Verze z 6. 9. 2014, 08:19 editovat Rotlink (diskuse \| příspěvky) 4 782 editací m fixing dead links ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 25. 10. 2014, 11:33 editovat zrušit editaci MatSuBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 146 388 editací m sjednocení infoboxu za použití AWB Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox - osoba \| jméno = Richard Teltscher ~~\| příjmení = Teltscher~~ \| obrázek = JUDr. Richard Teltscher.jpg ~~\| colorb = <!-- nepovinný -->~~ \| popisek = JUDr. Richard Teltscher \| velikost obrázku = ~~<!--(nepovinný)-->~~ \| citát = ~~<!--(nepovinný)-->~~ \| datum narození = [[13. únor]]a 1888 \| místo narození = [[Vídeň]] \| datum úmrtí = [[7. červen\|7. června]] 1974 \| místo úmrtí = [[Londýn]] ~~\| wikicitáty = <!-- nepovinný; projeví se jen hodnota ano-->~~ }} JUDr. '''Richard Teltscher''' ([[13. únor]]a [[1888]] [[Vídeň]] – [[7. červen\|7. června]] [[1974]] [[Londýn]]), obchodník, mecenáš a politický, sociální a kulturní činovník, byl zakladatelem a vůdčím duchem Židovského ústředního musea pro Moravsko-Slezsko v [[Mikulov]]ě na Moravě. == Životopis == Dr. Teltscher pocházel z jedné z nejstarších a nejvýznamnějších mikulovských [[Židé\|židovských]] rodin. Jeho děd Leopold (* [[1815]]) založil v Mikulově obchod s [[víno\|vínem]]. Firma, jež od roku [[1875]] nesla název Teltscher & Glattauer, se zásluhou jeho syna a Richardova otce Bernharda [[1855]] až [[1812]] a jeho potomků rozrostla po roce [[1912]] v největší vinařský podnik na [[Morava\|Moravě]] a druhý největší v meziválečném [[Československo\|Československu]].<ref name="Program"> Program. ''Vysoké tamaryšky aneb Osmnáct požehnání, též Devatero sloupů opěrných.'' Brno: Musia umělecká agentura, 2008. 27 s.</ref><br /> Po ukončení právnických studií na Vídeňské univerzitě nastoupil Richard Teltscher do rodinné firmy, v níž po smrti svého otce posléze převzal vedoucí roli. <br /> Dr. Teltscher se od mládí věnoval politické, sociální, mecenášské a kulturní činnosti. Za [[První světová válka\|1. světové války]] se podílel na založení Rakouského spolku pro péči o židovské uprchlíky z Haliče a Bukoviny.<ref name="Nezhodová423">Nezhodová, Soňa. ''Židovský Mikulov''. 1. vyd. Brno: Matice moravská, 2006. 423 s. ISBN 80-86488-28-4</ref> V období [[První republika\|1. republiky]] působil jako důvěrník [[Židovská strana v Republice československé\|Židovské strany]] pro jižní Moravu. <br /> Řádek 22 ⟶ 19: == Židovské muzeum == [[Mikulov]] býval po staletí kulturním centrem moravských Židů, neboť zde sídlil moravský zemský rabinát.<ref > Pařík, Arno. Krátký život muzea. Roš Chodeš, 29. září 2008, roč. 70., čís. 9, s. 14-15. ISSN 121074 68</ref> Snahou dr. Richarda Teltschera bylo jednak pozdvihnout jeho význam, který začal po polovině [[19. století]] upadat, zejména však zachránit mizející historické a umělecké památky a dokumentovat kulturu téměř sedmisetletého židovského osídlení regionu. Přispěly k tomu mimo jiné i katastrofální požáry židovské čtvrti v letech [[1924]] a [[1926]] a zostřující se nepřátelství vůči Židům v důsledku rostoucího vlivu [[nacismus\|nacistické]] ideologie. Nabízí se zde i jistá analogie se založením Židovského muzea v [[Praha\|Praze]] v roce [[1906]].<ref name="Nezhodová423"/><br /> Dr. Teltscher již v přípravném období pochopil, že má-li být muzeum vskutku životaschopnou institucí, je třeba, aby mapovalo židovské dějiny a kulturu nejen v Mikulově, ale na celé [[Morava\|Moravě]].<ref name="Program"/> <ref name="Nezhodová423"/> Zpočátku musel bojovat s nepochopením řady jedinců a institucí mimo Mikulov, jejichž hlavními argumenty byly odlehlost Mikulova od centra dění a nedostatek řádně kvalifikovaných odborníků, kteří by mohli vést muzeum a archiv.<ref name="Nezhodová423"/><br /> Richardu Teltscherovi se však podařilo veškeré námitky rozptýlit, takže v říjnu [[1935]] mohlo dojít k ustavení muzejního spolku. Ke slavnostnímu otevření '''Židovského ústředního musea pro Moravsko-Slezsko''' pak došlo [[24. květen\|24. května]] [[1936]]. Tímto činem získal Mikulov alespoň částečně zpět výsadní postavení, o něž přišel převedením moravského zemského rabinátu do [[Boskovice\|Boskovic]] v roce [[1851]]. <br /> Základ muzejních sbírek tvořil majetek mikulovské náboženské obce a pohřebního bratrstva [[Chevra kadiša]]. Šlo o vzácné listiny, dokumenty, plány, knihy, stříbrné a zlaté liturgické předměty, některé až ze 17. století, vyšívané textilie, keramiku a předměty denní potřeby.<ref name="Nezhodová423"/> Pro získání dalších sbírkových předmětů z ostatních moravských obcí pořádal Richard Teltscher se svými spolupracovníky, především s archivářem muzea dr. Alfredem Engelem, propagační přednášky v [[Brno\|Brně]] a v řadě dalších moravských měst a městeček, a dokonce i ve [[Vídeň\|Vídni]].<br /> Řádek 49 ⟶ 46: {{Portály\|Hebraistika}} {{DEFAULTSORT:Teltscher, Richard}} [[Kategorie:Židovští podnikatelé]] [[Kategorie:Narození 1888]] [[Kategorie:Úmrtí 1974]] [[Kategorie:Muži]]▼ [[Kategorie:Mecenáši]] [[Kategorie:Muzeologové]] ▲[[Kategorie:Muži]]

Richard Teltscher: Porovnání verzí