Černigovské knížectví: Porovnání verzí

'''ČernigovskéČernihovské knížectví''' ([[rusky]] ''Черниговское княжество'') bývala součást [[Kyjevská Rus|Kyjevského knížectví]] s hlavním městem [[Černihiv|ČernigovČernihov]]. Knížectví vzniklo roku 1024 v [[Siverie|Siverii]] a patřilo mezi politicky a hospodářsky nejvýznamnější části říše. Knížata z ČernigovaČernihova několikrát bojovali o vládu nad [[Kyjev]]ským velkoknížectvím, zatímco po dlouhý čas byla za vládce ČernigovaČernihova považována Kyjevská Rus.

Z počátku své existence zahrnovalo knížectví rozlehlé území zejména východně od [[Dněpr]]u. Dosah jeho moci se rozpínal až do [[Murom]]i a [[Rjazaň|Rjazaně]] na severovýchodě a k [[Divoká pole|Divokým polím]] na jihovýchodě. Mezi významná města Knížectví patřila [[Novhorod-Siverskyj|Novgorod-Severskij]], [[Starodub]], [[Brjansk]], [[Putyvl]], [[Kursk]], [[Hluchiv|Hluchov]] a [[Homel]].

V roce 1097 se z ČernigovskéhoČernihovského knížectví vydělily samostatná [[Knížectví Severie]] a [[Knížectví Rjazaň|Knížectví muromsko-rjazaňské]].

Zánik knížectví nastal v roce 1239, když bylo v důsledku [[Mongolská invaze na Rus|mongolské invaze na Rus]] zpustošeno. Po smrti knížete [[Michal Černigovský|Michaila Černigovského]] v roce 1246 se rozpadalo na vícero menších knížectví: [[Brjansk]], [[Novosil]], [[Karačev]] a [[Tarusa]]. Mongoly zničený [[Černihiv|ČernigovČernihov]], po dlouhý čas jedno z největších měst celé Rusi, již nemohl splňovat nároky na funkci hlavního města, proto bylo přeloženo do [[Brjansk]]u. Ve 14. století došlo k dalším dělením. <!-- Im Folgenden gelangten die Gebiete des Knížectvís in den Einflussbereich des [[velkoknížectví Litauen|velkoknížectvís Litauen]]. --> Na konci 15. století mnoho členů pravoslavné šlechty se svými pozemky přeběhlo k [[Velkoknížectví moskevské]]mu, poté co v Litvě byli tale silnějším [[Katolicismus|katolizujícím]] tlakům.

== ČernigovskáČernihovská knížata ==

|Mstislav ČernigovskýČernihovský

|Oleg I. ČernigovskýČernihovský

|Oleg I. ČernigovskýČernihovský