Křišťálová noc: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Talmidavi (diskuse | příspěvky)
m doplneni o znicene synagogy na uzemi tzv. Sudet
Řádek 16:
Zvláštní předpis později stanovil, že na škody utrpěné za Křišťálové noci se nevztahují platné pojistné smlouvy. Za židovský majetek poškozený jednotkami [[Sturmabteilung|SA]], na který měl z pohledu [[Hermann Göring|Göringa]] nárok německý lid, byli naopak Židé ve Třetí říši donuceni zaplatit finanční částku ve výši 1 miliardy říšských marek. To představovalo přibližně 10 % příjmů státní pokladny za rok 1938; vražedná akce a následující administrativní zásahy (především 1. zákon o vyloučení Židů z hospodářského života) tak Třetí říši pravděpodobně zachránily před státním bankrotem, jenž roku 1938 akutně hrozil, a tím také umožnily [[Adolf Hitler|Hitlerovi]] udržet se u moci a rozpoutat [[druhá světová válka|druhou světovou válku]].{{Doplňte zdroj}}
 
Svůj vžitý název získala Křišťálová noc podle rozbitých [[výloha|výloh]] židovských obchodů. Vypáleny byly desítky [[synagoga|synagog]], včetně asi padesáti v českém pohraničí na územích, která byla několik týdnů před tím [[Mnichovská dohoda|Mnichovskou dohodou]] připojena k [[Německá říše|Říši]], například v [[Stará synagoga v Liberci|Liberci]], [[Synagoga v Jablonci nad Nisou|Jablonci]], Opavě, Mariánských Lázních či Karlových Varech..
 
== Odkazy ==