Osvícenost: Porovnání verzí

Predikát byl nárokován také nevládnoucími hraběcími příbuznými vládnoucích knížecích rodů [[Německý spolek|Německého spolku]]. Šlo o regenta knížectví [[Lippe (země)|Lippe]], hraběte [[Ernst zur Lippe-Biesterfeld|Ernsta zur Lippe-Biesterfeld]], který si predikát nárokoval pro sebe a svou rodinu od r. [[1897]], kdy se ujal regentsví, dále o hrabata z [[Reussové|Reuss-Köstritz]], příbuzné vládnoucích [[Reussové|Reussů]], r. [[1851]] povýšené do knížecího stavu a o hrabata [[Waldeck-Limpurg]] (od r. [[1843]]), příbuzné vládnoucích knížat [[Waldeckové|Waldecků]] a někdy počítané k mediatizovaným rodům. Predikát získaly i [[Morganatický sňatek|morganatické]] manželky hesenských vládců a princů, příp. jejich potomci, pokud by nedodržovali sami rovnorodé sňatky a přišli tak o svůj knížecí titul. Šlo o hraběnku [[Julie von Hauke|Julii von Hauke]], sňatkem hraběnku z [[Battenbergové|Battenbergu]] (predikát [[1851]], od r. [[1858]] kněžnu) a [[Gertruda Falkenstein|Gertrudu Falkensteinovou]], provdanou hraběnku ze [[Schaumburgové|Schaumburgu]] (predikát [[1832]], r. [[1853]] povýšena na kněžnu z [[Hanau]]) a o ty její potomky, kteří by ztratili titul knížete z Hanau kvůli vlastnímu nerovnorodému sňatku (a zůstali tedy hrabaty ze Schaumburgu, což se nakonec stalo všem z jejích synů). Stejně se postupovalo i v [[Württemberské království|Království württemberském]]. Když se vévoda [[Vilém Fridrich Württemberský (1761-1830)|Vilém Fridrich]], bratr budoucího krále r. [[1800]] oženil s baronesou [[Vilemína von Thunderfeld-Rhodis|Vilemínou von Thunderfeld-Rhodis]], získala ona i její děti titul hraběnky z Württembergu s predikátem Osvícenost, dokud jejich druhorozený syn neobdržel v roce [[1867]] titul knížete z [[Urach|Urachu]] pro celý rod s oslovením Jasnost a [[Vévodové z Urachu|vévodským titulem]] pro hlavu rodu. Obdobně se stalo i r. 1835 při sňatku prince [[Alexandr Württemberský (1804-1885)|Alexandra Württemberského]] s hraběnkou [[Claudie hraběnka Rhédey von Kis-Rhéde|Claudií Rhédey von Kis-Rhéde]], kdy hraběnka i její děti byli titulováni jako hrabata z Hohensteinu a "Osvícenosti", dokud hraběnčin syn nezískal r. [[1863]] titul knížat [[Vévodové von Teck-Cambridge|von Teck]] s predikátem Jasnost pro celý rod, od r. [[1871]] navíc s vévodským titulem pro hlavu rodu. <ref>{{Citace monografie|příjmení = |jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Allgemeine Encyclopaedie der Wissenschaften und Kuenste|vydání = 1|vydavatel = Gleditsch|místo = |rok = 1842|počet stran = |strany = 184-186|isbn = |url kapitoly = http://books.google.cz/books?id=0dBTAAAAcAAJ&pg=PA185&lpg=PA185&dq=allgemeine+Encyclop%C3%A4die+der+Wissenschaften+und+Kuenste+Erlaucht&source=bl&ots=l-4IfyK5ZY&sig=U87UOBcCrFQvQYlRx0aPG9T21dk&hl=cs&sa=X&ei=YYBSVK3oB4OQ7Aa19oCYBQ&ved=0CCMQ6AEwAA#v=onepage&q=allgemeine%20Encyclop%C3%A4die%20der%20Wissenschaften%20und%20Kuenste%20Erlaucht&f=false|jazyk = německy|svazek = 37|poznámka = psáno švabachem|kapitola = Erlaucht|typ kapitoly = heslo}}</ref>

Jako "Osvícenost", resp. Erlaucht, byl do němčiny překládán predikát všech hrabat [[Ruské carství|ruskéhoRuského carství]] - ''Ssiatelstvo (Сиятельство), ''který vedle hrabat užívala naprostá většina ruských knížecích rodů, s výjimkou těch nejvýznamnějších (jejichž predikát byl obvykle [[Jasnost]]). překlad je to však nepřesný a např. moderní angličtina používá pro predikát ruské aristokracie spíše termínu ''Illustriousness'' nežnežli'' illustriouss Highness'', kterým jinak překládá Osvícenost.

== LiteraturaOdkazy ==