Moravské enklávy ve Slezsku: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
- nepatřičná kategorie |
typo referencí |
||
Řádek 5:
Enklávy byly součástí [[Morava|Moravy]] od roku [[1182]], kdy vzniklo [[Morava|Markrabství moravské]]. Součástí Moravy zůstala tato území i po ustavení [[Opavské knížectví|Opavského vévodství]], protože byla majetkem Olomouckého biskupství. Všechny enklávy byly původně spravovány v rámci [[Přerovský kraj|Přerovského kraje]]. Po [[války o Slezsko|válkách o Slezsko]] přišla roku [[1742]] [[Habsburská monarchie]] mimo jiné o jednu z enkláv - panství [[Ketř]], které [[Prusko]] začlenilo do svojí [[Pruské Slezsko|provincie Slezska]]. Toto panství se pak označovalo jako Pruská Morava. Roku [[1783]] [[Josef II.]] začlenil zbývající enklávy ''(s výjimkou [[Butovice (Studénka)|Butovic]], [[Nové Vrbno|Nového Vrbna]] a [[Slatina (okres Nový Jičín)|Slatiny]])'' pod [[Krnovský kraj|krnovský krajský]] úřad. Pod Krnovský kraj dal zároveň i moravský výběžek v okolí Litultovic, který byl stejně jako enklávy do té doby součástí Přerovského kraje. Od té doby se pak tento výběžek považoval za součást moravských enkláv, což bylo nadále označení pro moravská území spravovaná sice slezskými úřady, ale podle moravských zákonů. Roku [[1791]] došlo k administrativní změně, kdy byl krajský úřad přesunut do Opavy. Roku [[1797]] byla k [[Opavský kraj|Opavskému kraji]] připojena i obec Slatina.
V roce [[1850]] z hlediska daňového byly enklávy podřízeny úřadům c. k. místodržitelství [[České Slezsko|Vévodství Horního a Dolního Slezska]] v [[Opava|Opavě]]. Daně však byly odváděny na Moravu, s níž byly enklávy spojeny také po stránce právní (platily zde moravské zemské [[zákon]]y), daňové (daně zde sice vybíraly slezské úřady, ale odváděly je na Moravu) a [[volby|volební]] (tvořily jeden z moravských volebních [[okres]]ů, který vysílal jednoho poslance do [[moravský zemský sněm|moravského zemského sněmu]] a jednoho poslance na říšskou radu království a zemí do [[Vídeň|Vídně]]). Moravě byla tato území podřízena i v oblasti školství či spolkového života. Ze slezských zemských zákonů zde platily jen zákony o odstřelu zvěře a silniční zákony, vydané pro slezské okresy Opava a Bílovec.<ref>[http://www.psp.cz/eknih/1918ns/ps/tisky/t1058_00.htm Zasedání Národního shromáždění československého roku 1919. Tisk 1058. Návrh poslance Jos. Lukeše a soudruhů, aby byly zrušeny moravské enklávy ve Slezsku]</ref> Mezi moravským a slezským zemským sněmem se v [[19. století]] konala i jednání o možném plném začlenění enkláv do Slezska. K dohodě však nedošlo.<ref>http://aplikace.isvav.cvut.cz/resultDetail.do?rowId=RIV%2F47813059%3A19240%2F07%3A%230000920!RIV08-MSM-19240___</ref>
Tyto enklávy jako specifická správní území zanikly teprve se vznikem [[Země Moravskoslezská|země Moravskoslezské]] [[1. prosinec|1. prosince]] [[1928]]
== Podrobný popis enkláv ==
| |||