Dějiny Trutnova: Porovnání verzí

 

== Od pravěku po současnost ==

 

Důkazy nejstaršího osídlení Trutnova jsou archeologické nálezy z doby 8000 let před našim letopočtem, z doby pozdního [[paleolit]]u. Ovšem k opravdovému zakládání osad došlo kvůli neprostupnosti okolní přírody až mnohem později. Ještě ve [[12. století]] tvořil celou pohraniční oblast desítky kilometrů široký hustý [[hvozd]] s prudkými horami a údolními bažinami. Až po roce [[1110]] byla pralesem Poláky proražena důležitá obchodní cesta do Slezska, která vedla přes dnešní Dvůr Králové podél [[Labe]] k Hostinnému a odtud přes Pilníkov, Babí a Žacléř za hranice země. V místě, kde cesta přecházela řeku Úpu, tj. v místech dnešního Horního Starého Města, vznikla asi v polovině 12 století slovanská osada Úpa. Ke konci 12. století zde bylo zbudováno pozdně [[slované|slovanské]] [[hradiště]] a v 1. polovině [[13. století]] byl postaven na jednom z říčních ostrovů [[vodní hrad]], centrum úpské autonomní provincie - Úpský kraj.

 

[[Soubor:Trutnov CoA CZ.jpg|210px|náhled|vpravo|znak města Trutnova]]

 

| strany = 873

}}</ref>.

=== Konec Švábeniců na Trutnovsku a Trutnov královským městem ===

Po roce [[1297]] došlo špatným hospodařením k poklesu moci Švábeniců a [[hrad]] i s [[Město|městem]] přešel do přímého držení krále [[Václav II.|Václava II.]] a v roce [[1301]] se [[Trutnov]] stává královským městem. Po vymření královské větve [[Přemyslovci|Přemyslovců]] připadl hrad [[Lucemburkové|Lucemburkům]]. Nákladné války krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] však vedly k tomu, že i trutnovský [[hrad]] byl dán do zástavy [[Jan z Vartenberka|Janovi z Vartenberka]]. Ze zástavy jej potom roku [[1333]] získává králevic [[Karel IV.|Karel]]. Roku [[1340]] [[Jan Lucemburský]] potvrzuje trutnovskému manství, které zaujímalo rozlohu přibližně dnešního velkého okresu, politickou a soudní [[Autonomie|autonomii]], která trvala až do roku [[1539]].

 

V roce [[1399]] předal král [[Václav IV.]] celé [[Trutnov (okres Trutnov)|Trutnovsko]] své manželce [[Žofie Bavorská|Žofii]] a [[Trutnov]] se stává [[Královské věnné město|královským věnným městem]] českých [[wikt:cs:královna|královen]].

[[Soubor:Trutnov (Trautenau) - Krakonošovo náměstí 01.JPG|300px|náhled|vpravo|Morový Sloup nejsvětější trojice na Krakonošově náměstí]]

[[Soubor:TrutnovMuzeum.jpg|300px|náhled|vpravo|Trutnovké muzeum se nachází v prostorách bývalého hradu (později zámku)]]

 

Po sto letech postihuje [[Trutnov]] v roce [[1680]] další [[morová epidemie]], po jejímž útlumu je na náměstí postaven v roce [[1704]] morový sloup Nejsvětější Trojice. Další [[Baroko|barokní]] sousoší, [[Sv. Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]] je od roku [[1728]] na mostě přes Mlýnský náhon a v roce [[1754]] je postavena první [[pošta]]. V roce [[1775]] dochází na Trutnovsku k selským rebeliím, které vyvrcholují krvavým střetem tisíců vzbouřenců s císařským vojskem na Humlově kopci před městem. V r. 1792 je na náměstí postavena Dračí studna, kašna se sochou bájného [[Pověst o založení Trutnova|trutnovského draka]]. Roku [[1848]] odcházejí z [[Trutnov]]a pod vedením trutnovského básníka [[Uffo Horn]]a na pomoc [[Praha|Praze]] národní gardisté. V roce [[1856]] se po [[Úpa|Úpě]] naposledy plaví [[dřevo]].

Rychlý nástup [[průmysl]]u reprezentuje Faltisova továrna z roku [[1858]], v té době největší textilní přádelna [[len|lnu]] v [[Evropa|Evropě]]. Jednoho z nejbohatších Evropanů se snaží dohnat i jiní trutnovští továrníci výstavbou desítek dalších textilek v okolí, což vede k mohutnému rozvoji [[Město|města]]. To ovšem záhy postihuje několik katastrof. V roce [[1861]] vyhoří [[město]] ve svých dějinách už potřinácté, tentokrát však 90 procent města doslova zmizí v plamenech. Ze starobylého gotického jádra s výstavnými renesančními a barokními domy jich zůstává nedotčeno pouhých 18. [[Trutnov]]u vzápětí pomáhají [[Město|města]] celé [[Evropa|Evropy]] a [[Spojené státy americké|USA]]. Aby byla obnova provedena co nejrychleji, jsou zbořeny městské brány a část hradeb, které posloužily jako stavební materiál.

 

Po krátké době dochází za [[Prusko-rakouská válka|Prusko-rakouské války]] v roce [[1866]] u [[Trutnova]] k jedné z významných bitev. Pro [[Rakousko-Uhersko|Rakousko]] znamenala zdejší bitva jen jednu jedinou vyhranou z celé války. Bojovalo se jak v ulicích města, tak hlavně po okolních stráních, což dnes připomínají desítky [[Pomník|pomníků]] a [[Hrob|hrobů]] padlých.

 

[[Soubor:Krakonošova kašna.JPG|300px|náhled|vpravo|Krakonošova kašna]]

Po válce nastává další rozvoj [[Město|města]]. V roce [[1869]] je postavena plynárna pro osvětlení města a v roce [[1870]] [[železniční nádraží]]. V roce [[1881]] je otevřeno [[divadlo]], v následujících letech pak postaven kamenný Nádražní most, elektrárna a Krakonošova kašna, která nahradila Dračí studnu.

[[19. století]] završuje další [[katastrofa]]. Tentokrát je nejničivější v dějinách města [[povodeň]]. Ta si vyžádá 41 mrtvých, totálně strhne 30 [[Dům|domů]], všechny [[Most|mosty]] a 300 domů těžce poškodí. Aby se situace nikdy neopakovala, jsou započaty nákladné úpravy toku řeky [[Úpa|Úpy]], která je napřímena a sevřena do vysokého kamenného koryta. Právě tato opatření zachrání [[město]] o sto let později roku [[1997]].

 

[[Soubor:T-S 73 Polom.jpg|300px|náhled|vpravo|Dělostřelecká tvrz Stechelberg]]

V r. 1900 je otevřen Národní dům, vítězství české menšiny v tehdejším Trutnově s velkou převahou německy mluvících občanů. V r. 1906 je otevřena nová [[pošta]] a v roce [[1912]] první kino. Po vzniku [[Československá republika|Československé republiky]] je [[Češi|česká]] menšina podpořena výstavbou českých [[Škola|škol]]. Naopak postupně sílí německý [[nacionalismus]], který vrcholí v roce [[1935]] výhrou fašistických Henleinovců v místních [[Volby|volbách]]. V obavách před invazí do [[Československo|Československa]] vzniká systém pohraničního [[opevnění]]. Oproti vysokým horám je očekáván hlavní vpád přes nízké a široké Královecké sedlo a proto je právě u [[Trutnov]]a zahájena stavba největší československé pevnosti [[Stachelberg]].

Po mnichovské zradě v roce [[1938]] dochází k obsazení pohraničí, tzv. [[Sudety|Sudet]], [[Německá armáda|německou armádou]] a vyhnání [[Češi|českých]] obyvatel. Je vypálena [[trutnovská synagoga]] a zničen [[židovský hřbitov]]. Většina Trutnovska se až do konce války stává součástí [[Německo|Německa]]. V [[Poříčí (Trutnov)|Poříčí]] je zřízen koncentrační pracovní tábor pro [[Židé|židovské]] ženy, z nichž 41 utrpení nepřežije.

 

Po osvobození [[Trutnov]]a [[Sovětská armáda|Sovětskou armádou]] v roce [[1945]] se Trutnovsko opět stává součástí [[Československo|Československa]]. [[Němci|Němečtí občané]] jsou následně vystěhováni a do původních domovů se mohou navrátit původní majitelé. Většina domů však patřila [[Němci|Němcům]] již před [[Druhá světová válka|válkou]] a tak pustnou nebo jsou rozdány dobrodruhům z různých konců republiky. Několik okolních obcí včetně vsí na území dnešního města úplně zaniklo.