Jan Palach: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m sjednocení infoboxu za použití AWB |
|||
Řádek 61:
Dne [[16. leden|16. ledna]] [[1969]] se v horní části [[Václavské náměstí|Václavského náměstí]] v [[Praha|Praze]] polil hořlavinou a zapálil. Hořící běžel přes křižovatku od kašny pod muzeem k Washingtonově ulici, kde se jej pokusil uhasit výhybkář Dopravního podniku svým kabátem. S rozsáhlými [[popálenina]]mi byl převezen na Kliniku popálenin [[Fakultní nemocnice Královské Vinohrady|FNKV]] a [[3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|LFH UK]] v pražské Legerově ulici. Zde s ním byl na magnetofonový pásek natočen krátký rozhovor, v němž Palach hovořil o příčině svého činu. V záznamu se zmiňuje o pasivitě lidí, vystupuje proti rozšiřování ''Zpráv'' – deníku vydávaného sovětskými okupanty, a požaduje generální stávku. Z rozhovoru je patrné, že byl pod utišujícími léky a měl značné bolesti. Zemřel 19. ledna 1969, tři dny po svém činu.
[[Soubor:Jan Palach - rodný dům.JPG|náhled|[[Všetaty (okres Mělník)|Všetatský]] dům, v němž Jan Palach vyrůstal]]V lednu 2009 bylo zveřejněno, že historici objevili dokument, podle kterého Palach v lednu 1969 chtěl, aby studenti obsadili budovu rozhlasu. Jan Palach svůj návrh odeslal 10 dnů před svou [[sebevražda|sebevraždou]] v dopisu adresovaném tehdejšímu studentskému vůdci [[Lubomír Holeček|Luboši Holečkovi]].<ref name="prvni" /><ref>[http://www.ceskenoviny.cz/domov/index_view.php?id=353949 Lidovky.cz: Jan Palach chtěl, aby studenti obsadili rozhlas]</ref> Dokument objevil historik [[Petr Blažek]], který se pokusil sestavit co nejpřesnější rekonstrukci událostí, které předcházely Palachovu [[sebeupálení]], samotný čin i následné události včetně vyšetřování příslušníky Veřejné bezpečnosti.<ref>[http://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/clanek.phtml?id=626700 Jan Palach chtěl před upálením obsadit pražský rozhlas], Aktuálně.cz, 9.1.2009</ref> O svém posledním činu se ovšem před jeho vykonáním nikomu nezmínil.{{Doplňte zdroj}} Inspirací Palachovi bylo sebeupálení [[vietnam]]ských [[buddhismus|buddhistických]] mnichů na protest proti perzekuci buddhistů v [[Jižní Vietnam|Jižním Vietnamu]].<ref name="prvni" />
O tom, že čin Jana Palacha nebyl krokem zoufalého a nešťastného člověka, svědčí přepis rozhovoru, který s Palachem před jeho smrtí natočila ošetřovatelka Zdenka Kmuníčková. Palach jí sdělil, že k tomu, aby se zapálil, potřeboval vztek.<ref>Kmuníčková, Zdenka: Poslední dny Jana Palacha, Epocha, Praha 2009</ref>
| |||