Mezinárodní organizace: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m narovnání přesměrování |
doplnění, přepsání + úpravy, reference |
||
Řádek 1:
'''Mezinárodní organizace''' je [[organizace]] s mezinárodním členstvím, nejčastěji [[stát]]ů. V širším slova významu mezinárodní organizace sice zahrnuje i ''[[mezinárodní nevládní organizace]]'', což jsou [[Nestátní nezisková organizace|nevládní organizace]] (NGO), které působí v mezinárodním měřítku (např. [[Mezinárodní červený kříž|Mezinárodní Výbor Červeného kříže]], [[Amnesty International]] nebo [[Lékaři bez hranic]]), v užším a častějším<ref name="Potočný, Ondřej">{{Citace monografie
| příjmení = Potočný
| jméno = Miroslav
| příjmení2 = Ondřej
| jméno2 = Jan
| titul = Mezinárodní právo veřejné. Zvláštní část
| vydavatel = C. H. Beck
| místo = Praha
| rok = 2006
| isbn = 80-7179-536-4
| strany = 273–286
}}</ref> slova smyslu jde ale jen o '''mezivládní organizace'''. V tomto pohledu je mezinárodní organizace trvalým společenstvím alespoň tří států, které bylo založeno [[mezinárodní smlouva|mezinárodní smlouvou]], má vlastní orgány a neustále usiluje o dosažení cíle, kvůli němuž bylo založeno. Taková organizace má také mezinárodní [[právní subjektivita|subjektivitu]], odvozenou od zakládajících států, která je ale omezena pouze účelem dané mezinárodní organizace.<ref name="Potočný, Ondřej" /> Tím může být udržování míru, rozvoj hospodářské, vědecké, kulturní spolupráce aj.
== Historie ==
Mezi nejstarší mezinárodní organizace patřila např. společenství řeckých městských států (náboženské [[amfiktionie]] a vojenské [[symmachie]]). V moderním slova smyslu vznikaly nejdříve nepolitické mezinárodní organizace ([[Mezinárodní úřad pro míry a váhy]], [[Mezinárodní poštovní unie]] apod.), první skutečně politickou a stálou byla [[Společnost národů]]. Spolu se větší propojeností světa se také zvyšoval jejich počet, např. zatímco v roce 1914 jich existovalo 212, v roce 1939 už bylo 618 mezinárodních organizací.<ref name="Potočný, Ondřej" /> Jejich počet ještě více narostl po [[druhá světová válka|druhé světové válce]], v tu dobu také vznikla dodnes nejvýznamnější mezinárodní organizace, [[Organizace spojených národů]] (OSN). Dalšími významnými jsou např. [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě]] (OBSE), [[Rada Evropy]] (RE) nebo [[Světová obchodní organizace]] (WTO).
== Struktura a činnost ==
Všichni členové mezinárodní organizace jsou si (alespoň formálně) rovni. To se projevuje v jejím vrcholném orgánu, ''(valném) shromáždění'', kde zasedají všichni členové organizace a který rozhoduje o základních otázkách její činnosti. Výkonným orgánem ovšem bývá ''rada'' (výbor apod.) o omezeném počtu členů, která operativně rozhoduje o aktuálních problémech, přičemž nejen že nejvýznamnější státy zde mívají stálé místo, ale v některých případech i právo [[veto|veta]], jako je tomu např. u [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti OSN]]. Usnesení, rezoluce či deklarace mezinárodní organizace jsou většinou nezávazná, což vyplývá ze základní zásady, že mezinárodní organizace nemají svou činností nahrazovat vlastní aktivity států, ale pouze ji doplňovat. Jen u nadstátních integračních organizací, jako je [[Evropská unie]] (EU), se kompetence států přenáší na úroveň organizace a jejich rozhodnutí proto závazná jsou.<ref name="Potočný, Ondřej" />
== Reference ==
<references />
[[Kategorie:Mezinárodní organizace| ]]
|