Šotyš: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo a neověřeno - spíš přesnost na en zdroj na český původ chybí a de uvádí "deutscher, österreichischer, schweizerischer und schwedischer Volkstanz" |
doplnění |
||
Řádek 1:
'''Šotyš''' (též '''skotská'''<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Gabrielová
| jméno = Jarmila
| titul = Antologie české hudby – 1. polovina 19. století (ca 1810–1860)
| vydavatel = Hudební informační středisko, o.p.s.
| datum_přístupu = 2014-11-03
| místo = Praha
| url = http://www.antologiehudby.cz/texty.php?obdobi=5
}}</ref> , německy ''{{Cizojazyčně|de|Schottisch}}'', francouzsky '' {{Cizojazyčně|fr|écossaise}}'') je starý středoevropský tanec. Je považován za jednoho z předchůdců dnešní [[polka|polky]].
První šotyš zaznamenal ve své sbírce tanců vycházející v letech 1609–1621 anglický skladatel působící v severním Německu [[William Brade]] (1560–1630) pod názvem ''Schottische Tantz''. Jeho původ je nejasný, muzikologové vedle skutečně skotského původu uvažují i francouzské nebo středoevropské kořeny. Původní šotyš byl třídobý, v průběhu 1700 však převážil 2/4 nebo 2/8 rytmus s cézurou po osmém taktu a šotyš se stal jedním z nejběžnějších řadových tanců ([[contredanse]]).<ref name="Montalembert">{{Citace monografie
Tanec existoval (a mnohde stále existuje) ve variantách párového, řadového i kolového tance. V průběhu vývoje se také vystřídal dvoudobý a třídobý takt.<ref>{{Citace elektronické monografie▼
| příjmení = de Montalembert
| jméno = Eugène
| titul = Guide des genres de la musique occidentale
| vydavatel = Fayard / Henri Lemoine
| místo = Paris
| rok = 2010
| počet_stran = 1310
| strany = 333-334, 970
| isbn = 978-2-213-63450-0
| jazyk = fr
}}</ref>
Ve střední Evropě v letech 1830–1840 přispěl šotyš ke vzniku [[polka|polky]]. Varianta polky zvaná [[třasák (tanec)|třasák]] (4 takty polkového kroku v páru + 2 takty samostatného kroku s jednou až dvěma otočkami partnerky nebo obou partnerů, což je prvek původního šotyše) se pak rozšířila ve 40. a 50. letech 19. století jako salónní i pololidový tanec ve střední Evropě, Skandinávii, Francii i anglosaských zemích pod názvy ''German polka'', ''Schottisch (bohème)'', ''chotis'' ''schottis'' nebo ''polka tremblante''.<ref name="Montalembert"/> Ve střední Evropě i celosvětově vznikla řada vzájemně se překrývajících variant polky i šotyše a již ve 2. polovině 19. století bylo obtížné oba tance spolehlivě rozlišit; obecně se šotyš vyznačuje volnějším, polka pak rychlejším tempem.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Brenner
| jméno = Hans-Jörg
| titul = Polka <=> Schottisch. Versuch einer Erklärung von Gemeinsamkeiten und Gegensätzen mit besonderem Blickpunkt auf deutsche Volkstänze
| vydavatel = http://www.volkstanz.com
| datum_vydání = 1999-05
| datum_aktualizace = 2000-02
| datum_přístupu = 2014-11-03
| url = http://www.volkstanz.com/polka-schottisch.html
| jazyk = de
}}</ref>
Pod názvem ''écossaise'' se šotys objevuje v řadě skladeb klasicistní a romantické hudby přelomu 18. a 19. století. Mezi významné autory šotyše v rámci klasické hudby patřili například [[Josef Jelínek (skladatel)|Josef Jelínek]], [[Vojtěch Jírovec]], [[Friedrich Kuhlau]], [[Johann Ludwig Böhner]], [[Heinrich Marschner]], ale také [[Ludwig van Beethoven]] (''6 Écossaises'' WoO 83, 1806; ''Écossaise'' WoO 86, 1825), [[Carl Maria von Weber]] (''Sechs Ecossaisen'', 1802), [[Franz Schubert]] (celkem asi 80 écossaises v různých sbírkách) nebo [[Fryderyk Chopin]] (''Trois écossaises'' op. 72, cca 1829).<ref name="Montalembert"/>
▲Tanec existoval (a mnohde stále existuje) ve variantách párového, řadového i kolového tance
| url = http://m.rozhlas.cz/plzen/folklor/_zprava/skocite-si-kvapik-nebo-maderu--1401212
}}</ref>
| |||