Eskymáci: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Roman3349Bot (diskuse | příspěvky)
m WPCleaner v1.34b - Opraveno pomocí WP:WCW (Odkaz shodný se svým popisem - Opravy pravopisu a typografie)
Řádek 2:
[[Soubor:Inuit man by Curtis - Noatak AK.jpg|thumb|''Aljašský Eskymák na kajaku''. Portrét amerického fotografa [[Edward S. Curtis|Edwarda Curtise]] z roku [[1929]]]]
 
'''Eskymáci''' či '''Inuité''' („Lidé“) je [[etnonymum]] pro skupinu domorodých obyvatel mongoloidního původu severní části [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] ([[Kanada]], [[Grónsko]], [[Aljaška]]) a severovýchodní [[Asie]] ([[Sibiř]]). Za ''Inuity'' se označují především Eskymáci z Kanady a Grónska.<ref>pojmenování „Eskymák“ (''Eskimo'') je v Kanadě a Grónsku považováno za urážku; od r. [[1977]] je oficiálně prosazováno etnonymum „Inuité“ (''Inuit''), které uznala i vláda Kanady, pro všechna eskymácká etnika – ovšem Eskymáci na Aljašce, Aleutech a na Sibiři jej odmítají používat a preferují svá vlastní sebeoznačení</ref> Na Sibiři a na jižní Aljašce se nazývají '''Jupikové''', resp. '''Juité''',<ref>toto označení jim bylo dáno zvenčí – konkrétně [[Sovětský svaz|sovětskými]] úřady na zač. 30. let</ref> v [[Grónsko|Grónsku]] '''Kalaallité'''. Hovoří [[eskymácko-aleutské jazyky|eskymácko-aleutskými jazyky]]. Etnonymum ''Eskymák'' (Eskimo) pochází z indiánského slova slova ''askamičiw'', které v [[Indiánské kmeny|indiánských jazycích]] Naskapi a [[Kríové|Krí]] znamená „požírač syrového masa“. Některá inuitská slova přešla do evropských jazyků, např. [[anorak |anorak]], [[Kajak|kajak]], [[Nanuk|nanuk]], [[Iglú|iglú]] nebo [[Aljašský malamut|malamut]].
 
== Původ ==
Řádek 20:
== Náboženství ==
[[Soubor:Tupilak 1.jpg|thumb|Soška zlého ducha ''Tupilaka'' z mrožího klu]]
Eskymáci se sami nazývají Inuité, což znamená ''lidské bytosti''. Inuité věří, že příroda je oživována prostřednictvím více či méně mocných duchů — ''Inuatů'', s nimiž mohou komunikovat pouze [[Šamanismus|šamani]] ''angákokové''. Mezi nejdůležitější ''Inuaty'' patří ''Aninga'', mužský duch Měsíce. Ten sleduje Zemi dírou v podlaze svého domu. Lidem je většinou přátelsky nakloněn. Úspěch či neúspěch rybolovu a lovu tuleňů závisí na vládkyni zvířat, která se jmenuje ''[[Sedna]]'', tedy ''Stařena moře''. Podle mýtu byla ''Sedna'' dívka, kterou unesl mořský pták. Její otec se ji pokusil osvobodit a odvést v kajaku, ale rozhněvaní ptáci způsobili bouři. Tehdy se otec rozhodl ''Sednu'' utopit a uřízl jí prsty, jimiž se zachytila kajaku. Proto má ruce bez prstů podobné ploutvím tuleně. Z jejích prstů se stali tuleni, mroži a velryby, jejichž lov může ''Sedna'' lidem umožnit. Vzhledem ke svému smutnému osudu je ''Sedna'' vůči lidem nedůvěřivá až mstivá. Kontrolu nad větrem má ''Velký duch Síla''. Pánem pozemní zvěře (sobů, pižmoňů, kožešinové zvěře) je Tekkeitsertok. Inuité, kteří žijí v tvrdých a mrazivých podmínkách, se snaží být s duchy zadobře, neboť právě na nich závisí podle jejich představ dobrý lov zvěře a ryb a tím i jejich samotné přežití.<ref>Náboženství světa, školní encyklopedie Larousse; první vydání v češtině z roku 1997;ISBN 80-7180-191-7</ref> Inuité věří také v mnoho zlých duchů a nestvůr, z nichž nejobávanější je ''Tupilak'', šeredný [[Nemrtvý|nemrtvý]] tvor, kterého může vyvolat šaman, aby s jeho pomocí zahubil jiného člověka.
 
== Literatura ==