Luisa Meklenburská: Porovnání verzí

Přidáno 6 bajtů ,  před 6 lety
m
nahradil jsem spojovníky pomlčkami
(přidán infobox Panovnice + drobné úpravy)
m (nahradil jsem spojovníky pomlčkami)
== Původ ==
Luisa Meklenburská se narodila jako deváté dítě z jedenácti potomků vévody meklenbursko-güstrowského Gustava Adolfa (1633-16951633–1695) a jeho manželky Magdaleny Sibylly Holstein-Gottorp.
 
== Manželství a život v Dánsku ==
[[5. prosinec|5. prosince]] [[1695]] se v Kodani provdala za dánského korunního prince Frederika a po smrti jeho otce [[Kristián V. Dánský|Kristiána V.]] se stala dánskou královnou. [[Korunovace]] královského páru se uskutečnila v roce [[1700]] v kapli zámku [[Frederiksborg]].
 
Budoucí král poznal Luisu během pobytu na meklenburském dvoře při jedné ze svých zahraničních cest. Prameny se při uvádění důvodů sňatku liší: některé hovoří o manželství z rozumu, jiné o manželství z lásky. Pokud by tyto měly pravdu, potom Frederikův cit rychle vyprchal - kromě řady příležitostných nevěr a avantýr se již po osmi letech manželství dopustil [[bigamie]], oženiv se s ''Helenou von Vieregg''. Ta po roce zemřela při porodu, Frederik ovšem po čase opět uzavřel bigamický sňatek, a to s [[Anna Žofie Reventlow|Annou Žofií Reventlow]]. (Když v roce 1721 královna Luisa zemřela, oženil se s ní znovu, oficiálně, necelé tři týdny po královnině smrti.)
 
V letech [[1708]]-[[1709]] byla Luisa manželovou [[regent]]kou po dobu jeho cesty do Itálie.
 
Královna Luisa tedy žila v Dánsku většinu času bez manžela a jeho lásky, hluboce ponížená a osamělá, vzdálená nejen života u dvora, kde byla jen ''"královnou na obraze"'', objevující se pouze při oficiálních ceremoniích, ale i skrytá před veřejností, u níž nebyla snad i z tohoto důvodu populární, na rozdíl od svého oblíbeného charismatického manžela. Během let se zcela ponořila do svého bolu a hledala útěchu ve víře a [[pietismus|pietismu]]. Shromáždila úctyhodou kolekci náboženských knih (cca 400 svazků), která po její smrti byla věnována Královské dánské knihovně.