Godefroy z Bouillonu: Porovnání verzí

Přidáno 10 bajtů ,  před 5 lety
m
pomlčka nahrazena spojovníkem (Saint–Gilles) a jiné spojovníky nahrazeny pomlčkami
m (řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy)
m (pomlčka nahrazena spojovníkem (Saint–Gilles) a jiné spojovníky nahrazeny pomlčkami)
Poté, co křižáci odrazili Kerbogovu armádu, byla Antiochie definitivně obsazena. Mezi Bohemundem z&nbsp;Tarentu a Raimondem de&nbsp;Saint-Gilles vypukl ostrý spor o&nbsp;město, neboť Bohemund si jej chtěl přivlastnit pro sebe a uplatňoval svůj nárok jako dobyvatele města.<ref name="Duggan59">Duggan, str. 59.</ref> Vojáci byli demoralizováni a někteří začali svémocně drancovat okolí. Godefroy se při pohledu na úpadek morálky rozhodl odjet i se svým lotrinskými vojáky do [[Şanlıurfa|Edessy]] za bratrem Balduinem, který mu ze svého hrabství propůjčil města [[Turbessel]] a [[Ravendel]].<ref name="mak120"/> Zde se zapojil do šarvátek a válek místních seldžuckých vládců. O&nbsp;pomoc Godefroye požádal turecký vládce města [[Azaz]], [[emír]] Omar, který povstal proti sultánovi Ridvánovi z&nbsp;Aleppa. Godefroy žádost o&nbsp;pomoc vyslyšel a vojsko sultána, které zatím oblehlo Azaz, zahnal na útěk. Omar poté před Godefroyem poklekl a jako první muslimský vládce vstoupil do služeb křižáka.<ref name="mak121">Kovařík, str. 121.</ref>
 
Na počátku roku 1099 poutníci a část neurozených bojovníků vyrazili z Antiochie na [[Jeruzalém]], z vůdců se však účastnil jen Raimond de Saint–GillesSaint-Gilles. Ten cestou obsadil Marquiu a [[Tortosa|Tortosu]] a jeho úspěchy přiměly Godefroye, Bohemunda a vévodu [[Robert III. Normandský|Roberta z&nbsp;Normandie]] k cestě na jih, která se uskutečnila koncem února. V&nbsp;přístavu [[Lázikíja|Latakia]] se spojili s&nbsp;vojskem hraběte Roberta Flanderského. Cestou dobyli [[Starověk|antické]] město [[Byblos]] (za křižácké vlády Gibelet) a poté dorazili před Arku, kterou zatím obléhala první část výpravy, vedená Raimondem. Zde propukly další hádky mezi normanskými a provensálskými křižáky.<ref name="bridge73">Bridge, str. 73.</ref> Normani nesouhlasili s Raimondovým stylem obléhání<ref name="bridge73"/> a kritizovali jej za to, že věří v&nbsp;pravost [[relikvie]] [[Kopí osudu|Svatého kopí]], které bylo objeveno v Antiochii.<ref name="hroch56">Hrochová, str. 56.</ref> Na Velký pátek proto prostý poutník a nálezce kopí [[Petr Bartoloměj]] podstoupil [[ordál]] ohněm, který měl dokázat pravost relikvie. Petr při ordálu zemřel, ale jeho smrt na poutníky i velmože tak zapůsobila, že zanechali hádek i obléhání Arky. Díky svému morálnímu kreditu se vůdcem výpravy stal Godefroy z Bouillonu, pod jehož vedením křižáci 7.&nbsp;června 1099 poprvé spatřili Jeruzalém.<ref name="mak122">Kovařík, str. 122.</ref>
 
=== Dobytí Jeruzaléma ===
Po dobytí [[Jeruzalém]]a se rozhořel spor o to, kdo bude městu vládnout. Zástupci církve požadovali, aby město bylo řízeno [[teokracie|teokraticky]],<ref name="hroch64">Hrochová, str. 64.</ref> což šlechta odmítla a rozhodla se zvolit si mezi sebou kandidáta na jeruzalémský trůn. Vhodnými kandidáty byli pouze Godefroy z Bouillonu a Raimond z Toulouse. Přestože Raimond nebyl u šlechticů, poutníků ani vojáků příliš oblíben, byla koruna nabídnuta nejprve jemu. Raimond však korunu odmítl a doufal, že tak znemožní, aby ji přijal Godefroy.<ref name="bridge82">Bridge, str. 82.</ref> Velmoži na Raimonda nenaléhali a nabídli vládu lotrinskému vévodovi, který byl mezi křižáky sice oblíbenější, ale jako státník nebyl příliš schopný, což však během křížové výpravy neměl příležitost projevit.<ref name="hroch65">Hrochová, str. 65.</ref> Godefroy
 
{{Citát|přijal vládu, nechtěl však být posvěcen ani korunován jako král řečeného království, ježto nechtěl nosit zlatou korunu tam, kde Ježíš Kristus, syn Boží, nosil korunu trnovou...trnovou…|kronika ''Assises de Jérusalem''<ref name="mak135">Kovařík, str. 135.</ref>}}
 
Byl si vědom, že jeho zvolení část rytířů nepodporuje, nechtěl proto prohlubovat spory a odmítl královský titul. První křižácký vládce Jeruzaléma tak usedl na trůn jako {{cizojazyčně|la|''Advocatus Sancti Sepulchri''}} (''Ochránce Svatého Hrobu'')<ref name="hroch65"/> a dle pověsti se nechal korunovat korunou ze slámy.<ref name="mak135"/> Titul „Ochránce“ byl ve Francii udělován laickému ochránci klášterních statků, nicméně Godefroy přijal veškerou správní i vojenskou moc.<ref name="duggan67-68">Duggan, str. 67–68.</ref> Raimond odmítal uznat Godefroyovu autoritu a obsadil [[Davidova věž|jeruzalémskou citadelu]]. S podporou provensálského biskupa Pierra de [[Narbonne]] se podařilo přesvědčit Raimonda, aby ustoupil. Poté vzpurný šlechtic odešel do [[Jericho|Jericha]].<ref name="mak136">Kovařík, str. 136.</ref> Zatím připlouvaly z&nbsp;Evropy posily. 4. srpna 1099 vyrazila proti křižákům egyptská armáda vezíra [[al-Afdal]]a a utábořila se poblíž [[Aškelon|Askalonu]], dalšího mocného palestinského města pod správou Egypta.<ref name="bridge83">Bridge, str. 83.</ref> Lotrinský vévoda žádal o pomoc a ostatní vůdci křižáků mu ji poskytli.
Křižácké armády se sešly v Ramlehu, kde Godefroyovi Tankred a Eustach sdělili, že egyptská armáda neočekává střet dříve než v Jeruzalémě.<ref name="bridge83"/> Godefroy chtěl využít momentu překvapení a nařídil vytáhnout muslimům vstříc.<ref name="hroch66">Hrochová, str. 66.</ref> V sobotu postupující křižáci ukořistili stáda dobytka určená pro egyptskou armádu.<ref name="bridge84">Bridge, str. 84.</ref> V neděli 12.&nbsp;srpna dorazilo křižácké vojsko na dohled protivníka. Za rozbřesku se křižáci seskupili do tří šiků a na nepřipravené Egypťany okamžitě zaútočili. Chabý odpor byl rychle přemožen a muslimové se dali na zběsilý útěk do Askalonu.<ref name="duggan68">Duggan, str. 68.</ref> Křižáci začali drancovat opuštěné ležení. Ochránce Svatého hrobu se obořil na své rabující pěšáky:
 
{{Citát|Vojáci neposlušní a nenapravitelní, jaká slepota vás to žene navzdory mému zákazu za lupem ještě před tím, než jste s Boží pomocí rozsekali všechny své nepřátele? Do zbraně! Nechte loupení! Jinak se vzpamatují a budou tu, aby vám připravili krutou odplatu...odplatu…|[[Albert z Aix]]<ref name=";mak137">Kovařík, str. 137.</ref>}}
 
Odplula i kotvící egyptská flotila. Město Askalon se chtělo křižákům vzdát, ale protože kapitulaci nabídlo Raimondovi de Saint-Gilles a ne Godefroyovi, vypukl mezi oběma vojevůdci opět ostrý spor. Godefroy se obával, že by se po kapitulaci Raimond mohl Askalonu zmocnit. Raimond tedy i se svými vojáky obléhání zanechal. Svým úzkoprsým jednáním Godefroy pobouřil i ostatní a ti jej opustili.<ref name="bridge85">Bridge, str. 85.</ref> S takto prořídlou armádou byl útok na město nemyslitelný a Godefroy obléhání vzdal.
Po návratu od Askalonu se Godefroy soustředil na získání důležitých přístavů. V [[Arsuf]]u vypuklo povstání, obyvatelé města pobili nepočetnou křižáckou posádku a zajali velitele, rytíře Gérarda z Avesnes. Ochránce Svatého hrobu vytáhl s vojskem vzpouru potlačit. Obyvatelé nabízeli propuštění Gérarda přivázaného na hradbách výměnou za svoji svobodu.<ref name="mak139">Kovařík, str. 139.</ref> Godefroy Gérardovi nechal údajně vzkázat:
 
{{Citát|Gérarde, vojáku statečný, nemohu tě zachránit a nelze kvůli tobě ušetřit toto město. I kdyby byl na tvém místě můj bratr Eustach, nemohl bych jej za cenu opuštění města osvobodit. Musíš tedy zemřít. (...) Neboť až ztratíš tento život, bude ti dáno žít s Ježíšem Kristem na nebesích.|[[Albert z Aix]]<ref name="mak139"/>}}
 
Sedm týdnů křižáci město neúspěšně obléhali, až se nakonec v prosinci 1099 vrátili zpět do Jeruzaléma.<ref name="mak139"/> Poté do Jeruzaléma dorazil nový [[papežský legát]] [[Daimbert z Pisy]] doprovázený Bohemundem z Antiochie. O několik dnů později dorazil Balduin z Boulogne, aby splnil svůj slib navštívit Boží hrob.<ref name="duggan70">Duggan, str. 70.</ref> Daimbert sesadil jeruzalémského patriarchu [[Arnoul de Chocques|Arnoula de&nbsp;Chocques]] a ihned se uvolněného úřadu zmocnil sám. Poté začal požadovat, aby mu Godefroy složil lenní přísahu. To sice Godefroy odmítl, ale věděl, že musí uznat patriarchu za svého lenního pána, protože nemá královský titul.<ref name="bridge86">Bridge, str. 86.</ref>
* {{Citace monografie | příjmení = Andressohn | jméno = John Carl | titul = The ancestry and life of Godfrey of Bouillon | místo = Freeport | vydavatel = Books for Libraries Press | rok = 1972 | počet stran = 135 | isbn = 0-8369-8114-6 | jazyk = anglicky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Baldwin | jméno = Marshall W. | spoluautoři = a kol. | titul = A History of the Crusades. Vol. 1, The first hundred years | vydavatel = University of Wisconsin Press | místo = Madison | rok = 1969 | počet stran = 707 | isbn = | jazyk = anglicky | url = http://digicoll.library.wisc.edu/cgi-bin/History/History-idx?type=header&id=History.CrusOne&isize=M}}
* {{Citace monografie | příjmení = Barber | jméno = Malcolm | odkaz na autora = Malcolm Barber | příjmení2 = Bate| jméno2 = Keith | titul = Letters from the East : crusaders, pilgrims and settlers in the 12th-13th12th–13th centuries | vydavatel = Ashgate Publishing | místo = Farnham | rok = 2010 | vydání = 1 | počet stran = 188 | isbn = 978-0-7546-6356-0 | jazyk = anglicky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Bridge | jméno = Antony | titul = Křížové výpravy | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1995 | počet stran = 228 | isbn = 80-200-0512-9}}
* {{Citace monografie | příjmení = Duggan | jméno = Alfred | odkaz na autora = | titul = Křižácké výpravy | vydavatel = Orbis | místo = Praha | rok = 1973 | počet stran = 214 | isbn =}}
* {{Citace monografie | příjmení = Hrochová | jméno = Věra | odkaz na autora = Věra Hrochová | titul = Křížové výpravy ve světle soudobých kronik | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství | místo = Praha | rok = 1982 | počet stran = 255 | isbn =}}
* {{Citace monografie | příjmení = Komnéna | jméno = Anna | odkaz na autora = Anna Komnéna | titul = Paměti byzantské princezny | vydavatel = Odeon | místo = Praha | rok = 1996 | počet stran = 565 | isbn = 80-207-0527-9}}
* {{citace monografie | příjmení = Kovařík | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Kovařík (historik) | titul = Meč a kříž : (1066-12141066–1214) : rytířské bitvy a osudy I | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 278 | isbn = 80-204-1289-1}}
* {{Citace monografie | příjmení = Murray | jméno = Alan V | odkaz na autora = | titul = The crusader kingdom of Jerusalem : a dynastic history 1099-11251099–1125 | vydavatel = Prosopographica et Genealogica | místo = Oxford | rok = 2000 | počet stran = 280 | isbn = 1900934035 | jazyk = anglicky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Nicolle | jméno = David | odkaz na autora = David Nicolle | titul = První křížová výprava 1096-991096–99 : dobytí Svaté země | vydavatel = Grada | místo = Praha | rok = 2007 | počet stran = 96 | isbn = 978-80-247-1896-5}}
* {{Citace monografie | příjmení = Runciman | jméno = Steven | odkaz na autora = Steven Runciman | titul = A history of the Crusades. vol. 1, The first Crusades and the foundation of the Kingdom of Jerusalem | vydavatel = Cambridge University Press | místo = Cambridge | rok = 1999 | počet stran = 376 | isbn = 0-521-06161-X | jazyk = anglicky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Runciman | jméno = Steven | titul = A history of the crusades. Vol. 2, The Kingdom of Jerusalem and the Frankish East : 1100-11871100–1187 | vydavatel = Penguin Books | místo = London | rok = 1990 | počet stran = 376 | isbn = 0-14-013704-1 | jazyk = anglicky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Smail | jméno = R. C | titul = Crusading Warfare (1097-11931097–1193) | vydavatel = Barnes & Noble Books | místo = New York | rok = 1995 | počet stran = 272 | isbn = 1-56619-769-4 | jazyk = anglicky}}
* {{Citace monografie | příjmení = Tate | jméno = Georges | titul = Křižáci v Orientu | vydavatel = Slovart | místo = Praha | rok = 1996 | isbn = 80-85871-15-7 | překladatelé= Jaroslava Rauschová}}