Verze z 8. 9. 2014, 13:58 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m řádková verze {{Commonscat}} ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 3. 11. 2014, 16:48 editovat zrušit editaci Matěj Orlický (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 32 541 editací úpr. popisku obr. (schodiště je pozdější), upřes. a dopl. odkazy, -duplicitní info Přejít na další porovnání →
Řádek 3: == Dětství a studia == [[Soubor:Prague Castle Plecnik Peristyle.jpg\|thumb\|left\|~~Schodiště do~~ [[~~Španělský~~Sloupová ~~sál\|Španělského sálu]]~~síň Pražského hradu]]]] Narodil se jako třetí ze čtyř dětí v rodině Andreje a Heleny Plečnikových. Podle přání otce měl převzít rodinou [[truhlář]]skou dílnu. Ve škole příliš neprospíval, jeho slabinou byly zejména exaktní předměty. Už od [[dětství]] velice rád kreslil. Tuto zálibu musel ovšem často skrývat před otcem, který se obával, aby se z jeho syna nestal [[bohém]]. Řádek 41: * Langerova vila ([[1901]]) ve [[Vídeň\|Vídni]] * Zacherlův palác ([[1905]]), kašna Karla Boromejského ([[1906]]), kostel sv. Ducha ([[1910]]–[[1913]]) tamtéž * adaptace [[Pražský hrad\|Pražského hradu]]: rekonstrukce I. a III. nádvoří, návrh jižních zahrad, úpravy a doplnění interiérů ([[1920]]–[[1934\|34]]) * [[Kostel Nejsvětějšího ~~srdce~~Srdce Páně (Vinohrady)\|kostel Nejsvětějšího Srdce Páně]] v ~~[[Praha\|~~Praze]] na [[Vinohrady (Praha)\|Vinohradech]] ([[1928]]–[[1932\|32]]) * projekty a urbanistické studie rodné [[Lublaň\|Lublaně]], jejíž podobu významně ovlivnil (plán regulace města (1928–[[1929\|29]]): [[Trojmostí]] (1929–1932), park Tivoli ([[1931]]), kostel sv. Cyrila a Metoděje ([[1933]]–[[1934\|34]]), Kněžský seminář ([[1936]]–[[1941]]), Národní knihovna ([[1936]]–1941), přestavba domu (včetně interiéru) rodiny Prelovšeků (1932–33) nebo letní divadlo Križanke ([[1952]]–[[1956\|56]]) * budova Skupščiny [[Socialistická republika Slovinsko\|SR Slovinsko]], tzv. „Katedrála svobody“ ([[1947]]) – nezrealizováno Řádek 48: Bez zajímavosti nezůstává ani prezentace Plečnikova vlastního domu v Trnovu ([[1924]]–[[1925]]) nebo projekt kostela sv. Antonína v [[Bělehrad]]ě (1929–32). '''Další stavby a upřesnění:''' * ve Vídni: Guttenbergův pomník (1898, sochař O. Schimkowitz), vily na předměstí (od 1901)~~, Zachlerův palác (1903-05), kostel sv. Ducha (1910-12),~~▼ * * pomník továrníka J. Edlera von Schroll v ~~Broumově~~[[Broumov]]ě u Náchoda (1901, sochař O. Schimkowitz),▼ ▲* ve Vídni: Guttenbergův pomník (1898, sochař O. Schimkowitz), vily na předměstí (od 1901), Zachlerův palác (1903-05), kostel sv. Ducha (1910-12), * hrobka E. Kratochvíla na lesním hřbitově na ~~Křivoklátě~~[[Křivoklát]]ě (1912)▼ ▲* pomník továrníka J. Edlera von Schroll v Broumově u Náchoda (1901, sochař O. Schimkowitz), * nárožní dům v Žatecké ul. na [[Staré Město (Praha)\|Starém Městě]] v Praze (1913-14, s L. Skřivánkem)▼ ▲* hrobka E. Kratochvíla na lesním hřbitově na Křivoklátě (1912) * úpravy Pražského hradu: úprava [[První nádvoří Pražského hradu\|I. nádvoří]] vč. praporových stožárů před [[Matyášova brána\|Matyášovou branou]] (1922-23), úprava bytu prezidenta (1921-24), úpravy zahrad [[Rajská zahrada (Pražský hrad)\|Rajské]], [[Zahrada Na Valech\|Na valech]] a [[Čtvrté nádvoří Pražského hradu\|Na baště]] (1921-31) vč. vyhlídkového altánu, vyhlídkových teras a zimní zahrady u jižních zahrad, severní průčelí [[Španělský sál\|Španělského sálu]] (1923-25), sloupová síň Bellevue pod [[Ústav šlechtičen\|Ústavem šlechtičen]] (1924-25), vstupní [[Sloupová síň Pražského hradu\|sloupová síň]] ke Španělskému sálu u Matyášovy brány (1927-29), [[Obelisk (Pražský hrad)\|monolit]] z mrákotínské žuly 18 m vysoký a dlažba [[Třetí nádvoří Pražského hradu\|III. nádvoří]] vč. přístřešku nad vykopávkou baziliky sv. Víta a kaple sv. Mořice (1928-32)▼ ▲* nárožní dům v Žatecké ul. na Starém Městě v Praze (1913-14, s L. Skřivánkem) * úprava interiérů a parku [[Lány (zámek, okres Kladno)\|prezidentova zámku]] v ~~[[Lány\|~~Lánech]] (1922- 23, 1929)▼ ▲* úpravy Pražského hradu: úprava I. nádvoří vč. praporových stožárů před [[Matyášova brána\|Matyášovou branou]] (1922-23), úprava bytu prezidenta (1921-24), úpravy zahrad [[Rajská zahrada (Pražský hrad)\|Rajské]], [[Zahrada Na Valech\|Na valech]] a [[Čtvrté nádvoří Pražského hradu\|Na baště]] (1921-31) vč. vyhlídkového altánu, vyhlídkových teras a zimní zahrady u jižních zahrad, severní průčelí [[Španělský sál\|Španělského sálu]] (1923-25), sloupová síň Bellevue pod [[Ústav šlechtičen\|Ústavem šlechtičen]] (1924-25), vstupní sloupová síň ke Španělskému sálu u Matyášovy brány (1927-29), monolit z mrákotínské žuly 18 m vysoký a dlažba III. nádvoří vč. přístřešku nad vykopávkou baziliky sv. Víta a kaple sv. Mořice (1928-32) * koncept pro úpravu [[Obora Hvězda\|obory Hvězda]], realizoval [[Pavel Janák\|P. Janák]] v 50. letech▼ ▲* úprava interiérů a parku prezidentova zámku v [[Lány\|Lánech]] (1922- 23, 1929) * restaurování kostelů ve Slovinsku, Chorvatsku a Srbsku: v [[Bogojina\|Bogojině]], ~~Trsatu~~[[Trsat]]u, [[Zámuří\|Prekmurju]], ~~Beogradu~~[[Bělehrad]]u a posléze v ~~Zagrebu~~[[Záhřeb]]u (1947)▼ ▲* koncept pro úpravu [[Obora Hvězda\|obory Hvězda]], realizoval P. Janák v 50. letech * v [[Lublaň\|Lublani]]: univerzitní knihovna, stadion, rekonstrukce Křižovnického nám., obytné budovy, hřbitov, pomníky, kašny, mříže, osvětlovací tělesa, interiéry aj.▼ ▲* restaurování kostelů ve Slovinsku, Chorvatsku a Srbsku: v Bogojině, Trsatu, Prekmurju, Beogradu a posléze v Zagrebu (1947) ▲* v Lublani: univerzitní knihovna, stadion, rekonstrukce Křižovnického nám., obytné budovy, hřbitov, pomníky, kašny, mříže, osvětlovací tělesa, interiéry aj. == Fotogalerie ==

Jože Plečnik: Porovnání verzí