Wikipedie

Žofie Eriksdotter Dánská: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 532 editací
m robot odstranil interwiki, které je na Wikidatech: en, es, fr, is, nl, no, sk, sv; kosmetické úpravy
m pomlčkami jsem nahradil spojovníky a anglosaské pomlčky (““) nahrazeny těmi používanými v českém prostředí („“)
Řádek 1:
[[Soubor:SophiaSwedenNéeDenmark.jpg|thumb|upright|Žofie Eriksdotter Dánská ''(výřez z pečeti)'']]
'''Žofie Eriksdotter Dánská''' ([[1241]] -– [[1286]], [[Dánsko]]) byla jako manželka [[Seznam švédských králů|švédského krále]] [[Valdemar I. Švédský|Valdemara Birgerssona]] [[Seznam švédských královen|švédská královna]] v letech [[1261]] -– [[1275]].
 
== Biografie ==
=== Původ a mládí ===
O životě Žofie není mnoho známo. Narodila se jako druhé dítě (nejstarší dcera) ze šesti potomků [[Seznam dánských králů|dánského krále]] [[Erik IV. Dánský|Erika Plovpenninga]] a jeho manželky [[Juta Saská|Juty Saské]] († [[1250]], dcery saského vévody [[Albrecht I. Saský|Albrechta I.]] († [[1261]]) a jeho druhé manželky [[Anežka Babenberská (1226)|Anežky Babenberské]] ([[1206]]-–[[1226]]). Její otec byl zavražděn v roce [[1250]] svými politickými odpůrci, když Žofie a její sestry ([[Ingeborg Dánská (1244)|Ingeborg]], [[Juta Dánská|Juta]] a [[Agnes Dánská|Agnes]]) byly ještě dětmi. Protože její otec neměl přeživšího syna, na dánský královský trůn nastoupili postupně jeho mladší bratři, [[Abel Dánský|Abel]] a posléze [[Kryštof I. Dánský|Kryštof]].
 
V době otcovy vraždy bylo Žofii zhruba devět let. Její matka se i s dětmi přestěhovala zpět ke svým rodičům do Saska. Zde vyrůstala Žofie se svými třemi sestrami, občas však žily i na dvoře svého strýce, dalšího otcova bratra, dánského krále Kryštofa I. v péči jeho manželky, královny Markéty; občas ovšem také v klášteře. Čtyři sestry zdědily po svém otci určitá území; bylo lze předpokládat jak z norské, tak švédské strany zájem (motivovaný jak politicky, tak ekonomicky) o spojení s nimi.
Řádek 14:
V roce [[1261]] byla provdána za švédského krále Valdemara Birgerssona; sňatek byl v režii Valdemarova otce a [[regent]]a [[Birger (jarl)|jarla Birgera]], jenž jím sledoval zklidnění a mír ve [[Skandinávie|Skandinávii]]. Současně se provdala i její sestra Ingeborg, a to za [[Magnus VI.|Magnuse]], syna [[Seznam norských králů|norského krále]] [[Haakon IV.|Haakona IV.]]
Z manželství Žofie a Valdemara vzešlo šest potomků:
* Ingeborg ([[1263]]-–[[1292]]), manželka Gerharda II. Holštýnsko-Segeburského
* Erik ([[1272]]-–[[1330]]), do roku [[1275]], kdy byl jeho otec sesazen s trůnu, byl jeho následníkem. V roce [[1290]] byl po smrti otcova nástupce, svého strýce Magnuse III., uvězněn ve [[stockholm]]ském hradě, neboť představoval možného rivala pro Magnusova následníka [[Birger Magnusson|Birgera Magnussona]]; teprve v roce [[1302]], kdy Birger dosáhl plnoletosti a byl slavnostně [[korunovace|korunován]], mohl opustit vězení. Zbytek svého života strávil klidně. Byl součástí Královské rady, která spravovala vládu po dobu neplnoletosti krále [[Magnus IV. Švédský|Magnuse Erikssona]] (1319-13321319–1332)
* [[Rixa Švédská|Rixa]] ([[1269]]-–[[1292]]), manželka [[Seznam polských králů|polského krále]] [[Přemysl II. Velkopolský|Přemysla II. Polského]], matka [[Eliška Rejčka|Elišky Rejčky]]
* Kateřina († [[1293]])
* Marina, manželka Rudolfa von Diepholz
* Markéta, byla [[řehole|jeptiškou]]
 
Roku [[1269]] uskutečnila Žofie cestu do Dánska, aby navštívila otcův hrob a viděla své mladší sestry [[Juta Dánská|Jutu]] a [[Agnes Dánská|Agnes]], které obě pobývaly v klášteře v [[Roskilde]]; Juta zde byla [[abatyše|abatyší]]. V roce [[1272]] navštívila Juta Švédsko a stala se milenkou Žofiina manžela krále Valdemara. Z jejich vztahu se roku [[1273]] narodilo dítě; někdy se uvádí dcera, jindy syn jménem Erik. O rok později se Juta vrátila do kláštera a Valdemar byl přinucen uskutečnit kajícnou [[pouť]] do [[Řím]]a a žádat [[seznam papežů|papeže]] ([[Řehoř X.|Řehoře X.]]) o rozhřešení. Podle legendy měla Žofie říci: "„''Nikdy se nevzpamatuji z tohoto zármutku. Proklet budiž den, kdy má sestra spatřila švédské království.''"“
 
V roce [[1275]] po [[bitva u Hovy|bitvě u Hovy]] Valdemarovi bratři [[Magnus III. Švédský|Magnus Ladulås]] a [[Erik Birgersson]] sesadili krále z trůnu. Prameny hovoří o tom, že zpráva zastihla královnu při hře v šachy. V roce [[1277]] Žofie odešla od manžela a vrátila se do Dánska. Její manžel žil otevřeně s milenkami (uvádějí se Kristina Dánská, Kateřina z Gützkow a Ludgarda) ve svém pohodlném vězení až do své smrti v roce [[1302]]; s některou z nich zřejmě mohl po Žofiině smrti v roce [[1286]] uzavřít manželství.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Žofie_Eriksdotter_Dánská“