Kazaňský chanát: Porovnání verzí

Po rozpadu ''Onogurie'' ([[Velké Bulharsko]]), v [[8. století]], se pod vedením staršího Kubratovho syna [[Kotrag|Kutrag]]a jedna skupina Hunobulharů přesunula po toku řeky Volhy na sever až na její soutok s Kamou, na území dnešního [[Tatarstán]]u a [[Baškortostán]]u. Zde společně s dalšími turkickými a [[Ugrofini|ugrofinskými]] skupinami na přelomu [[9. století|9.]] a [[10. století]] vytvořila první feudální útvar v severovýchodní [[Evropa|Evropě]]: [[Volžské Bulharsko|Bulharskou volžsko-kamskou říši]] s hlavním městem [[Bolgar]]. Na začátku [[13. století]] však tento kvetoucí stát byl dobyt a zničen vojsky chána [[Bátú]]a a stal se součástí ''Kypčackého chanátu - Ulusu Džuči'' ([[Zlatá horda|Zlaté hordy]]). Chán [[Berke]] (1209–1266), který přijal islám, osamostatnil ''Kypčacký chanát'' a založil jeho hlavní město [[Saraj Bátú|Saraj Berke]] poblíž dnešního [[Volgograd]]u. Je známo tažení bratra Berkeho – Bátúa (1208 – 1255) přes [[Morava|Moravu]] do jižní Evropy v letech 1241 – 1242. '''Kazaňský chanát''' se vyčlenil z ''Ulusu Džuči'' roku 1438, zakladatelem dynastie kazaňských chánů byl [[Ulug Muhammed]] (vládl 1438 – 1445). Tento chanát však nakonec vyvrátil [[Ivan IV.]] roku 1552, což znamenalo také vyhánění tatarského obyvatelstva a jeho obracení na [[Pravoslaví|pravoslavnou]] víru. V [[Moskva|Moskvě]] byl na počest tohoto vítězství postaven [[Chrám Vasila Blaženého|chrám Vasila Blaženého]] (1555 – 1560), jehož komplex osmi kostelů symbolizuje osm dní obléhání Kazaně. V současné době je [[Tatarstán]] republikou v [[Rusko|Ruské federaci]] s prezidentem jakožto hlavou státu. K přehlížení anebo spíše nedocenění kulturního přínosu Volžských [[Protobulhaři|Hunobulharů]] a Tatarů napomohlo jistě i to, že od dob Bulharské volžsko-kamské říše byli obyvatelé tohoto území muslimové.

 

{{Překlad

| jazyk = en

}}

 

* [[Ruské carství]]

* [[Kazaň]]