Újma: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění k sankcím
doplnění k metodice
Řádek 17:
Náhrada škody ('''odškodnění''') se přednostně provádí uvedením do původního stavu (''[[restitutio in integrum]]''), není-li to dobře možné nebo požaduje-li to poškozený, poskytuje se peněžitá (''relutární'') náhrada. Rozlišuje se přitom tzv. skutečná škoda (''damnum emergens''), tedy hodnota, o kterou se majetek poškozeného reálně zmenšil, a ušlý zisk (''lucrum cessans''), majetkový prospěch, jehož by poškozený jinak dosáhl, kdyby ke škodě nedošlo. Při určení výše skutečné škody se vychází z obvyklé ceny v době poškození, došlo-li k tomu ale svévolně nebo ze škodolibosti, hradí se tzv. cena zvláštní obliby (''pretium affectionis''), v níž se zohledňuje i emocionální vztah poškozeného k věci. Nelze-li výši škody určit přesně, stanoví ji podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu [[soud]]. Ten má také tzv. ''moderační právo'', kdy může výši náhrady z důvodů zvláštního zřetele hodných přiměřeně snížit. U zaměstnance je výše náhrady zákonem omezena na maximálně čtyřapůlnásobek jeho průměrného měsíčního výdělku, ledaže škodu způsobil úmyslně, v opilosti nebo po zneužití jiných návykových látek.
 
Náhrada nemateriální újmy ('''odčinění''') se poskytuje ve formě přiměřeného [[zadostiučinění]], které může být poskytnuto i v penězích. V případě újmy na zdraví se jednorázově hradí [[bolestné]], náklady spojené s péčí o zdraví a vznikla-li poškozenému i překážka lepší budoucnosti, pak navíc náhrada ztížení společenského uplatnění. Opětovnými plněními jsou náhrada za ztrátu na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti, náhrada za ztrátu na důchodu a další peněžité důchody, pokud poškození zdraví vedlo ke snížení výdělkových možností poškozeného. Jestliže dojde k usmrcení, náleží pozůstalým jednorázová peněžitá náhrada, dále náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem a opětující se náklady na jejich výživu. Výše jednorázových náhrad za bolest a za ztížení společenského uplatnění byla dříve určena vyhláškou [[Ministerstvo zdravotnictví České republiky|Ministerstva zdravotnictví]] (č. &nbsp;440/2001 &nbsp;Sb., resp. před ní č. &nbsp;32/1965 &nbsp;Sb.), která však byla k 1. &nbsp;lednu 2014 zrušena a nově tak jejich výše závisí jen na úvaze soudce.{{#tag:ref|V případě náhrady újmy na zdraví vzniklé v důsledku [[pracovní úraz|pracovního úrazu]] nebo [[nemoc z povolání|nemoci z povolání]] nepanuje shoda na tom, podle čeho postupovat. Vyhláška č. 440/2001 Sb. by se totiž měla podle [[novela (právo)|nenovelizovaných]] ustanovení §&nbsp;372 odst.&nbsp;2 a §&nbsp;394 odst.&nbsp;2 [[Zákoník práce (Česko, 2006)|zákoníku práce]] používat i nadále, ačkoli ustanovení §&nbsp;3080 bod&nbsp;237 [[Občanský zákoník (Česko, 2012)|nového občanského zákoníku]] tuto vyhlášku od roku 2014 výslovně zrušilo a podle jeho dalšího ustanovení §&nbsp;3029 odst.&nbsp;1 tam, kde se jí dosavadní právní předpisy dovolávají, na její místo nastupuje obecná úprava odčinění újem na zdraví podle §&nbsp;2958 nového občanského zákoníku. Závěr o nutnosti takového nahrazení zrušeného právního předpisu zastává část právní teorie,<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Lavický
| jméno = Petr
Řádek 65:
| měsíc = 01
| den = 28
}}</ref> Definitivní právní řešení zřejmě přinese až soudní praxe.|group="pozn."}} Zákon pro jejich určení, podobně jako v případě jednorázových náhrad pozůstalým, stanoví pouze kritérium plného vyvážení vytrpěných bolestibolestí a dalších nemajetkových újem, resp. utrpení pozůstalých, případněkritérium zásadyzásad slušnosti. [[Nejvyšší soud České republiky|Nejvyšší soud]] nicméně v zájmu zachování právní jistoty a očekávatelnosti soudního rozhodování podle § &nbsp;13 občanského zákoníku připravil nezávaznou metodiku pro určení bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění, publikovanou pod č.&nbsp;63/2014 ''[[Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek|Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek]]'', která je zároveň dostupná na webových stránkách soudu a která stanoví podrobný postup pro jejich výpočet.
 
== Promlčení ==