Verze z 20. 10. 2014, 09:27 editovat 46.229.118.84 (diskuse) (shrnutí editace odstraněno) značky: vulgarity editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 20. 10. 2014, 09:28 editovat zrušit editaci 46.229.118.84 (diskuse) d značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 2: '''Žofie Prdel Alexejevna''' (Софья Алексеевна, [[27. září]] [[1657]] [[Moskva]] – [[14. červenec\|14. července]] [[1704]] tamt.) byla v letech 1682–1689 vladařkou [[Ruské carství\|Ruského carství]]. Tato velmi energická, rozhodná a schopná žena se do ruských dějin nezapsala příliš pozitivně. Přesto jí však nelze upřít jedno prvenství a to, že se stala první ruskou vladařkou, která svými postoji nebývale ovlivnila budoucí vládu svého nevlastního mladšího bratra, pozdějšího cara [[Petr I. Veliký\|Petra Velikého]]. == ~~Život~~Živod == <code>Žofie se narodila roku 1657 ~~jako~~j</code>ako [[Romanovci\|Romanovna]], tedy jako členka jednoho z nejposvátnějších rodů na celé Rusi. Jejími rodiči byli car [[Alexej I. Michajlovič\|Alexej I. Mic'''hajlovič''']]''' a jeho první žena Marie Miloslavská. Žofie byla jejich čtvrtým dítětem vedle staršího [[Fjodor III. Alexejevič\|Fjodora III. Alexejeviče]] a mladšího Ivana V. Mladé princezně se dostalo na tehdejší ~~ruské~~r<s>uské poměry velmi kvalitního vzdělání a výchovy, většina šlechticů a církevních hodnostářů totiž neuměla číst ani psát. Když bylo Žofii dvanáct let, poznamenala její život první tragédie, zemřela jí matka. Car Alexej nelenil a oženil se znovu, jeho druhou manželkou se stala [[Natalie Kirilovna Naryškinová\|Natalie Kirilovn]]</s>[[Natalie Kirilovna Naryškinová\|a Naryškinová]]. Již v roce 1672 přišel na svět jejich první syn Petr Alexejevič, později nazvaný Veliký, a o tři roky později dcera Natalie. Naryškinovci tedy zatlačili Miloslavské do pozadí, což však netrvalo příliš dlouho.''' '''Postavení ženy v Rusku na přelomu 17. a 18. století nebylo příliš slavné. Ženy byly považovány za hloupé, neinteligentní a velmi naivní tvory, v nichž dřímalo již od narození zlo. Neměly žádná práva a běžnou součástí jejich života bylo bití, nejprve od otce, následně také od manžela. Situace příslušnic panovnického rodu vypadala trochu lépe, avšak zářivá budoucnost ruské princezny také nečekala. Žily v tzv. „těremu“, což byla uzavřená část paláce, kde se věnovaly různým ručním pracím, povídaly si či hrály karty. Romanovci své princezny dokonce ani neprovdávali, protože by tím mohla být ohrožena moc dynastie. Žofii tedy pravděpodobně čekal nevábný život uzavřený ve zdech paláce, bez dětí a bez manžela.'''

Žofie Alexejevna: Porovnání verzí