Samhain: Porovnání verzí

Odebráno 457 bajtů ,  před 7 lety
-vliv na Všech svatých, to je zřejmě přehnané
(→‎Samhain v současnosti: -vazby na haloween, je to zřejmě romantická teorie, která není prokázána prameny)
(-vliv na Všech svatých, to je zřejmě přehnané)
'''Samhain''' (čti "sauəň") (ze staroirského ''samain'') je název [[Keltové|keltského]] svátku, který se slavil v noci z 31. října na 1. listopadu. Ve starém keltském kalendáři se tímto slovem označoval také měsíc listopad, přesněji řečeno první tři týdny tohoto měsíce. Ve skotské [[gaelština|gaelštině]] se tento svátek píše jako ''Samhainn'' nebo ''Samhuinn'', kdežto listopad jako ''an t-Samhain''. V [[Galie|galském]] [[Kalendář z Coligny|kalendáři z Coligny]] z 1. stol. př. n. l. je Samhain uveden jako ''Samonios''.
 
Samhain byl hranicí mezi dvěma hlavními periodami (létem a zimou), pro Kelty byl začátkem nového roku, a byl vnímán také jako doba, kdy se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých. Věřilo se, že se duše zesnulých v tento čas vracejí na zemský povrch, a živí mohou navštívit podsvětí. Když byla na začátku 1. stol. n. l. keltská území dobyta [[Římané|Římany]], začaly se prolínat keltské a římské zvyky, a ke svátku Samhain se začal slavit i konec úrody. K symbolům Samhainu přibylo obilí a ovoce. Během dalších asi 500 let se šířil vliv katolické církve. Papež Řehoř IV. se chtěl zbavit pohanských zvyků a pro období Samhainu vytvořil nový svátek - svátek Všech Svatých, který měl staré zvyky nahradit (anglicky se svátek jmenuje ''All Hallows' Day'', z toho vzniklo pozdější ''Halloween''). Ale lidé to vyřešili tak, že prostě slavili svátky oba. V 16. století už byly svátky prolnuty tak, že se slavily jako jeden.
 
== Samhain z astronomického hlediska ==