Prstence Saturnu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→top: do češtiny |
+ další prstenec + ref |
||
Řádek 13:
| issn=0323-049X | jazyk = slovensky}}</ref>
Mimo soustavu ekvatoriálních prstenců byl v r. [[2009]] objeven [[Spitzerův vesmírný dalekohled|Spitzerovým vesmírným dalekohledem]] další prstenec odlišného charakteru. Má obrovské rozměry, řádově 100× větší než klasické prstence (vnitřní okraj 6 milionů km od planety, vnější až 12 milionů km, tloušťka kolem dvacetinásobku průměru planety). Jeho rovina je skloněna o 27° oproti rovině hlavních prstenců, jeho částice obíhají opačným směrem než u jiných prstenců. Zahrnuje i dráhu měsíce [[Phoebe (měsíc)|Phoebe]]. Je velmi řídký. Předpokládá se, že je složen pouze z jemných prachových částic, které jen málo odrážejí viditelné světlo. To spolu s jeho extrémně nízkou hustotou způsobuje, že není v klasických dalekohledech pozorovatelný (byl objeven při pozorování v infračervené oblasti spektra).<ref name="Verbiscer_2009">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Verbiscer
| jméno = Anne J.
| příjmení2 = Skrutskie
| jméno2 = Michael F.
| příjmení3 = Hamilton
| jméno3 = Douglas P.
| titul = Saturn's largest ring
| periodikum = Nature
| odkaz na periodikum = Nature
| rok vydání = 2009
| měsíc vydání = říjen
| den vydání = 7
| ročník = 461
| typ ročníku = svazek
| číslo = 7267
| strany = 1098-1100
| url = http://www.nature.com/nature/journal/v461/n7267/full/nature08515.html
| issn = 1476-4687
| doi = 10.1038/nature08515
| jazyk = anglicky
}}</ref><ref name="Martinek_2009">MARTINEK, František: Nový obrovský Saturnův prstenec. ''Astro.cz'', Česká astronomická společnost, 12. říjen 2009. [http://www.astro.cz/clanek/3999 Dostupné online]</ref>
==Historie==
Přestože odraz od prstenců zvyšuje viditelnost Saturnu, nedokážeme je ze Země pouhým zrakem pozorovat. V roce 1650 se stal Galileo Galie první osobou, která pozorovala právě Saturnovi prstence. Po pěti letech jako první popsal tento jev Christiaan Huygens. I když je série složena s malých prstenců, jsou mezi sebou vyplněny jen málo mezerami. Velké mezery se nachází tam, kde hustota částic nejvíc klesá.
| |||