Louis de Funès: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m řádková verze {{Commonscat}}
Řádek 34:
Narodil se jako nejmladší ze tří dětí nedaleko Paříže rodičům, kteří přišli do Francie v roce 1904 ze španělské [[Sevilla|Sevilly]]. Jeho otec Carlos Luis de Funès de Galarza (1871–1934) byl původně právník a pocházel z [[Málaga|Málagy]]. Ve Francii obchodoval s klenoty. Matka Leonor Soto y Réguéra (1878–1957) se narodila v městečku Ortigueira v [[Galicie|Galicii]]. Louis měl sestru Marii (1909–1993), která se provdala za režiséra Françoise Gira. Bratr Charles (1908–1939) byl zastřelen v 2. světové válce.
 
V dětství se věnoval kreslení a hře na klavír. Kromě francouzštiny dobře ovládal i španělštinu a angličtinu. Než se stal hercem, Louis neúspěšně vystřídal řadu zaměstnání: byl kožešník, dekoratér, aranžér, účetní, prodavač. Koncem třicátých let začal pracovat jako [[jazz]]ový pianista v pařížské čtvrti [[Pigalle]]. Přitom absolvoval Simonovy herecké kurzy. V roce 1936 se oženil s Germaine Carroyer, s níž měl syna Daniela (*1937). V roce 1942 se rozvedli. O rok později se oženil s Jeanne Barthelémy de Maupassant (praneteří [[Guy de Maupassant]]a, s níž měl dva syny: Patricka (*1944) a [[Olivier de Funès|Oliviera]] (*1949). Patrick je lékařem, Olivier se několik let věnoval herectví a hrál v několika filmech společně s otcem. Později pracoval jako pilot Concorde pro [[Air France]].
 
Louis de Funès se poprvé objevil v divadle ve hře Slaměný milenec, před kamerou v roce [[1946]] ve filmu Barbizonovo pokušení. Různými vedlejšími rolemi se „prokousával“ celých 15 let, než začal být úspěšný. V divadle, které ho vyneslo na výsluní díky divadelní hře [[Oskar (divadelní hra)|Oskar]], hrál i řadu epizodních rolí, než získal svou první hlavní roli ve filmové komedii ''[[Četník ze Saint Tropez]]'' - získal si tak coby strážmistr [[Ludovic Cruchot]] celou Evropu. Pak už se mu nabídky jen hrnuly. Ve filmu ''[[Fantomas]]'' ztvárnil komisaře Juva, zahrál si zde spolu se [[Jean Marais|Jeanem Maraisem]]. Poté se setkal s režisérem Gérardem Ourym a natočil za spolupráce herce André Bourvila komedii ''[[Smolař (film)|Smolař]]''. Výsledkem 11 752 000 diváků se zapsal do francouzské filmové historie, stejně tak jako pozdější film ''[[Velký flám]]'' (natočený ve stejné spolupráci), kde výsledek byl 17 000 000 diváků za tři měsíce (ve francouzských kinech tento rekord překonal až [[Titanic (film)|Titanik]]).