Reformy Meidži: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 85.132.174.67 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 158.194.166.33
m typo
Řádek 3:
 
[[Soubor:Mutsuhito.jpg|thumb|left|Císař Meidži v uniformě evropského stylu, barevný dřevořez 1888]]
Proces budování moderního [[Japonsko|Japonska]] podle [[Evropa|evropského]] vzoru začalo v období éry [[Období Meidži|Meidži]] roku [[1869]]. Japonsko v polovině [[19. století]] žilo v relativním klidu, nad nímž bděl přísným okem [[šógunát Tokugawa|šógunát rodu Tokugawa]]. Společnost byla dělena na [[kasta|kasty]]. Do příjezdu komodora [[Matthew Calbraith Perry|Perryho]] v roce [[1853]] bylo Japonsko z velké části izolované. Na začátku [[16. století]] bylo Japonsko ve styku se [[Španělsko|Španěly]] a [[Portugalsko|Portugalci]]. Od roku [[1549]] se zde dokonce začalo šířit [[křesťanství]]. [[Šógun]] [[Iejasu Tokugawa]] (uchvátil moc roku [[1600]]) rozpoutal smršť persekucí proti [[křesťan|křesťanům]], během níž jich tisíce zahynuly. Jeho vnuk a třetí šógun Tokugawa Iemicu pak přivedl Japonsko do 250 let trvající izolace, prosazením politiky "Sakoku"„Sakoku“.
 
Ta byla prolomena v polovině [[19. století]]. Díky nátlaku Matthewa Calbraitha Perryho byl šógunát donucen i přes odpor šlechty ustoupit [[Spojené státy americké|Američanům]]. Koloniální [[flotila|flotily]], které nyní kotvily v japonských [[přístav]]ech, byly trnem v oku [[nacionalismus|nacionalistickým]] [[radikál|radikálům]]. Tito se sjednotili pod myšlenkami Motoori Norinagy a pod sloganem ''sonnó džói'' („ctěte císaře, vypuďte barbary“). Oživení [[císařství]] zvláště inspirovalo [[samuraj]]e z [[východ|východních]] [[léno|lén]] [[Čóšú]] a [[Sacuma]], kteří se nikdy neztotožnili s nadvládou rodiny Togukawa. V roce [[1868]] došlo k revoluci, kdy radikálové obsadili palác v [[Kjóto|Kjótu]]. Většina [[Šlechta|šlechticů]] zůstala neutrální a [[občanská válka]] skončila v roce [[1869]]. Šógunát byl svržen a bylo obnoveno císařství – Japonsko se mělo stát moderním [[feudalismus|feudálním]] [[stát]]em. Mladý císař Meidži se přestěhoval do [[Edo|Eda]], které přejmenoval na [[Tokio]] („východní hlavní město“), a zahájil okamžitě řadu reforem. Bylo mezi nimi ustavení [[parlament]]u, sněmu a nejvyššího [[soud]]u, zavedení veřejného systému poštovních služeb, přijetí moderní jednotné [[měna|měny]] a otevření tokijské [[burza|burzy]]. Inspiroval se zejména [[Spojené království|Velkou Británií]], [[Spojené státy americké|USA]], [[Německo|Německem]] a [[Francie|Francií]]. Zároveň ze západu povolal odborníky, kteří měli za úkol vytvořit či inovovat [[železnice]] a [[průmysl]], [[armáda|armádu]], [[loďstvo]] a [[architektura|architekturu]].
 
{{pahýl}}