přiznal [[Řád německých rytířů|řádu]] právo říšských knížat a odevzdal mu celé, ačkoli dosud nepodmaněné, Prusko<ref name=":1" /> - císař se totiž považoval za majitele veškeré pohanské půdy, která byla vnímána jako půda bez vlastníka.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Schoeps|jméno = Hans-Joachim|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Dějiny Pruska|vydání = |vydavatel = Garamond|místo = Praha|rok = 2004|počet stran = |strany = 9-14|isbn = |kapitola = Pruský řádový stat}}</ref> Roku 1228 provedl [[Konrád I. Mazovský|Konrád]] slíbenou nadaci Chełmiňska a řád se v ní roku 1230 usadil. Budoucí kořist pruského území si řád rozdělil s [[Chełmno|chełmnským]] biskupem Kristiánem tak, že řád obdrží 1/3 půdy a biskupství 2/3. Když však padl Kristián roku 1234 do Pruského zajetí, padělal řád nadační listinu (datovanou r. 1230 v Kruszwici) ve smyslu, že kníže Konrád jim kromě Chełmiňska daroval do vlastnictví i celé Prusko. Na žádost řádu pak ještě roku 1234 prohlásil papež Prusko za "vlastnictví sv. Petra" a daroval je řádu. Roku 1235 Řád neměckých rytířů do svých řad včlenil [[Řád dobřínských rytířů|Řád dobříňských rytířů]] a připojil tak Dobrzyňsko ke svým územím.<ref name=":1" /><ref name=":2" />
Roku 1233 zahájily vojska řádu za podpory mazovských knížat systematické dobývání Pruska. Postup proti houževnatě ale rozptýleně vzdorujícím Prusům byl založen na taktice spálené země a postupném budování opěrných bodů - v dobytém území řád budoval hrady a usazoval [[Němci|německé]] kolonisty ([[Toruň]] r. 1233, Kwidzyn r. 1234, [[Elbląg|Elblag]] r. 1237 a další). Němečtí osadníci zaplňovali mezery v místní populaci, masakrované během válečných tažení nebo ustupující do ještě nedobytých [[Pobaltské země|baltských]] krajin. Roku [[1237]] se [[Řád německých rytířů]] spojil s [[Řád mečových bratří|Řádem mečových bratří]], který operoval v [[Livonsko|Livonsku]] (na území dnešního [[Lotyšsko|Lotyšska]] a [[Estonsko|Estonska]]). Pruské území se tak dostalo do kleští a bylo během následujících 50 let po částech velmi bezohledně dobyto.<ref name=":1" /><ref name=":2" /> [[Křížové výpravy|Křížových výprav]] proti Prusům se účastnili i [[Česko|čeští]] panovníci [[Přemysl Otakar II.]] (ten zde zakládá r. 1256 město [[Kaliningrad|Královec]]) a [[Jan Lucemburský]]. Na dobytých územích bylo nutné potlačovat vzpoury Prusů, posladní odpor byl zlomen až roku 1295. V Prusku proběhla [[christianizace]] a [[germanizace]]. Po dobytí Pruska se počet místních obyvatel snížil z 170 000 na 100 000 a v roce 1400 tvořili [[Prusové]] polovinu z 270 000 obyvatel Pruska.<ref name=":2" /> Pohanské náboženství ustupovalo jen pomalu, přetvářelo se do [[Synkretismus|synkretismu]] s křesťanstvím, nebo do [[dvojvěří]] a přežívalo až do 16. století (např. r. 1520 žádali Prusové velmistra Albrechta, aby mohli hrozící polský vpád zažehnat obětí starým bohům).<ref name=":2" /> Roku 1309 se řádové území rozšířilo o [[Pomoří|Gdaňské Pomoří]].
Němečtí rytíři usídlení v Prusku expandovali proti dosud pohanské [[Litva|Litvě]] ([[Žmuď]]) i křesťanskému Polsku, které se na obranu proti řádu spojily [[Krevská unie|Krevskou unií]] do jednoho státního celku ([[1385]]), kterému vládli králové z rodu [[Jagellonci|Jagellonců]]. Roku [[1410]] dosáhlo Polsko významného vítězství nad pruskými řádovými vojsky v [[bitva u Grunwaldu|bitvě u Grunwaldu]]. Další porážka čekala slábnoucí řád v třináctileté válce s pruskými městy a Polskem (1454-1466).
| |||