Delfín obecný: Porovnání verzí

Délka jeho těla činí 1,8–2,6 m, hmotnost 90-140 kg. Je tedy menší než [[delfín skákavý]]. Jeho tělo je štíhlé, základní zbarvení hnědé až černé, na břiše bělavé, na bocích světlé skvrny a pruhy. Hlava zaoblená, 40-47 zubů v každé polovině čelisti. Hřbetní ploutev ostrá, prsní ploutve zakřivené. <ref>{{citace monografie | jméno = Yves| příjmení = Paccalet| odkaz na autora = | titul = Tajemný život delfínů| url = | vydavatel = Paseka

Delfín obecný je velmi aktivní a společenský, žije ve společenství o deseti až několika tisících jedincích. Upřednostňuje hluboké vody v pobřežních oblastech, často se za účelem lovu kořisti sdružuje mnoho skupin dohromady a jindy spolu různé skupiny soupeří <ref>{{citace monografie | jméno = Randall R.| příjmení = Reeves | odkaz na autora = | titul = Sea mammals of the world| url = | vydavatel = A & C Black Publ

| místo = London| rok =2002 | počet stran = 530| kapitola = | strany = 302| isbn = | jazyk = anglický}}</ref>. Ke spánku využívá jen polovinu mozku, druhou hemisférou je bdělý, přičemž obě poloviny může střídat. Plave rychlostí až 60 km/h s maximální hloubkou ponoru 300 metrů. Má silnou [[ocasní ploutev]], ta mu umožňuje dlouhé skoky nad hladinu i poskakování ve vzpřímeném postoji za pomoci rychlých úderů o hladinu. Pod vodou je schopen zůstat až 10 minut na jedno nadechnutí, ale většinou se vynořuje častěji. Domlouvá se pomocí [[Echolokace|echolokace]] na frekvencích 1000 Hz-150 KHz&nbsp;kHz. Březost trvá 10-11,5 měsíce, období rozmnožování je jaro a podzim, v tropickém pásmu celoročně. Samice rodí jedno mládě. Mláďata se rodí ocasem napřed o délce 0.8-1 m a hmotnost přibližně 10 kg. Delfíni se dožívají až 30 let. <ref>{{citace monografie | jméno = Ralf| příjmení = Kiefner| odkaz na autora = | titul = Velryby a delfíni| url = | vydavatel = Rajzl

| místo = Praha-Litomyšl| rok =2005 | počet stran = 259| kapitola = | strany = 217| isbn = 8071856509| jazyk = český}}</ref> O výjimečnosti vztahu kytovců s člověkem mluví nástěnné malby ([https://de.wikipedia.org/wiki/Grotta_del_Genovese Grotta del Genovese]), freska delfína ze 17. století př. n. l. nalezená na ostrově Knossos v Řecku <ref>{{citace monografie | jméno = Debra L.| příjmení = Miller| odkaz na autora = | titul = Reproductive biology and Phylogeny of Cetacea, vol. 7| url = | vydavatel = The University of Queensland

| místo = Australia| rok =2007 | počet stran = 442| kapitola = | strany = 21| isbn = 9781578083602| jazyk = anglický}}</ref> nebo nalezené mumifikované tělo delfína v Norsku v Askollen, Vestfold. <ref>{{citace monografie | jméno = Debra L.| příjmení = Miller| odkaz na autora = | titul = Reproductive biology and Phylogeny of Cetacea, vol. 7| url = | vydavatel = The University of Queensland

Jako většina kytovců i delfín obecný má velký a těžký mozek s výrazným [[Neokortex|neokortexem]], šedá kůra mozková je tu hojnější než u většiny savců (s výjimkou opic), ale méně hojná než u člověka. Schopnost učení, opakování a porozumění pojmům je u delfínů prokázaná. <ref>{{citace monografie | jméno = Randall R.| příjmení = Reeves | odkaz na autora = | titul = Sea mammals of the world| url = | vydavatel = A & C Black Publ

| místo = London| rok =2002 | počet stran = 530| kapitola = | strany = 303| isbn = | jazyk = anglický}}</ref> Tuto duševní činnost lze vypozorovat ve volné přírodě zejména při lovení ve skupině, při námluvách a hře. Např. jsou také schopni rozvazovat uzly na rybářských sítích, útočit na smluvený signál písknutí, nahánět ryby ve formacích apod. <ref>{{citace monografie | jméno = Ralf| příjmení = Kiefner| odkaz na autora = | titul = Velryby a delfíni| url = | vydavatel = Rajzl