Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Literatura: ééé, záměna, tohle patří pod Přibyslava z Křižanova |
|||
Řádek 8:
'''Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi''', někdy také '''Boček z Obřan''', byl významný moravský šlechtic, který pocházel z [[Páni z Kunštátu a Poděbrad|rodu pánů ze Zbraslavi]].
Boček byl nejstarším synem [[Gerhard ze Zbraslavi|Gerharda ze Zbraslavi]]. První písemná zmínka pochází z roku [[1232]], kdy Boček svědčil na darovací listině vydané ve Znojmě moravským markrabětem [[Přemysl (moravský markrabě)|Přemyslem]]. Roku [[1233]] se účastnil bojů mezi [[Václav I.|Václavem I.]] a babenberskými vojsky. Král Václav I. se mu odvděčil tím, že mu ještě téhož roku udělil titul maršálka, roku [[1238]] byl Boček jmenován znojemským purkrabím. Na zfalšované listině, která se hlásí do roku [[1249]], se uvádí s přídomkem „z
Roku [[1252]] získal Boček titul hraběte z Perneggu (Bernekku) a řadil se mezi šlechtickou elitu. Svoje postavení zdůraznil i při sňatku s [[Eufémie z Křižanova|Eufémií]], dcerou velmože [[Přibyslav z Křižanova|Přibyslava z Křižanova]], která zdědila rozsáhlé statky. Boček tak získal [[Křižanov (okres Žďár nad Sázavou)|Křižanov]] a moravskou část [[Českomoravská vysočina|Vysočiny]] i statky na jižní Moravě. Bočkovi se také podařily získat statky východně od Brna, mezi něž patřila ves [[Obřany]], kde později založil jeho syn stejnojmenný hrad. Boček též završil aktivitu svého tchána a založil [[Žďár nad Sázavou (klášter)|cisterciácký klášter ve Žďáru]]. Uváděl se na dalších důležitých listinách té doby, v roce [[1254]] se účastnil křížové výpravy do Pruska, při níž [[Přemysl Otakar II.|Přemysl Otakar II.]] založil město [[Kaliningrad|Královec]]. Angažoval se ve vysoké politice a významnou měrou přispěl k proslulosti rodu, byl ve starší literatuře dokonce považován za zakladatele rodu pánů z Kunštátu. Boček zemřel v prosinci roku [[1255]], jeho závěť byla napsána 17. prosince.
| |||