Alexandrijská knihovna: Porovnání verzí

'''Alexandrijská knihovna''' byla největší a nejslavnější [[Knihovna (instituce)|knihovna]] [[starověk]]u. Byla součástí věhlasného [[Múseion v Alexandrii|múseia]] v [[Starověká Alexandrie|Alexandrii]], vybudovaného z podnětu [[Ptolemaios I.|Ptolemaia I.]] Byla považována za hlavní centrum vzdělanosti od [[3. století př. n. l.]] až do roku [[48 př. n. l.]], kdy za války mezi Caesarem a [[Pompeius|Pompeiem]] zčásti vyhořela. Starověké zdroje o ničení knihovny, o tom, kdo je zodpovědný za ničení a kdy k němu došlo se liší. V roce [[30 př. n. l.]], kdy Egypt dobyli [[Římané]] její význam poklesl, přesto za vlády [[Gaius Iulius Caesar|Julia Caesara]] přechovávala na 700 tisíc rukopisů na [[Pergamen|pergamenových]] svitcích,<ref>{{Citace monografie | příjmení = Štverák | jméno = Vladimír | titul = Stručné dějiny pedagogiky | vydavatel = SNP | místo = Praha | rok = 1983 | strany = 45}}</ref> které shrnovaly tehdejší poznatky v oboru [[Matematika|matematiky]], [[astronomie]], [[Fyzika|fyziky]], [[lékařství]] a [[historie]]. Opisovači tyto rukopisy rozmnožovali na prodej či na výměnu. Roku [[220]] po útoku [[Aurelianus|Aureliana]] byla poničená znovu a v roce [[389]] za náboženských bouří byla zbořena zcela, když ji z podnětu alexandrijského [[PatriarchaPatriarchát (územní členění církve)|patriarchy ]] [[Theofil]]a zničilo vojsko římského císaře [[Theodosius I.|Theodosia I.]] Záhy byla znovuvybudována a ve své vědecké činnosti pokračovala až do roku [[643]], kdy byla [[Alexandrie]] dobyta [[Arabové|Araby]].