Alexandr Karađorđević: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
nebyl zakladatel, francouzský důstojník byl jeho syn, typo |
m →Vláda: přímý odkaz |
||
Řádek 44:
Vzhledem k nespokojenosti s protureckou vládou [[dynastie Obrenovićů]] byl po jejich sesazení [[14. září]] [[1842]] srbským národním shromážděním (skupštinou) zvolen knížetem. Kníže Alexandr založil řadu nových institucí a začal reformy – například zdokonalení právního systému, budování pošt a telegrafů – s cílem zlepšit mladý srbský stát. Zastával prorakousky orientovanou politiku. {{Doplňte zdroj}}
Během [[Maďarská revoluce 1848–1849|maďarské revoluce]] ve [[Vojvodina|Vojvodině]] v roce [[1848]], kníže Alexandr Karađorđević poslal srbské dobrovolníky, pod velením Stevana Knićanina na pomoc Srbům pro boj za autonomii. Jak vyplývá z národně-politického hnutí v roce [[1848]], knížeti Alexandrovi šlo o [[Panslavismus|panslavistickou]] myšlenku sjednocení jihoslovanských/jugoslávských národů do jedné monarchie. Hlavním cílem bylo nahradit rakouské a turecké nadvlády u jižních Slovanů srbskou vládu pod hlavičkou "[[Velké Srbsko|Velkého Srbska]]".
Ve vnitřní politice se kníže Alexandr Karađorđević dostal do konfliktu s členy rady, která vyvrcholila [[Svatoondřejská skupština|svoláním Národního shromáždění]] (Skupštiny) na den svatého Ondřeje, v prosinci [[1858]], která jej donutila k abdikaci. Poté se knížetem opět stal příslušník [[Obrénovićové|rodu Obrenovićů]] kníže [[Miloš Obrenović]].
| |||