Evaluace: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m fixing dead links |
Doplnění definice evaluace a základních informací a zdrojů, na které je odkázáno v textu. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
'''Evaluace''' (z [[francouzština|fr.]] ''évaluer'', vyhodnotit) je systematické posouzení kvality a hodnoty, popř. významu určitého objektu. Obvykle se vztahuje k tzv. programové evaluaci jako sociálněvědní aktivitě zaměřené na sběr, analýzu, interpretaci, syntézu a sdělování informací o činnosti a efektivitě veřejných politik a programů.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Rossi|jméno = Peter, H.|příjmení2 = Lipsey|jméno2 = Mark, W.|titul = Evaluation: A Systematic Approach|vydání = |vydavatel = Sage Publications|místo = Thousand Oaks, CA|rok = 2004|počet stran = |strany = |isbn = 9780761908944|příjmení3 = Freeman|jméno3 = Howard, E.}}</ref> Evaluace však může mít také povahu evaluačního výzkumu, který je více orientovaný na samotný proces evaluace (je pro něj objektem studia), založený na teorii, často bývá iniciován samotným badatelem a může obsahovat cíle s hodnoceným programem nesouvisející.
V průběhu implementace zvoleného programu poskytuje evaluace informace o jeho organizaci a fungování (monitoring) a posléze také o prvotních výsledcích a efektech. Tato procesní (formativní) fáze je obvykle označována jako '''mid-term evaualce''' a získané informace o vnitřních procesech, využití zdrojů, zapojení cílových skupin apod. umožňují reagovat na případné problémy programu ještě v jeho průběhu a provádět průběžné korekce.
Protože evaluace obvykle souvisí s připravovaným nebo očekávaným rozhodováním, musí čelit různým, často protichůdným tlakům a dílčím, skupinovým zájmům. Zároveň je zde velké nebezpečí zneužití domněle objektivních informací k prosazení těchto zájmů. V tomto smyslu mohou zaujaté a tedy nepravdivé "evaluace" sloužit jako zástěrka pro politická rozhodnutí.▼
A konečně může mít užitečná zpětná vazba podobu informace o střednědobých až dlouhodobých výsledcích a efektech programu, často již po skončení financování hodnoceného programu (udržitelnost). Tyto informace lze také kombinovat například s informacemi o nákladech vynaložených na daný program. V této fázi hovoříme o '''ex-post evaluaci''', jejímž účelem může být nejenom prosté srovnání dosažených výsledků s cíli programu. Žádoucí je také posouzení všech efektů (zamýšlených i nezamýšlených) v jejich úplnosti, tj. zda negativní efekty programu nepřevážily ty pozitivní.<ref>NEKOLA, M. (2013). Východiska evaluace veřejných politik a programů. In F. OCHRANA a kol., H''odnocení efektivnosti veřejných výdajových programů'' (pp. 13–22). Praha: Wolters Kluwer.</ref>
▲Evaluace poskytuje především '''vhled do programu''', který je nezbytným základem pro jeho pro racionální management a plánování a zároveň předpokladem pro další naplnění dalších funkcí evaluace. Těmi jsou '''kontrola programu''' (právní, politická, ekonomická, správní), '''zajištění legitimity programu''' a '''rozvoj programu'''. Protože evaluace obvykle souvisí s připravovaným nebo očekávaným rozhodováním, musí čelit různým, často protichůdným tlakům a dílčím, skupinovým zájmům. Zároveň je zde
== Druhy evaluací ==
Evaluace lze rozlišovat podle toho,
Řádek 78 ⟶ 79:
* Smutek M., ''Evaluace sociálních programů''. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005 - 132 s. ISBN 80-7041-811-7
* Viktorová - Pělucha, ''Uplatnění a evaluace předvstupní pomoci EU ve venkovských oblastech České republiky v kontextu vývoje zeměděkské a venkovské politiky v Evropě.'' Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2005 - 113 s. ISBN 80-86729-21-4
* Nekola, M. Monitoring a evaluace realizovaných politik. In Veselý A.- Nekola. M. (Eds.), ''Analýza a tvorba veřejných politik: přístupy, metody a praxe''. Praha: SLON, 2007.
[[Kategorie:Management]]
|