Šógunát Ašikaga: Porovnání verzí

Přidáno 21 bajtů ,  před 6 lety
m
pomlčky nahradily spojovníky jakož i m-pomlčky a cizojazyčné pomlčky ("") nahrazeny těmi u nás obvyklými („“)
m (pomlčky nahradily spojovníky jakož i m-pomlčky a cizojazyčné pomlčky ("") nahrazeny těmi u nás obvyklými („“))
{{Obsahuje japonský text}}
'''Šógunát Ašikaga''' ({{Vjazyce|ja}}: {{Cizojazyčně|ja|足利幕府}}, ''Ašikaga bakufu'', [[1336]][[1573]]) představoval feudální vojenský diktátorský režim vedený [[šógun]]y z [[klan Ašikaga|klanu Ašikaga]].
 
Tato éra je dobře známá pod pojmenováním [[období Muromači]] podle [[Kjóto|kjótské čtvrti]]<ref>[http://www.maplandia.com/japan/kanto/tokyo/muromachi/ Muromachi Map Satellite Images of Muromachi]</ref>, ve které si nechal 3. šógun [[Jošimicu Ašikaga|Jošimicu]] zřídit svou rezidenci. Tato rezidence dostala přezdívku "Hana „Hana no Gošo"Gošo“ (花 の 御所), neboli "Květinový„Květinový palác"palác“ (zbudován v roce 1379) pro nadbytek květin v jeho okolí.
 
Ašikagové si získali důvěru [[císař]]ského dvora, když bojovali na jeho straně proti dosavadnímu [[šógunát Kamakura|šógunátu Kamakura]]. Díky tomu se také těšili daleko větší přízni císaře, než šógunové z předchozího období. A to i přes to, že byl jejich šógunát v porovnání s kamakurským a nakonec i [[šógunát Tokugawa|tokugawským]] o něco slabší. Podíl na tom měla skutečnost, že zůstalo příliš mnoho vojenských možností a prostředků v rukou regionálních provinčních vládců - [[daimjó]]ů. Vzhledem k tomu pak vliv Ašikagů sílil nebo slábl podle podpory jednotlivých klanů šógunskému stolci. Slabá centrální vláda nakonec rozepře mezi jednotlivými částmi země nedokázala pacifikovat a země upadla do téměř stoletého válčení - [[období Sengoku]].
 
Vláda Ašikagů skončila pod náporem vojsk [[Nobunaga Oda|Nobunagy Ody]], který roku [[1573]] vyhnal z Kjóta posledního šóguna [[Jošiaki Ašikaga|Jošiakiho]]. Ten nalezl útočiště na západě, kde jej pod ochranná křídla ukryl [[klan Móri]]. Poslední významná zmínka se váže na [[Hidejoši Tojotomi|Hidejošiho Tojotomi]], který vznesl požadavek, aby jej Jošiaki pojal za adoptovaného syna. To by pro Hidejošiho znamenalo formální titul 16. šóguna z klanu Ašikaga. Jošiaki však odmítl. Potomci Ašikagů žijí v [[Japonsko|Japonsku]] až doposud.
 
== Počátky ==
Během [[období Kamakura]] (1185-13331185–1333) se [[klan Hódžó]] těšil absolutní moci nad Japonskem. Tento monopol na moc, jakož i nedostatek území na odměňování po porážce [[Mongolské invaze do Japonska|mongolské invaze]], vedly k nelibosti mezi vazaly Hódžó. Nakonec v roce [[1333]] císař [[Go-Daigo]] přikázal místním vládnoucím vazalům postavit se vládě Hódžó ve prospěch císařské restaurace - v [[Restaurace Kemmu|Restauraci Kemmu]].
 
[[Bakufu]] Kamakura nařídila [[Takaudži Ašikaga|Takaudžimu Ašikagovi]] povstání zastavit. Z důvodů, které jsou nejasné, ale pravděpodobně proto, že Ašikaga byl [[de facto]] vůdce [[Klan Minamoto|klanu Minamoto]] (který ztratil moc), zatímco klan Hódžó pocházel z [[klan Taira|klanu Taira]], který klan Minamoto porazil, se Ašikaga obrátil proti bakufu Kamakura a bojoval za zájmy císařského dvora.
 
=== Zahraniční vztahy ===
V těchto dobách bylo rozšířeno pirátství, když japonští piráti, kteří se někdy zabývali i obchodem, napadali přímořské osady v Koreji a Číně. Číňané jejich označovali jako ''wakó'' ("japonský„japonský zloděj"zloděj“). Jošimicuovi Ašikagovi se podařilo ''wakó'' potlačit a Čína následně souhlasila s přijetím japonského poselstva a znovuotevřením obchodu, z čehož Jošimicuovi plynuly značné zisky.<ref>R.H.P. Mason, J.G. Caiger (1997) ''Dějiny Japonska,'' str. 141</ref>
 
== Pád šógunátu ==