Flettnerův rotor: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Filoman (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Řádek 2:
[[Soubor:Cargo E-Ship 1, Emder Hafen, CN-02.jpg|thumb|Moderní loď s doplňkovým pohonem s Flettnerými rotory]]
 
'''Flettnerův rotor''' je rotující [[válec]] využívající [[Magnusův jev]]. Může být použit na lodích podobně jako [[plachta]]. Poprvé jej použil pro pohon lodi ve dvacátých letech [[20. století]] jeho vynálezce [[Anton Flettner]].
 
Byly prováděny i pokusy s letadlem vybaveným Flettnerovým rotorem
Flettnerova pokusná loď Buckau byla vybavena dvěma 18 m vysokými rotory a vynálezce s ní v roce [[1926]] překonal [[Atlantský oceán|Atlantik]].
Byly prováděny i pokusy s letadlem vybaveným Flettnerovým rotorem jako nosnou plochou. Pokusy o využití Flettnerova rotoru pro nejrůznější aplikace se čas od času objevují znovu.
<nowiki> </nowiki>aplikace se čas od času objevují znovu.
 
Magnusův jev spočívá v rozdílném tlaku proudícího [[plyn|plynu]] na
Byly prováděny i pokusy s letadlem vybaveným Flettnerovým rotorem jako nosnou plochou. Pokusy o využití Flettnerova rotoru pro nejrůznější aplikace se čas od času objevují znovu.
protilehlých stranách rotujícího tělesa, což prakticky známe např. z
tenisu, kde míčku udělená horní či dolní rotace způsobuje zakřivení
dráhy letu. Boční vítr obtékající rotující Flettnerovy válce vytváří při
vhodném směru otáčení podtlak na přední straně válce a tím dopředný
pohyb lodi. Výhodou tedy má být jednoduchost ovládání proti klasickým
[[plachta|plachtám]], a zároveň použití mnohem menších motorů k rotaci válců, než by
bylo zapotřebí k samotnému pohonu lodi [[lodní šroub|lodním šroubem]].
 
== Historie ==
Magnusův jev spočívá v rozdílném tlaku proudícího plynu na protilehlých stranách rotujícího tělesa, což prakticky známe např. z tenisu, kde míčku udělená horní či dolní rotace způsobuje zakřivení dráhy letu. Boční vítr obtékající rotující Flettnerovy válce vytváří při vhodném směru otáčení podtlak na přední straně válce a tím dopředný pohyb lodi. Výhodou tedy má být jednoduchost ovládání proti klasickým plachtám, a zároveň použití mnohem menších motorů k rotaci válců, než by bylo zapotřebí k samotnému pohonu lodi lodním šroubem.
Poprvé jej použil pro pohon lodi ve dvacátých letech [[20. století]] německý vynálezce [[Anton Flettner]]. V letech 1919-1920 zkonstruoval pokusnou loď [[Buckau]]
<nowiki> </nowiki>s délkou 52 metrů, která byla vybavena dvěma 18 m vysokými rotory o
průměru 270 cm. Poháněly je vznětové motory o výkonu 33 kW a první cestu
<nowiki> </nowiki>podnikla z tehdy [[Svobodné město Gdaňsk|Gdaňského městského státu]]
<nowiki> </nowiki>přes Severní moře do Skotska. Nová technologie se ukázala v dobrém
světle, když loď překonala platbu i za bouřlivého počasí, ovšem pro
rotory byla rozhodující zkouškou až plavba přes [[Atlantský oceán|Atlantik]]. Dne 31. března
1926 vyplula tedy z [[Hamburk|Hamburku]] a jižní cestou se zastávkou na [[Kanárské ostrovy|Kanárských
ostrovech]] doplula 9. května do [[New York|New Yorku]]. Buckau si získala pozornost
světové veřejnosti a stala se technologickým unikátem. Později byla
prodána a přejmenována na Baden-Baden (podle německého města), její
stopa končí v [[Karibik|Karibiku]] při bouři roku 1931.
 
Dalším unikátem byla
{{Pahýl}}
nákladní loď Barbara se třemi Flettnerovými rotory různých velikostí
(seřazeny od nejnižšího v přední části lodi po nejvyšší vzadu). Vyrobena
<nowiki> </nowiki>byla v Brémách a měřila na délku 90 metrů. Byla součástí mořské flotily
<nowiki> </nowiki>armády Výmarské republiky a oproti běžným lodím měla o více než
polovinu větší výkon. Přesto se finančně oproti lodím poháněných ropou.
Definitivně se tato plavidla vytratily z hladin moří v roce 1933.
 
Až v roce 1983 se k myšlence vrátil [[Jacques-Yves Cousteau]] s lodí ''[[Alcyone]] ''a dnes se při snaze minimalizovat použití fosilních paliv hledají alternativní možnosti pohonu lodí, mezi které technologie Flettnerových rotorů zajisté patří.
 
== Dnešní využití ==
[[File:Rotorship Uni-kat Flensburg.jpg|thumb|Model Flensburské univerzity]]
V řadě zemích světa, jako Německo nebo Finsko, se snaží tuto technologii využít ke zvýšení výkonu lodí a tedy redukce používaného paliva (např. německá technologie deklaruje 25% úsporu paliva). Na univerzitě v německém [[Flensburg|Flensburgu]] se vyvíjí [[katamarán]] s tímto přídavným pohonem.
 
V pořadu
televizní stanice [[Discovery Channel|Discovery]] byla vyzkoušena metoda, kterou vymysleli
Stephen H. Salter a John Latham. K vyřešení problému skleníkového efetku
by přispěla stavba 1500 robotických lodí poháněných Flettnerovými
rotory, jež by rozprašovaly do vzduchu mořskou vodu a tím by zvětšily
odrazivost mraků. Rotory by měly být vyrobeny z uhlíkových vláken a měly by putovat oceánem rychlostí šesti [[Námořní uzel|uzlů]].
 
== Letadla s Flettnerovými rotory ==
[[File:Flettner Rotor Aircraft.jpg|thumb|Prototyp hydroplánu]]
Rotory vytváří sílu kolmou na směr proudícího vzduchu, mohou být tedy použity místo [[Křídlo letadla|křídel]] u letadel. Při stejné rychlosti zajištují dokonce mnohem vyšší zdvih oproti obvyklé kontrukci křídel - technologie tedy umožňuje nižší rychlost. Princip se již ukázal být funkční na modely s [[Rozpětí křídel|rozpětím]] křídel přibližně jeden metr. Nicméně, modely rovněž poukázaly na problémy se stáčením vzduchu způsobeným [[Coriolisova síla|Coriolisovou silou]].
 
Roku 1930 byl postaven prototyp hydroplánu s rotory místo křídel. Není ovšem jasné, zda je letadlo vůbec schopno letu, přes snahy se tedy dosud nepodařilo vyrobit plně letuschopný model reálné velikosti.{{Pahýl}}
 
[[Kategorie:Mechanika tekutin]]