Verze z 9. 3. 2013, 15:15 editovat 212.79.110.21 (diskuse) Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 26. 10. 2014, 10:01 editovat zrušit editaci Filoman (diskuse \| příspěvky) 590 editací Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 2: [[Soubor:Cargo E-Ship 1, Emder Hafen, CN-02.jpg\|thumb\|Moderní loď s doplňkovým pohonem s Flettnerými rotory]] '''Flettnerův rotor''' je rotující [[válec]] využívající [[Magnusův jev]]. Může být použit na lodích podobně jako [[plachta~~]]. Poprvé jej použil pro pohon lodi ve dvacátých letech [[20. století]] jeho vynálezce [[Anton Flettner~~]]. Byly prováděny i pokusy s letadlem vybaveným Flettnerovým rotorem ~~Flettnerova pokusná loď Buckau byla vybavena dvěma 18 m vysokými rotory a vynálezce s ní v roce [[1926]] překonal [[Atlantský oceán\|Atlantik]].~~ ~~Byly prováděny i pokusy s letadlem vybaveným Flettnerovým rotorem~~ jako nosnou plochou. Pokusy o využití Flettnerova rotoru pro nejrůznější ~~aplikace se čas od času objevují znovu.~~▼ <nowiki> </nowiki>aplikace se čas od času objevují znovu. Magnusův jev spočívá v rozdílném tlaku proudícího [[plyn\|plynu]] na ▲Byly prováděny i pokusy s letadlem vybaveným Flettnerovým rotorem jako nosnou plochou. Pokusy o využití Flettnerova rotoru pro nejrůznější aplikace se čas od času objevují znovu. protilehlých stranách rotujícího tělesa, což prakticky známe např. z tenisu, kde míčku udělená horní či dolní rotace způsobuje zakřivení dráhy letu. Boční vítr obtékající rotující Flettnerovy válce vytváří při vhodném směru otáčení podtlak na přední straně válce a tím dopředný pohyb lodi. Výhodou tedy má být jednoduchost ovládání proti klasickým [[plachta\|plachtám]], a zároveň použití mnohem menších motorů k rotaci válců, než by bylo zapotřebí k samotnému pohonu lodi [[lodní šroub\|lodním šroubem]]. == Historie == Magnusův jev spočívá v rozdílném tlaku proudícího plynu na protilehlých stranách rotujícího tělesa, což prakticky známe např. z tenisu, kde míčku udělená horní či dolní rotace způsobuje zakřivení dráhy letu. Boční vítr obtékající rotující Flettnerovy válce vytváří při vhodném směru otáčení podtlak na přední straně válce a tím dopředný pohyb lodi. Výhodou tedy má být jednoduchost ovládání proti klasickým plachtám, a zároveň použití mnohem menších motorů k rotaci válců, než by bylo zapotřebí k samotnému pohonu lodi lodním šroubem. Poprvé jej použil pro pohon lodi ve dvacátých letech [[20. století]] německý vynálezce [[Anton Flettner]]. V letech 1919-1920 zkonstruoval pokusnou loď [[Buckau]] <nowiki> </nowiki>s délkou 52 metrů, která byla vybavena dvěma 18 m vysokými rotory o průměru 270 cm. Poháněly je vznětové motory o výkonu 33 kW a první cestu <nowiki> </nowiki>podnikla z tehdy [[Svobodné město Gdaňsk\|Gdaňského městského státu]] <nowiki> </nowiki>přes Severní moře do Skotska. Nová technologie se ukázala v dobrém světle, když loď překonala platbu i za bouřlivého počasí, ovšem pro rotory byla rozhodující zkouškou až plavba přes [[Atlantský oceán\|Atlantik]]. Dne 31. března 1926 vyplula tedy z [[Hamburk\|Hamburku]] a jižní cestou se zastávkou na [[Kanárské ostrovy\|Kanárských ostrovech]] doplula 9. května do [[New York\|New Yorku]]. Buckau si získala pozornost světové veřejnosti a stala se technologickým unikátem. Později byla prodána a přejmenována na Baden-Baden (podle německého města), její stopa končí v [[Karibik\|Karibiku]] při bouři roku 1931. Dalším unikátem byla ~~{{Pahýl}}~~ nákladní loď Barbara se třemi Flettnerovými rotory různých velikostí (seřazeny od nejnižšího v přední části lodi po nejvyšší vzadu). Vyrobena <nowiki> </nowiki>byla v Brémách a měřila na délku 90 metrů. Byla součástí mořské flotily <nowiki> </nowiki>armády Výmarské republiky a oproti běžným lodím měla o více než polovinu větší výkon. Přesto se finančně oproti lodím poháněných ropou. Definitivně se tato plavidla vytratily z hladin moří v roce 1933. Až v roce 1983 se k myšlence vrátil [[Jacques-Yves Cousteau]] s lodí ''[[Alcyone]] ''a dnes se při snaze minimalizovat použití fosilních paliv hledají alternativní možnosti pohonu lodí, mezi které technologie Flettnerových rotorů zajisté patří. == Dnešní využití == [[File:Rotorship Uni-kat Flensburg.jpg\|thumb\|Model Flensburské univerzity]] V řadě zemích světa, jako Německo nebo Finsko, se snaží tuto technologii využít ke zvýšení výkonu lodí a tedy redukce používaného paliva (např. německá technologie deklaruje 25% úsporu paliva). Na univerzitě v německém [[Flensburg\|Flensburgu]] se vyvíjí [[katamarán]] s tímto přídavným pohonem. V pořadu televizní stanice [[Discovery Channel\|Discovery]] byla vyzkoušena metoda, kterou vymysleli Stephen H. Salter a John Latham. K vyřešení problému skleníkového efetku by přispěla stavba 1500 robotických lodí poháněných Flettnerovými rotory, jež by rozprašovaly do vzduchu mořskou vodu a tím by zvětšily odrazivost mraků. Rotory by měly být vyrobeny z uhlíkových vláken a měly by putovat oceánem rychlostí šesti [[Námořní uzel\|uzlů]]. == Letadla s Flettnerovými rotory == [[File:Flettner Rotor Aircraft.jpg\|thumb\|Prototyp hydroplánu]] Rotory vytváří sílu kolmou na směr proudícího vzduchu, mohou být tedy použity místo [[Křídlo letadla\|křídel]] u letadel. Při stejné rychlosti zajištují dokonce mnohem vyšší zdvih oproti obvyklé kontrukci křídel - technologie tedy umožňuje nižší rychlost. Princip se již ukázal být funkční na modely s [[Rozpětí křídel\|rozpětím]] křídel přibližně jeden metr. Nicméně, modely rovněž poukázaly na problémy se stáčením vzduchu způsobeným [[Coriolisova síla\|Coriolisovou silou]]. Roku 1930 byl postaven prototyp hydroplánu s rotory místo křídel. Není ovšem jasné, zda je letadlo vůbec schopno letu, přes snahy se tedy dosud nepodařilo vyrobit plně letuschopný model reálné velikosti.{{Pahýl}} [[Kategorie:Mechanika tekutin]]

Flettnerův rotor: Porovnání verzí