Wikipedie

Dějiny Pruska: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Boleslav Chrabrý a misie sv. Vojtěcha, reference
m →‎Pohanské Prusy: gramatická oprava
Řádek 7:
Na počátku 1. tisíciletí n. l. se prostřednictvím obchodu s [[Jantar|jantarem]], nazývaným též „zlatem severu“, dostala obzvláště západnější baltská oblast obývaná Prusy (které [[Římané|Římani]] nazývali ''Aistové'') do živého kontaktu s okolním světem a středomořskými civilizacemi - jantar byl z baltské oblasti prodáván do [[Římské impérium|Římské říše]]. Během [[stěhování národů]] zůstala baltská oblast uchráněná přímých velkých migračních změn, zničeny však byl předchozí obchodní a kulturní vazby s okolní Evropou.<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení = Švec|jméno = Luboš|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Dějiny pobaltských zemí|vydání = |vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny|místo = Praha|rok = 1996|počet stran = |strany = |isbn = |kapitola = Prehistorické a protohistorické období}}</ref>
 
Za vlády [[Polsko|polského]] knížete [[Boleslav Chrabrý|Boleslava Chrabrého]] (vládl 992–1025) se síly Polska zaměřily na podmanění a christianizaci Prusů. Boleslav tak spolupracoval s [[Ota III.|Otou III.]] na politickém programu vytvoření univerzální křesťanské monarchie, jejižjejíž součástí mělo být (kromě [[Německé království|Německa]], [[Burgundské království|Burgundska]], [[Lotrinsko|Lotrinska]] a [[Italské království (středověk)|Itálie]]) i Polsko a zaměřením jeho sil na Prusy sledoval císař Ota III. uvolnění německých sil pro válku v Itálii. [[Boleslav Chrabrý|Boleslav]] přesvědčil pražského biskupa [[Svatý Vojtěch|Vojtěcha]], jenž roku 997 pobýval na jeho dvoře s cílem vydat se na [[misie]] k [[Lutici|Luticům]], aby zvolil za cíl své misie Prusy.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Melichar|jméno = Václav|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Dějiny Polska|vydání = |vydavatel = Nakladatelství Svoboda|místo = Praha|rok = 1975|počet stran = |strany = 37-38|isbn = |poznámka = dále jen ''Dějiny Polska'' (1975)}}</ref> Již při prvních setkáních dali Prusové Vojtěchovi [[ultimátum]], že pokud jejich území jakožto nežádoucí [[misionář]] neopustí, bude zabit. Vojtěch neuposlechl a po té, co (možná nevědomě) překročil zákaz vstupu do posvátného háje Kunter, do něhož byl vstup zakázán i samotným Prusům, byl 23. dunnadubna 997 chycen, zajat a rituálně zabit, za což je považován za [[Mučedník|mučedníka]].<ref>[https://cs.wikibooks.org/wiki/Jak_a_kde_zahynul_svat%C3%BD_Vojt%C4%9Bch ''Jak a kde zahynul svatý Vojtěch''] , Petr Zahnaš, OPAVA 2007</ref>
 
V období let 1000 - 1200, tzv. protohistorickém období, někdy charakterizovaném jako druhý zlatý věk Baltů, dochází k vzniku [[Kmen (sociologie)|kmenových]] [[knížectví]], které nahrazují dosavadní [[Rod (příbuzenství)|rodové]] instituce. Z menších knížectví se dále formovaly kmenové svazy. Proces proměny pobaltských kmenů (včetně kmenů Pruských) ve větší politické celky probíhal ve srovnání s vývojem většiny Evropy pomaleji, což bylo dáno pozvolnějším tempem hospodářského a sociálního vývoje a geografickou polohou, chránící zdejší obyvatele před agresí mocných sousedů. Svou roli hrála i absence jediné sjednocující [[ideologie]], jakou představovalo v okolní Evropě [[křesťanství]]. Na vrcholu společnosti stála vrstva [[Kmen (sociologie)|kmenové]] [[aristokracie]], odlišující se původem i bohatstvím, označovaná v pramenech jako ''starší'' (''seniores'').<ref name=":0" />
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Dějiny_Pruska“