Velkomoravská říše: Porovnání verzí

Ještě roku 822 však Moravané vystupovali jako [[Kmen (sociologie)|kmen]] (ne jako [[stát]] řízený jediným knížetem), když se jejich vyslanci dostavili spolu s vyslanci dalších na [[Franská říše|Franské říši]] závislých [[Slované|Slovanů]] a [[Avaři|Avarů]], sídlících při hranici [[Franská říše|říše]], k [[Ludvík Pobožný|Ludvíku Pobožnému]],<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení = Třeštík|jméno = Dušan|titul = Počátky Přemyslovců|vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny|místo = Praha|rok = 1997|strany = 270 (kap. Velká Morava)|isbn = 80-7106-138-7|poznámka = dále jen: ''Počátky Přemyslovců''}}</ref> který svolal na listopad roku 822 do [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu]] všeobecný sjezd, na němž se měly probírat záležitosti východní části říše (tedy i záležitosti říši poddaných Slovanů). Účast Moravanů na tomto (pro kmeny poddané říši) povinném sjezdu a to, že se sem stejně jako ostatní dostavili „s dary“, které v pramenech dvojznačně splývají s daněmi a [[Tribut|tributy]], ukazuje na to, že v té době byli Moravané poddaní a [[Tribut|poplatní]] [[Franská říše|říši]].<ref>{{Citace monografie|příjmení = Třeštík|jméno = Dušan|titul = Vznik Velké Moravy : Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871|vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny|místo = Praha|rok = 2010|strany = 101-103|isbn = 80-7422-049-4|poznámka = dále jen: ''Vznik Velké Moravy'' (vyd. 2010)}}</ref> Již tehdy ale uvnitř Moravského kmene patrně (dle názoru historika [[Dušan Třeštík|Dušana Třeštíka]]) probíhaly výrazné mocenské zápasy, které ve 30. letech 9. stol vyústily dvěmy význačnými událostmi: oficiálním „křtem Moravy“ a vyhnáním [[Pribina (kníže)|Pribiny]] z [[Nitranské knížectví|Nitry]].<ref name=":0" />

Křesťanství začalo na Moravu pronikat již na přelomu 8. a 9. století, především z [[Franská říše|Franské říše]] prostřednictvím bavorské mise z [[Pasov|Pasova]],<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum name=" Centrum experimentální archeologie a živé historie|url =livinghistory/křesťanství ">[http://cea.livinghistory.cz/zivotvm/vira/novavira/|kapitola =Centrum experimentální archeologie a živé historie: ''Život Velké Moravy'' / víra / ''Křesťanství}}'']</ref> ale také prostřednictvím kněží kněží z Itálie a Dalmacie.<ref>''Vznik Velké Moravy'' (vyd. 2010), S. 128</ref> Slovanská aristokracie v oblasti [[Panonie]] na počátku 9. století přijímala křesťanství jako součást životního stylu po vzoru [[Franská říše|franckých]] velmožů, který napodovala jako určitý "nobilitující" (vznešený) standard a především jako model vykonávání a organizace moci - tyto procesy se odahrávaly i v Moravském kmeni.<ref>''Počátky Přemyslovců'', S. 269-270 (kap. ''Velká Morava'')</ref>

Pravděpodobně v roce 831 k tzv. ''„křtu všech Moravanů“'', při němž přijal knížete [[Mojmír I.|Mojmír]], a jemu věrní lidé, křest z rukou pasovského biskupa Reginhara.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Třeštík | jméno = Dušan | odkaz na autora = Dušan Třeštík | titul = Vznik Velké Moravy : Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871 | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2001 | počet stran = 384 | isbn = 80-7106-482-3 | poznámka = Dále jen ''Vznik Velké Moravy'' | strany = 120-121}}</ref>. Šlo o ''„''oficiální''“'' křest, který, ačkoli ho přijal pouze kníže a jeho okolí, zavazoval celý kmen Moravanů, ačkoliv- i popřes němto byla moravská společnost nadále (ještě v r. 837, kdy se Metoděj ujal správy moravské církcecírkve) z části pohanská a v samotném centru Velké Moravy, na předpolí knížecího hradu v Mikulčicích, stála současně s křesťanskými chrámy v poloviny 9. století pohanská svatyně, což naznačuje (např. dle názoru [[Dušan Třeštík|Dušana Třeštíka]]) možnost dočasného kompromisu mezi starým a novým kultem.<ref name=":1">''Vznik Velké Moravy'' (vyd. 2010), S. 128-130</ref><ref>{{Citace elektronickéhoname="Třeštík: periodika|periodikumChristianizace =slovanů">[http://casopis.vesmir.cz/clanek/christianizace-slovanu Časopis Vesmír|příjmení: =''Christianizace Třeštík|jménoSlovanů'', =autor: Dušan|datum vydání = 1997|vydání =Třeštík Publikováno: Vesmír 76, 285, 1997/5|url kapitoly = http://casopis.vesmir.cz/clanek/christianizace-slovanu}}]</ref> Důsledkem přijetí křesťanství bylo pro Mojmíra i jeho nástupce posílení moci panovníka, který po celou dobu trvání Velké Moravy vystupuje jako [[Autokracie|autokratický]] vládce, i když obklopený "knížaty", se kterými čini důležitá rozhodnutí.<ref name=":1" /> Zároveň si kníže jakožto ''křesťanský panovník'' vylepšil i své postavení při jednáních s křesťanskou Franskou říši.<ref>''Počátky Přemyslovců'', S. 301 (kap. ''Přijetí křesťanství'' - viz. např. zákaz společného stolování pohanů s křesťany, který franská církev používala při misiích jako nátlaku na pohanské šlechtice)</ref>.