Friedrich Wilhelm Raiffeisen: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
OndraVozar (diskuse | příspěvky)
m opr. skřížený vs. zkřížený
drobné úpravy
Řádek 3:
 
== Opuštění farmářské tradice ==
[[Soubor: Raiffeisendenkmal Neuwied.jpg|left|náhled|Pomník F. W. Raiffeisen ve městě Neuwied]]
Friedrich Wilhelm se narodil jako sedmé dítě ve farmářské rodině venkovského starosty Gottfrieda Friedricha Raiffeisena a jeho ženy Marie Amalie Christiny Susanny, rozené Lantzendörfferové. Po dokončení základní školní docházky ho vyučoval jeho kmotr, reformovaný farář z [[Hamm]]u, Georg Wilhelm Henrich Seippel. V 17. letech nastoupil důstojnickou dráhu u [[Prusko|pruské]] armády. V roce [[1841]] se stal členem studenského teologického spolku [[Bonner Wingolf]], který vycházel z tělovýchovných zásad [[Friedrich Ludwig Jahn|Friedricha Ludwiga Jahna]]. Po roce vojenské úřednické práce v muničním skladu v [[Sayn]]u musel pro vrozené oční onemocnění odejít z armády. Jeho dráha v komunální správě počala místem okresního sekretáře v [[Mayen]]u, poté působil od roku [[1845]] do roku [[1848]] v pozici starosty ve městě [[Weyerbusch]]. Po roce 1848 byl zvolen starostou [[Flammersfeld]]u. Svoji dráhu zakončil v Heddersdorfu (dnes část města Neuwied), kde starostoval od roku [[1852]] do roku [[1856]]. Oženil se 23. září 1848 s dcerou [[lékárník]]a z [[Remagen]]u Emilií Storckovou.
 
Řádek 29:
 
== Systém bez dotací a bez fanfár ==
{{Citace|„...v jejím úřadě, který mnohdy sídlil v hostinci či ve škole, byste často našli jen stůl, pár židlí a trezor. Administrativní práci vykonávali členové zdarma, pouze pokladník, který zapisoval příjmy a výdaje a připravoval jejich přehled, dostával na konci roku skromnou odměnu..., …organizovaly přednášky a divadelní hry… K jejich největším zásluhám patřilo vybavení obcí veřejnými váhami, kde bylo možné poctivě kontrolovat váhu nákladů. Mnoho jich zkrášlilo své okolí výsadbou stromů, budováním rybníků a stavbou budov pro vesnické kulturní aktivity,“ psal Feierabend ve své útlé knížce v New Yorku na začátku 50. let.|[[Ladislav Karel Feierabend|Ladislav Feierabend]]|Naďa Johanisová: A2 Kulturní týdeník, č. 23, roč. 3, str. 1 a 19, 6.6.2007, ISBN 1801-4542.}}
{{Citát|<pre>...V jejím úřadě, který mnohdy sídlil v hostinci či ve škole, byste často našli jen stůl, pár židlí a trezor.
Administrativní práci vykonávali členové zdarma, pouze pokladník, který zapisoval příjmy a výdaje
a připravoval jejich přehled, dostával na konci roku skromnou odměnu...,
…organizovaly přednášky a divadelní hry… K jejich největším zásluhám patřilo vybavení obcí
veřejnými váhami, kde bylo možné poctivě kontrolovat váhu nákladů. Mnoho jich zkrášlilo své okolí
výsadbou stromů, budováním rybníků a stavbou budov pro vesnické kulturní aktivity,“
psal Feierabend ve své útlé knížce v New Yorku na začátku 50. let... </pre>|[[Ladislav Karel Feierabend|Ladislav Feierabend]]|Naďa Johanisová: A2 Kulturní týdeník, č. 23, roč. 3, str. 1 a 19, 6.6.2007, ISBN 1801-4542.}}
 
=== Podnikání záložny ===