Přeclav z Pohořelé: Porovnání verzí

Přidáno 3 673 bajtů ,  před 5 lety
infobox, typo, wikifikace
(→‎Odkazy: posloupnost->panovník)
(infobox, typo, wikifikace)
{{Infobox - osobakřesťanský vůdce
|typ =biskup
| jméno = Přeclav z Pohořelé
|čestný prefix =Jeho Excelence
| obrázek = Preczlaus de Pogrella.png
| popisekjméno = Náhrobní deska PřeclavaPřeclav z Pohořelé
|čestný sufix =
| velikost obrázku =
|titul =[[Seznam vratislavských biskupů a arcibiskupů|biskup vratislavský]]
| citát =
|obrázek =Preczlaus de Pogrella.png
| datum narození = 5. květen 1299
|velikost obrázku =
| místo narození = Pohořelá (Pogorzela)
|alt =
| datum úmrtí = 5. duben 1376
|popis obrázku =náhrobní deska Přeclava z Pohořelé
| místo úmrtí = Otmuchov
|církev =[[Římskokatolická církev|římskokatolická]]
|provincie = [[Hnězdenská církevní provincie|hnězdenská]]
|metropole =
|arcidiecéze =
|diecéze = [[Arcidiecéze vratislavská|vratislavská]]
|sídlo =
|datum jmenování =
|zvolen = [[5. květen|5. května]] [[1341]]
|uveden do úřadu =[[28. leden|28. ledna]] [[1342]]
|období služby = <!-- alternativa k datu jmenování -->
|pontifikát začal =
|pontifikát skončil =
|emeritura =
|předchůdce =
|nástupce =
|v opozici k =
|titulární kostel =
|heslo =
|heslo česky =
|obrázek znaku =
|velikost obrázku znaku =
|institut =
|hnutí =
|postulát =
|noviciát =
|sliby =
|dočasné sliby =
|doživotní sliby =
|opatská benedikce =
|změna =
|služby =
|nižší svěcení =
|jáhenské svěcení =
|světitel jáhna =
|kněžské svěcení =
|světitel kněze =
|biskupské svěcení = [[17. březen|17. března]] [[1342]]
|světitel biskupa =
|1. spolusvětitel biskupa =
|2. spolusvětitel biskupa =
|kardinálská kreace =
|kreoval =
|titul kardinála =
|další úřady =<div>
* kancléř Karla IV. (1352)
</div>
<!-- |zúčastnil se =<div>
*významné události 1
*významné události 2
</div> -->
|rodné jméno =
|jméno v rodném jazyce =
|země =
|datum narození = [[5. květen|5. května]] [[1299]] nebo [[1310]]
|místo narození = Pohořelá (Pogorzela) nebo Michalov (Michałów)
|země narození =
|křest =
|první svaté přijímání =
|biřmování =
|datum úmrtí = noc z [[5. duben|5. dubna]] na [[6. duben|6. dubna]] [[1376]]
|místo úmrtí = [[Otmuchów|Otmuchov]]
|země úmrtí =
|příčina úmrtí =
|pochován =
|hrob = [[Katedrála svatého Jana Křtitele (Vratislav)|katedrála svatého Jana Křtitele ve Vratislavi]]
| zeměpisná šířka = 51.1141667
| zeměpisná délka = 17.0461111
|národnost =
|denominace =
|vyznání =
|osobní sídlo =
|rodiče =
|blízká osoba =
|manželka =
|děti =
|povolání =
|vzdělání =
|alma_mater =
|ovlivněn =
|ovlivnil =
|známý díky =
|významné dílo =
|podpis =
|velikost podpisu =
|podpis_alt =
|citát =
|řády a ocenění =
|poznámky =
|související články =
|website =
|začátek procesu = <!-- začátek kanonizačního procesu -->
|datum beatifikace =
|místo beatifikace =
|beatifikoval =
|datum kanonizace =
|místo kanonizace =
|kanonizoval =
|svátek =
|uctíván církvemi =
|titul svatého =
|atributy =
|patron =
|spolupatron =
|místo úcty =
|popření kultu =
|jméno papeže =
|commons category =Preczlaus of Pogarell
|wikicitáty =
}}
 
'''Přeclav z Pohořelé''' (též ''z Pogorely'', ''z Pogorella'', ''z Pohořelce'', lat. ''Przeclaus de Pogarella'' nebo ''de Pogorella'', pol. ''Przecław z Pogorzeli'', něm. ''Preczlaw von Pogarell'') ([[5. květen|5. května]] [[1299]] nebo [[1310]], Pohořelá (Pogorzela) nebo Michalov (Michałów), [[Lehnické knížectví]] – noc z [[5. duben|5. dubna]] na [[6. duben|6. dubna]] [[1376]], [[Otmuchov]], [[Niské knížectví]]) byl dvacátý [[seznam vratislavských biskupů a arcibiskupů|vratislavský biskup]] (1341-1376) a od roku [[1352]] kancléř [[Karel IV.|Karla IV.]] Doba jeho episkopátu je označována jako zlatý věk vratislavské diecéze.
'''Přeclav z Pohořelé''' (též ''z Pogorely'', ''z Pogorella'', ''z Pohořelce'', lat. ''Przeclaus de Pogarella'' nebo ''de Pogorella'', pol. ''Przecław z Pogorzeli'', něm. ''Preczlaw von Pogarell'') ([[5. květen|5. května]] [[1299]] nebo [[1310]], Pohořelá (Pogorzela) nebo Michalov (Michałów), [[Lehnické knížectví]] – noc z&nbsp;[[5. duben|5.]] na [[6. duben|6. dubna]] [[1376]], [[Otmuchov]], [[Niské knížectví]]) byl dvacátý [[seznam vratislavských biskupů a arcibiskupů|vratislavský biskup]] (1341-1376) a&nbsp;od roku [[1352]] kancléř [[Karel IV.|Karla&nbsp;IV.]] Doba jeho episkopátu je označována jako zlatý věk vratislavské diecéze.
 
== Život ==
=== Původ, začátky a volba vratislavským biskupem ===
Přeclav z &nbsp;Pohořelé pocházel z &nbsp;rodu pánů z &nbsp;Pohořelé, který se nazýval po vsi Pohořelá (pol. ''Pogorzela'', něm. ''Pogarell'') poblíž [[Břeh (město)|Břehu]] (pol. ''Brzeg'') a &nbsp;nosil erb zvaný ''Grzymała''.<ref name="DS80">{{Citace sborníku
| příjmení = Żerelik
| jméno = Rościsław
| strany = 29
| jazyk =
}}</ref> Byl to jeden z &nbsp;nejstarších známých rodů ve Slezsku, který byl mj.mimo jiné zakladatelem [[Klášter Kamenec|kláštera v &nbsp;Kamenci]].<ref name="ADB">{{Citace sborníku
| příjmení = Grünhagen
| jméno = Colmar
| strany = 541-545
| jazyk = de
}}</ref> Přeclavovým otcem byl Bohuš z &nbsp;Michalova a &nbsp;z &nbsp;Pohořelé (zmiňován v &nbsp;letech 1284-13091284–1309). Přeclav měl tři starší bratry (Jindřicha, Bohuše a &nbsp;Mirzana) a &nbsp;mladšího bratra Gunthera. V &nbsp;době, kdy byl biskupem, se kanovníky vratislavské kapituly stali také jeho synovci Čambor (zm. 1343-13831343–1383, též kanovník v &nbsp;[[Krakov]]ě) a &nbsp;Jakub (zm. 1352-1362, též kanovník v &nbsp;[[Hlohov]]ě), v &nbsp;biskupských službách jako [[rytíř]] sloužil další synovec Jaroch (zm. 1349-1383).<ref name="NDB">{{Citace sborníku
| příjmení = Schmilewski
| jméno = Ulrich
}}</ref>
 
Sám Přeclav z &nbsp;Pohořelé je v &nbsp;pramenech zmiňován až [[14. duben|14. &nbsp;dubna]] [[1329]] jako kanovník katedrální [[kapitula|kapituly]] ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]].<ref name="NDB"/> Někdy po 29. &nbsp;červenci 1336 odešel na studia na [[Boloňská univerzita|univerzitěuniverzitu v &nbsp;Bologni]], kde se zdržoval i &nbsp;[[5. květen|5. &nbsp;května]] [[1341]], když jej vratislavská kapitula po smrti biskupa [[Nanker z Oxy|Nankera]] zvolila novým biskupem.<ref name="DS80"/><ref name="S-T29"/><ref name="ADB"/><ref name="NDB"/><ref name="Grunhagen119">{{Citace monografie
| příjmení = Grünhagen
| jméno = Colmar
}}</ref>
 
Volba neproběhla bez problémů. Protože Vratislav dosud podléhala [[interdikt]]u, musela se konat v &nbsp;[[Nysa|Nise]].<ref name="Pater">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Pater
| jméno = Józef
| issn =
| jazyk = pl
}}</ref> Většina vratislavské kapituly podporovala [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] a &nbsp;Přeclav byl kandidátem Lucemburky podporovaným, nebyla však v &nbsp;zájmu Polska a &nbsp;arcibiskup [[Hnězdno|hnězdenský]] [[Janislav]] jakožto metropolita vratislavské diecéze odmítl volbu potvrdit a &nbsp;udělit Přeclavovi biskupské svěcení.<ref name="Žáček 78">{{Citace monografie
| příjmení = Žáček
| jméno = Rudolf
| strany = 78
| jazyk =
}}</ref> Kromě toho si již dříve vyhradil jmenování nového biskupa papež.<ref name="ADB"/><ref name="Grunhagen119"/> Přeclav se proto vydal osobně k &nbsp;papeži [[Benedikt XII.|Benediktu &nbsp;XII.]] do [[Avignon]]u. Od něj získal [[28. leden|28. &nbsp;ledna]] [[1342]] konfirmační bulu a &nbsp;[[17. březen|17. &nbsp;března]] biskupské svěcení. [[6. květen|6. &nbsp;května]] téhož roku se pak vrátil již jako právoplatný biskup do Vratislavi.<ref name="NDB"/><ref name="Pater"/>
 
=== Přeclav z Pohořelé a Karel IV. ===
Biskup Přeclav byl od počátku svázán s &nbsp;Lucemburky, a &nbsp;zejména s markrabětem Karlem, pozdějším [[Karel IV.|Karlem &nbsp;IV.]], který již v &nbsp;době Přeclavova nástupu spravoval jménem otce mimo jiné Slezsko. Mezi prvními kroky nového biskupa bylo rychlé vyřízení sporů, které s &nbsp;českým králem vedl biskup Nanker, a &nbsp;potvrzení králova postavení. Zrušil Nankerem uložený [[interdikt]] nad městem Vratislaví i &nbsp;[[exkomunikace|exkomunikaci]] Jana Lucemburského a &nbsp;členů vratislavské městské rady - ti však museli biskupa přijít odprosit v &nbsp;průvodu z &nbsp;[[radnice]] do kostela sv.svatého Vojtěcha, bosí a &nbsp;v &nbsp;kajícnickém oděvu.<ref name="Pater"/><ref name="Žáček 78"/><ref name="Wünsch219">{{Citace sborníku
| příjmení = Wünsch
| jméno = Thomas
| strany = 219
| jazyk = de
}}</ref> Ohledně hradu Milíče, jehož obsazení bylo pohnutkou k &nbsp;uvedenému sporu, uzavřel s &nbsp;králem dohodu: hrad byl vydán zpět vratislavské kapitule, která jej držela dříve, ale král měl mít možnost jej vojensky využívat.<ref name="S-T29"/><ref name="NDB"/><ref name="Grunhagen119"/><ref name="Pater"/><ref name="Fukala79">Fukala, s. 79</ref> [[1. červenec|1. &nbsp;července]] [[1342]] vydal biskup Přeclav listinu, která konsolidovala a &nbsp;potvrzovala lenní vztah slezských knížat k &nbsp;českému králi. Bylo uznáno patronátní právo krále nad vratislavským biskupstvím, král byl vrchním pánem všech majetků biskupství a &nbsp;mohl využívat jeho hrady a &nbsp;biskup se zavázal církevně stíhat všechny (rozuměj především případná odbojná knížata), kdo by se zpronevěřili slibu věrnosti českému králi. Markrabě Karel jménem otce naopak přijal biskupství ve svou ochranu a &nbsp;zavázal se chránit jeho majetek.<ref name="S-T29"/><ref name="NDB"/><ref name="Pater"/><ref name="Žáček 78"/><ref name="DS81">Żerelik, s. 81</ref><ref>Grünhagen (1884), s. 119-120</ref>
 
[[Soubor:Wroclaw swDorotyStanislawaWaclawa.jpg|thumb|200px|right|Kostel sv.svatých Vojtěcha, Stanislava a &nbsp;Doroty, postavený na paměť setkání Karla &nbsp;IV. a &nbsp;Kazimíra &nbsp;III.]]
Přeclav z &nbsp;Pohořelé hrál v &nbsp;následujících letech významnou úlohu v &nbsp;diplomatických vztazích s &nbsp;polským králem [[Kazimír III. Veliký|Kazimírem &nbsp;III. Velikým]], zejména při sjednávání [[Namyslovský mír|Namyslovského míru]] roku [[1348]]<ref>Grünhagen (1884), s. 127</ref> a &nbsp;při organizaci setkání Karla &nbsp;IV. s &nbsp;Kazimírem Velikým ve Vratislavi roku [[1351]].<ref name="S-T30">Skřívánek a Tovačovský, s. 30</ref> Za tyto zásluhy se Přeclav stal roku [[1352]] kancléřem Karla &nbsp;IV.<ref name="NDB"/><ref name="Grunhagen134">.</ref> Ačkoli tento titul používal až do své smrti, výkon skutečných povinností s &nbsp;ním svázaných brzy přenechal na jiných.<ref name="S-T29"/><ref name="ADB"/>
 
Mezi Přeclavem a &nbsp;Karlem &nbsp;IV. totiž došlo k &nbsp;ochlazení vztahů v &nbsp;důsledku toho, že se nepodařilo uskutečnit císařův plán na vyčlenění vratislavského biskupství z &nbsp;[[Hnězdenská církevní provincie|hnězdenské církevní provincie]] a &nbsp;jeho přičlenění k &nbsp;[[Česká církevní provincie|církevní provincii pražské]], založené roku [[1344]].<ref name ="Žáček 79">Žáček, s. 79.</ref> Proti tomuto plánu se stavěli z &nbsp;pochopitelných důvodů hnězdenský arcibiskup i &nbsp;polský král, ale stejně důrazně i &nbsp;vratislavská katedrální kapitula.<ref name="Grunhagen134">Grünhagen (1884), s. 134</ref> Rovněž biskup Přeclav po počáteční podpoře zaujal k &nbsp;otázce spíše vlažný postoj. Dvojí příslušnost biskupství pod patronát českého krále a &nbsp;pod záštitu polského metropolity byla jeho výhodou, protože vytvářela manévrovací prostor.<ref name="ADB"/><ref name="NDB"/><ref name="Pater"/><ref name="S-T31">Skřívánek a Tovačovský, s. 31</ref> Poté, co roku [[1352]] zemřel bývalý Karlův vychovatel papež [[Klement &nbsp;VI.]] a &nbsp;na jeho místo zasedl Lucemburkům mnohem méně nakloněný [[Inocenc &nbsp;VI.]], stal se záměr na převod (uvažovalo se i &nbsp;o &nbsp;rozdělení) vratislavské diecéze nerealizovatelným a &nbsp;Karel &nbsp;IV. se jej roku [[1360]] musel definitivně zříci. Již roku [[1358]] opět potvrdil všechna stará privilegia biskupství, včetně knížecího titulu a &nbsp;panovnické patronace.<ref name="Grunhagen134">.</ref><ref>Žáček, s. 85.</ref><ref>Skřívánek a Tovačovský, s. 30-31</ref>
 
Roku [[1367]], kdy nový spor o &nbsp;privilegia mezi městskou radou a &nbsp;církví ve Vratislavi vyústil opět v &nbsp;interdikt nad městem, zasáhl Karel &nbsp;IV. rozhodně ve prospěch města, neboť si byl vědom jeho hospodářského i &nbsp;politického významu. Interdikt zrušil roku 1368 sám papež [[Urban &nbsp;V.]], který císaře zmocnil i &nbsp;k &nbsp;urovnání sporu. Ten potvrdil soudní imunitu duchovních, ale rozhodl, že město má soudní pravomoc nad služebníky a &nbsp;poddanými církve, pokud se nacházejí na jeho území.<ref name="Grunhagen134">.</ref><ref>Grünhagen (1884), s. 135</ref> Roku [[1370]] navíc vydal edikt, kterým duchovním zakazoval ve Vratislavi pořizovat nemovitosti nebo nakupovat domovní renty.<ref name="ADB"/><ref name="Grunhagen134">.</ref>
 
=== Majetková strategie biskupa Přeclava ===
[[Soubor:Paczkow - fragment murów PL.jpg|thumb|300px|right|Hradby biskupského města Pačkova vybudované za vlády Přeclava z &nbsp;Pohořelé]]
Cílem soustředěného úsilí Přeclava z &nbsp;Pohořelé byla konsolidace pozemkového majetku biskupství. Hlavní centrum tvořilo [[Niské knížectví]], kterému proto věnoval největší pozornost. V &nbsp;řadě majetkových transakcí odkupoval statky, které se nalézaly roztříštěně uvnitř biskupské země nebo v &nbsp;jejím sousedství, a &nbsp;naopak prodával majetky, které s &nbsp;knížectvím územně nesouvisely; listiny Jana Lucemburského z &nbsp;20. 2.&nbsp;února 1346 a &nbsp;Karla &nbsp;IV. z &nbsp;24. 11.&nbsp;listopadu 1348 výkup zbývajících cizích knížecích práv ke statkům na biskupském území výslovně umožňovaly a &nbsp;usnadňovaly.<ref name="NDB"/><ref>Wünsch, s. 226</ref> Největším prodaným majetkem bylo panství zmíněného hradu Milíč, náležející katedrální kapitule. Jednalo se o &nbsp;statek málo výnosný a &nbsp;od ostatních církevních držav vzdálený, jehož strategická poloha na polských hranicích byla církvi spíše ke škodě než k &nbsp;užitku. Roku [[1358]] jej proto biskup a &nbsp;kapitula prodali [[Konrád I. Olešnický|olešnickému knížeti Konrádovi &nbsp;I.]]<ref name="DS80"/><ref name="ADB"/><ref name="Wünsch219"/><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Weczerka
| jméno = Hugo
| strany = 314
| jazyk = de
}}</ref> Výtěžek sloužil zejména k nákladnému vykoupení hradu [[Frýdberk]]a, jehož majitelé plenili a &nbsp;ohrožovali biskupské vesnice v &nbsp;[[Rychlebské hory|Rychlebských horách]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kouřil | jméno = Pavel | odkaz na autora = Pavel Kouřil | příjmení2 = Prix | jméno2 = Dalibor | odkaz na autora2 = Dalibor Prix | příjmení3 = Wihoda | jméno3 = Martin | odkaz na autora3 = Martin Wihoda | titul = Hrady českého Slezska | vydavatel = Archeologický ústav AV ČR | místo = Brno | rok = 2000 | počet stran = 645 | strany = 447, 100 | isbn = 80-86023-22-2}}</ref><ref>Żerelik, s. 80-81</ref> Již předtím získal biskup zpět do přímého držení hrady [[Kaltenštejn]] ([[1345]]) a &nbsp;[[Jánský Vrch (zámek)|JavorníkJánský Vrch]] ([[1348]]).<ref name="NDB"/><ref>Kouřil, Prix, Wihoda, s. 209, 199, 444.</ref> Roku [[1350]] upevnil také dosud spornou svrchovanost biskupství nad městem Wiązów (něm. ''Wansen'') s &nbsp;okolím, tzv.takzvanou ''wansenskou zastávkou'', na půl cesty mezi Nisou a &nbsp;Vratislaví,<ref name="DS80"/><ref name="NDB"/> a &nbsp;zhruba v &nbsp;téže době též nad městem a &nbsp;hradem [[PačkovPaczków|Pačkovem]]em v &nbsp;jihozápadním cípu Niska, kde dal vystavět mohutné, dodnes ve většině hmoty zachované opevnění.<ref name="DS80"/><ref name="NDB"/><ref name="Pater"/><ref>Weczerka, s. 394.</ref>
 
Přeclav z &nbsp;Pohořelé se zajímal nejen o &nbsp;rozlohu biskupského panství, ale i &nbsp;o &nbsp;jeho ekonomický rozvoj. Vymohl si na Janu Lucemburském výslovné potvrzení zakládání vsí na hospodářskému rozvoji příznivějším "německém"„německém“ ([[Emfyteuze|emfyteutickém]]) právu, a &nbsp;zejména možnost změny práva v &nbsp;již existujících vsích.<ref>Wünsch, s. 225.</ref> Německé právo zavedl i &nbsp;do [[OtmuchovOtmuchów|Otmuchova]]a ([[1347]])<ref>Weczerka, s. 387-388.</ref><ref>Wünsch, s. 215.</ref> a &nbsp;na město s &nbsp;německým právem povýšil [[Javorník (okres Jeseník)|Javorník]] ([[1373]]); i &nbsp;v &nbsp;těchto místech modernizoval opevnění.<ref name="NDB"/>
 
Ve všech ohledech nejvýznamnějším přírůstkem bylo [[19. leden|19. &nbsp;ledna]] roku [[1344]] odkoupení města Grodkova (pol. ''Grodków'', něm. ''Grottkau'') s &nbsp;okolím od trvale zadluženého břežského knížete [[Boleslav III. Marnotratný|Boleslava &nbsp;III. Marnotratného]].<ref name="DS80"/><ref name="Pater"/><ref>Grünhagen (1884), s. 131</ref> Jelikož se v &nbsp;případě tohoto území jednalo o &nbsp;léno českého krále, musel z &nbsp;něj biskup a &nbsp;kapitula, kteří drželi nově nabyté území napůl, [[23. &nbsp;listopad]]u téhož roku složit lenní přísahu (dosavadní nisko-otmuchovské území lénu nepodléhalo).<ref name="ADB"/><ref name="NDB"/><ref>Wünsch, s. 224.</ref> Dědicové po břežském knížeti, [[Ludvík &nbsp;I. Lehnicko-břežský]] a &nbsp;[[Boleslav &nbsp;II. Malý]], darování neuznávali a &nbsp;roku [[1360]] Grodkov vojensky obsadili.<ref name="Grunhagen134">.</ref><ref>Wünsch, s. 229.</ref> Nedostatečně energický postup biskupa vyvolal rozhořčení katedrální kapituly, ale za určitých finančních obětí se Grodkov podařilo získat zpět.<ref name="ADB"/> Rovněž zde biskup podnítil modernizaci městského opevnění doplněním věží.<ref name="Wec 163">Weczerka, s. 163.</ref>
 
Získání Grodkova se odrazilo i &nbsp;v biskupské&nbsp; titulatuře: nadále byl vratislavský biskup vévodou (Herzog) grodkovským a &nbsp;knížetem (Fürst) niským či nisko-otmuchovským. V &nbsp;dalších staletích se toto rozlišování vytratilo a &nbsp;léno se rozšířilo na celý útvar, nazývaný knížectví nisko-grodkovské.<ref name="ADB"/><ref name="Fukala79">.</ref><ref name ="Žáček 79">.</ref><ref>Skřívánek a Tovačovský, s. 28, 30</ref>
 
=== Vnitřní život diecéze za biskupa Přeclava ===
Úspěšná majetková správa biskupa, politické uklidnění v &nbsp;zemi i &nbsp;celkový hospodářský vzestup se kladně odrazily zejménzejména na zřizování řady nových farností a stavbu&nbsp;stavbě nových kostelů. (Roku 1300 bylo v &nbsp;diecézi 310 farností, roku 1370 již 1030.)<ref>{{Citace sborníku
| příjmení = Kopiec
| jméno = Jan
| strany = 15
| jazyk = de
}}</ref> Přeclavova doba byla na dlouho poslední dobou velkých církevních fundací. Lehnický kníže [[Václav I. Lehnický|Václav &nbsp;I.]] založil roku [[1354]] v &nbsp;Lehnici kolegiátní kapitulu Božího hrobu,<ref name="Wec 286">Weczerka, s. 286.</ref> jeho bratr břežský kníže [[Ludvík I. Lehnicko-břežský|Ludvík Ludvíkv&nbsp;I.]] založil při kapli břežského hradu roku [[1368]] kolegiátní kapitulu [[Hedvika Slezská|sv.svaté Hedviky]]<ref>Weczerka, s. 54.</ref> a již předtím roku [[1348]] založili oba bratři v &nbsp;Lehnici klášter [[benediktinky|benediktinek]].<ref name="Pater"/><ref name="Fukala79">.</ref> Ve Vratislavi založil Karel &nbsp;IV. roku [[1351]] na památku setkání s &nbsp;Kazimírem Velikým kostel zasvěcený patronům obou království, [[StanisławStanislav I. ze Szczepanowa|sv.svatému Stanislavovi]] a &nbsp;[[Svatý Václav|sv.svatému Václavovi]], jakož i &nbsp;[[Svatá Dorota z Alexandrie|svaté Dorotě]], a &nbsp;u &nbsp;něj klášter [[Řád augustiniánů|augustiniánů poustevníků]].<ref name="Pater"/><ref name="Fukala79">.</ref><ref>Weczerka, s. 45.</ref> Kromě toho do Slezska v &nbsp;té době přišly nové řeholní řády - [[Řád karmelitánů|karmelitáni]], [[Kartuziánský řád|kartuziáni]] a &nbsp;[[Řád svatého Pavla Prvního Poustevníka|pavlíni]].<ref name="Pater"/><ref name="Grunhagen134">.</ref> Množil se také počet špitálů pod patronátem různých institucí: jako vzorové založil Přeclav z &nbsp;Pohořelé v &nbsp;biskupské [[Nysa|Nise]] mužský útulek [[Svatý Josef|sv.svatého Josefa]] a &nbsp;ženský útulek [[Barbora z Nikomédie|sv.svaté Barbory]].<ref name="Pater"/><ref name="Grunhagen134">.</ref>
 
Řada vrcholně gotických staveb ve Slezsku je přímo či nepřímo spojena se jménem biskupa Přeclava, nejosobnější památku však zanechal v &nbsp;rozsáhlé východní pobočné kapli vratislavské katedrály, zasvěcené Panně Marii. Tato kaple, vyzdobená freskami a &nbsp;vitrážemi, byla postavena roku [[1361]] a &nbsp;biskup zřídil i &nbsp;dotaci, která financovala denní bohoslužby dvanácti oltářníky.<ref name="ADB"/><ref name="NDB"/><ref name="Pater"/>
 
Mentalita se však v &nbsp;pozdním středověku měnila a &nbsp;různé faktory, jako neuspokojivý stav papežství a &nbsp;spory mezi církevními frakcemi za Přeclavových předchůdců, způsobily jistý pokles prestiže církve i &nbsp;přes její materiální rozkvět. To se projevilo i &nbsp;přítomností sekt a &nbsp;lidových hnutí, kvalifikovaných oficiální církví jako [[hereze|kacířství]]. V &nbsp;roce [[1349]] například do Slezska přišli [[flagelant]]i, jejichž excesivní projevy zbožnosti mj.mimo jiné vedly k &nbsp;jednomu z prvních protižidovských [[pogrom]]ů ve Vratislavi. Biskup proti nim rázně zakročil a &nbsp;nechal jejich vůdce upálit.<ref>Žáček, s. 81.</ref>
 
Přeclav z &nbsp;Pohořelé zavedl v &nbsp;diecézi svěcení svátku [[Hedvika Slezská|svaté Hedviky]] ([[16. říjen|16. &nbsp;října]]) jako místní [[patron]]ky.<ref name="Pater"/><ref name="Grunhagen134">.</ref>
 
=== Smrt a dědictví Přeclava z Pohořelé ===
[[Soubor:Przecław z Pogorzeli.jpg|thumb|300px|right|Náhrobek Přeclava z &nbsp;Pohořelé ve vratislavské katedrále]]
 
Biskup Přeclav z&nbsp;Pohořelé zemřel na biskupském hradě Otmuchově dne [[6. duben|6.&nbsp;dubna]] [[1376]]. Pochován byl v mariánské kapli [[Katedrála svatého Jana Křtitele (Vratislav)|vratislavské katedrály]], kterou dal sám vystavět. Jeho dosud zachovaný náhrobek je cennou památkou [[gotika|gotického]] sochařství.<ref name="ADB"/>
 
{{Citát|Vratislavskou církev tak pozvedl a&nbsp;tak velkou učinil stavbami, zakládáním rybníků, vysazováním a nákupem vesnic, zlatými a stříbrnými nádobami, drahými ozdobami a početným náčiním, že se jí nyní obecně říká zlaté biskupství.|středověký životopis Přeclava z&nbsp;Pohořelé<ref name="ADB"/>}}
Biskup Přeclav z Pohořelé zemřel na biskupském hradě Otmuchově dne [[6. duben|6. dubna]] [[1376]]. Pochován byl v mariánské kapli [[Katedrála svatého Jana Křtitele (Vratislav)|vratislavské katedrály]], kterou dal sám vystavět. Jeho dosud zachovaný náhrobek je cennou památkou [[gotika|gotického]] sochařství.<ref name="ADB"/>
 
Přeclavovou smrtí skončilo jedno z &nbsp;vrcholných období dějin vratislavské diecéze. Zejména z &nbsp;hospodářského hlediska bylo biskupství tak mocné jako nikdy dříve. Jeho středověký životopis uvádí: ''"Vratislavskou církev tak pozvedl a tak velkou učinil stavbami, zakládáním rybníků, vysazováním a nákupem vesnic, zlatými a stříbrnými nádobami, drahými ozdobami a početným náčiním, že se jí nyní obecně říká zlaté biskupství."''<ref name="ADB"/> Ale rovněž rychlé rozšiřování farní sítě, zakládání nových církevních institucí a &nbsp;nalezení smírného ''modu vivendi'' se světskou mocí pozvedlo - ač jen dočasně - společenskou vážnost církve, která byla před Přeclavovým nástupem řadou vnitřních i &nbsp;vnějších sporů oslabena.
 
== Reference ==