Guido ze Starhembergu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m narovnání přesměrování
m tzpo
Řádek 6:
Během [[Druhé obléhání Vídně|obléhání Vídně]] (1683) bojoval s vyznamenáním jako pobočník svého bratrance [[Ernst Rüdiger von Starhemberg|Ernsta Rüdigera Starhemberga]]. Po osvobození Vídně se připojil k bojující armádě v Uhrách a účastnil se následujících bitev: 1686 obléhání Ofenu, 1687 v [[Bitva u Nagyharsány|bitvě u Moháče]], obléhání a dobití [[Obléhání Bělehradu (1688)|Bělehradu]] (6. září 1688), dále se účastnil bitev [[Bitva u Slankamenu|u Slankameu]] a [[Bitva u Zenty|Zenty]].
 
Po vypukutívypuknutí [[Válka o španělské dědictví|válek o španělské dědictví]] odešel s [[Evžen Savojský|Evženem Savojským]] do Itálie, zde se zúčastnil [[Bitva u Luzzary|bitvy u Luzzary]] a následně převzal od roku 1703 velení a zabránil spojení Francouzů s Bavory. Kvůli neshodám s [[Viktor Amadeus II.|Viktorem Amadeem II.]] byl nahrazen polním maršálem [[Wirich Daun|Wirichem Daunem]].
 
V roce 1708 převzal velení nad jednotkami válčícími ve Španělsku a i přes minimální podporu vedl válku s úspěchy. V roce 1710 vstoupil po úspěšných bojích v bitvách u Almenary a Saragossy do Madridu. Po bitvě u Villaviciosa byl nucen ustoupit do Barcelony. Zde se stal vícekrálemvicekrálem a kvůli nedostatku podpory se nechal v roce 1713 převézt se zbytkem vojska na anglických lodích do [[Janov (Itálie)|Janova]]. Pak žil ve Vídni.
 
Během válek s Turky v letech 1716 až 1718 převzal za nepřítomnosti prince Evžena przidentstvíprezidentství [[Dvorská rada vojenská|dvorské vojenské rady]]. Zemřel 7. března 1737 jako guvernér Slawonie.
 
== Literatura ==