Knihtisk: Porovnání verzí

Nejdůležitější z Gutenbergových inovací byl vynález [[písmolijectví]]. Umožňoval [[Sériová výroba|sériovou výrobu]] tvarově shodných tiskařských [[Písmeno|liter]]. [[Písmorytec]] nejprve vyryl zrcadlově obrácený obraz písmene – [[patrice|patrici]], která byla následně použita jako razidlo. Otiskem do měkčího kovu vznikla forma – [[matrice]]. [[Matrice]] se vložila do [[licí strojek|licího strojku]] a zalila roztavenou [[Liteřina|liteřinou]], slitinou [[cín]]u, [[olovo|olova]] a [[antimon]]u, což je patrně také vynález Gutenbergův. Odlité [[písmeno|litery]] byly otočeným obrazem písmena. Základna (tělo) litery sloužila nejen jako podložka pro písmeno, ale svými rozměry určovala i rozestupy mezi písmeny v řádku. Stejná [[písmová výška]] umožňovala řazení různých písmen do jednotné [[sazba|sazby]]. Každá tisková strana byla sestavována do dřevěné [[sazebnice]], která určovala přesné řádkování i místa pro mezery a [[ilustrace]]. Stránky se sestavily do archu a na sazbu se nanesla koženými [[tampon]]y tiskařská [[čerň]], Gutenbergem nově vyráběná na bázi [[lněný olej|fermežfermeže]]e. Pomocí upraveného [[lis]]u na víno se pak dal vytisknout celý arch najednou místo dřívějšího ručního přitlačování hladítky. Gutenbergem vynalezený postup se používal bez výrazných změn až do konce 18. století.

V 1. polovině [[16. století]] se knihtisk stal zásadním [[média|médiem]], které ovlivnilo rozmach [[Reformace|reformačního hnutí]]. Knihtisk umožnil masovou produkci, kdy jedné knihy mohly být najednou vytištěny statisíce exemplářů. Např. jen dílna Hanse Luffta, tiskaře ve [[Lutherstadt Wittenberg|WittenbergWittenbergu]]u, vytiskla mezi lety 1534 a 1574 více než 100 000 výtisků [[Lutherova bible|Lutherovy bible]].

Zpočátku byl vynález výrobním tajemstvím dílny vynálezce knihtisku [[Johannes Gutenberg|Johannese Gutenberga]]. Poté, co Gutenberg prohrál soudní spor s Johannem Fustem a byla mu v exekuci zabavena dílna, rozešla se část jeho učňů do světa. V letech [[1458]]/[[1459|9]] se usadili v [[Bamberk]]u, v roce [[1460]] ve [[Štrasburk]]u. Z [[Německo|Německa]] se potom knihtisk rozšířil do [[Rakousko|Rakouska]] ([[1461]]?), [[Itálie]] ([[1465]]), [[Francie]] ([[1470]]), [[Švýcarsko|Švýcarska]] ([[1468]]?), [[Španělsko|Španělska]] ([[1472]]), [[Anglické království|Anglie]] ([[1473]]), [[Maďarsko|Maďarska]] ([[1473]]), [[Polsko|Polska]] ([[1473]]), [[Dánsko|Dánska]] ([[1482]]), na [[Morava|Moravu]] ([[1486]]). Do [[Čechy|Čech]] se v polovině [[70. léta 15. století|70. let 15. století]] rozšířil knihtisk pravděpodobně přímo z Bamberku. Před rokem [[1500]] se dále tisklo na území [[Švédsko|Švědska]], [[Chorvatsko|Chorvatska]], [[Černá Hora|Černé Hory]]. Německý tiskař v portugalských službách tiskl roku 1494 na ostrovech [[Svatý Tomáš a Princův ostrov|Sao Tomé]] v [[Afrika|Africe]].<ref>John Man, ''The Gutenberg Revolution: The Story of a Genius and an Invention that Changed the World.'' London: Review 2002, ISBN 978-0-7472-4504-9. Cit. podle anglické Wikipedie.</ref>