Mšec: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: Odstraňuji šablonu: InfoAktual
- detaily lokálních reálií, aktualizace počtu obyvatel, formát, link kostel
Řádek 8:
| země = [[Čechy]]
| výměra = 14,2
| počet obyvatel = 883890
| obyvatelé datum = 1.&nbsp;1.&nbsp;2014<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 | url = http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/BC00298FFF/$File/1300721403.xlsx | datum vydání = 2014-04-30 | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha}}</ref>
| obyvatelé datum = 31.&nbsp;12.&nbsp;2008
| zeměpisná šířka = 50.2047222
| zeměpisná délka = 13.8997222
Řádek 33:
}}
 
Městys '''Mšec''' (dříve též '''Kornhaus''') se nachází v okrese [[Okres Rakovník|Rakovník]], kraj [[Středočeský kraj|Středočeský]], zhruba 5,5&nbsp;km severně od [[Nové Strašecí|Nového Strašecí]] a 14&nbsp;km západně od [[Slaný|Slaného]]. KeŽije dnizde 31.&nbsp;12.&nbsp;2008zhruba ve Mšeci žilo 883900 obyvatel. Součástí městyse je i drobná osada [[Háj (Mšec)|Háj]] o zhruba 30 obyvatelích, vzdálená 1,5&nbsp;km východním směrem.
 
== Poloha ==
Řádek 87:
== Pamětihodnosti ==
* [[Mšec (zámek)|Zámek Mšec]]
* [[Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské (Mšec)|Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské]]
* Kaple svatého Jana Nepomuckého
* Fara
 
Dominantou obce Mšec je kostel sv. Kateřiny Alexandrijské, který byl postaven na místě staré gotické tvrze. Varhany by měly pocházet z roku [[1587]] a patří mezi nejstarší dochované varhany v Čechách. Pocházejí z doby, kdy varhanní hudba a varhany jako takové dosáhly svého největšího rozkvětu a slávy. Byly umístěny v původním gotickém kostele a po jeho zboření byly přestěhovány do nově postaveného kostela sv. Kateřiny Alexandrijské, oltář kostela vytvořil Ignác Platzer. Od 2. poloviny 18. století se o varhany staral varhaník Gút, který pocházel z Čisté u Rakovníka. Patřil k nejstarší generaci nástrojářů – varhaníků, působících na Rakovnicku.
Dominantou obce Mšec je kostel sv. Kateřiny Alexandrijské, který byl postaven na místě staré gotické tvrze.
Varhany by měly pocházet z roku [[1587]] a patří mezi nejstarší dochované varhany v Čechách.
Pocházejí z doby, kdy varhanní hudba a varhany jako takové dosáhly svého největšího rozkvětu a slávy.
Byly umístěny v původním gotickém kostele a po jeho zboření byly přestěhovány do nově postaveného kostela sv. Kateřiny Alexandrijské, oltář kostela vytvořil Ignác Platzer.
Od 2. poloviny 18. století se o varhany staral varhaník Gút, který pocházel z Čisté u Rakovníka. Patřil k nejstarší generaci nástrojářů – varhaníků, působících na Rakovnicku.
 
Varhany mají jeden manuál – pedál – tzn. klaviaturu pro hru nohama pro vytvoření basových tónů. Mají samostatně stojící hrací stůl, 3 píšťalová pole v prospektu a krásné řezby. Od 18. století do konce 19. století měly původně 2 manuály. V té době to byl vzácný typ varhan, který obsahoval tzv. kontinuoverk, což jsou malinké varhánky schované přímo v hracím stolu. Na konci 19. století byl kontinuoverk odstraněn.
Od 18. století do konce 19. století měly původně 2 manuály . V té době to byl vzácný typ varhan, který obsahoval tzv. kontinuoverk, což jsou malinké varhánky schované přímo v hracím stolu.
Na konci 19. století byl kontinuoverk odstraněn.
 
Aby varhany mohly hrát, musí se šlapat na měchy, které jsou umístěné v „bedně“ o rozměru 2,5 x 1,5 metru, ve které je schovaný měch. Měch má ukazatel, který ukazuje kalkantovi (člověku, který šlape na měch) množství vzduchu v měchu. Ryska na ukazateli nesmí spadnout dolů, varhany by bez vzduchu přestaly hrát. Na měchy se musí šlapat tak rychle, aby se vzduch udržel v zásobníku – nesmí ho být ani moc ani málo. Pokud se šlape správnou rychlostí, páčka zásobníku vzduchu se udržuje v drážce a ukazuje stav vzduchu. V současné době (r. 2010) ztěžuje kalkantovi práci špatný stav měchu, při špatném nasátí vzduchu páčka zásobníku nahlas bouchá a ruší hru. Jinak varhanám nechybí žádná podstatná část, jejich stav je dobrý.
Aby varhany mohly hrát, musí se šlapat na měchy, které jsou umístěné v „bedně“ o rozměru
2,5 x 1,5 metru, ve které je schovaný měch.
Měch má ukazatel, který ukazuje kalkantovi (člověku, který šlape na měch) množství vzduchu v měchu.
Ryska na ukazateli nesmí spadnout dolů, varhany by bez vzduchu přestaly hrát.
Na měchy se musí šlapat tak rychle, aby se vzduch udržel v zásobníku – nesmí ho být ani moc ani málo.
Pokud se šlape správnou rychlostí, páčka zásobníku vzduchu se udržuje v drážce a ukazuje stav vzduchu.
V současné době (r. 2010) ztěžuje kalkantovi práci špatný stav měchu, při špatném nasátí vzduchu páčka zásobníku nahlas bouchá a ruší hru.
Jinak varhanům nechybí žádná podstatná část, jejich stav je dobrý.
 
O varhany se stará varhaník Adam Viktora, který se do obce přistěhoval před devíti lety a snaží se pozvednout stav varhan pořádáním koncertů a dobročinné sbírky. Na opravy se zatím vybralo 30 000,- Kč, což stačí na nejnutnější opravu měchu a vyčištění píšťal. Nejvážnějším problémem je napadení varhan červotočem. Jako kalkant občas působí Jiří Richtr – ministrant, tuto práci vykonával i jeho otec. Před 50 lety šlapala měchy doktorka Marie Prášilová, která také zpívala v kostelním sboru.
Jako kalkant občas působí Jiří Richtr – ministrant, tuto práci vykonával i jeho otec.
Před 50 lety šlapala měchy doktorka Marie Prášilová, která také zpívala v kostelním sboru. Když není v současnosti přítomen varhaník, občas hraje i na varhany.
 
Na věži kostela jsou od roku 2008 umístěny zvony,. naVětší kterézvon doktorkaváží Prášilová200&nbsp;kg, vyzváníje každou neděli,vyrobený někdyz dokonceželezné litiny 15a minutjmenuje se záležíNejstarší nasrdce počasíJežíšovo.
Pokud se v neděli nezvoní, je paní doktorka v Jizerských horách, kam občas jezdí zvonit na místní kostelní zvony.
Větší zvon váží 200&nbsp;kg, je vyrobený z železné litiny a jmenuje se Nejstarší srdce Ježíšovo.
Druhý zvon váží 80&nbsp;kg a jmenuje se Svatý Josef.
 
Řádek 133 ⟶ 116:
<references />
 
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|Mšec}}
 
{{Pahýl}}