Dějiny křesťanství: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Církev do roku 311: odkaz na hl. článek Rané křesťanství |
christianizace slovanů - doplněn vliv Itálie a dalmáckých měst, "křest všech Moravanů" r 831 a nástin situace do pol 9. stol, doplněny reference značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
Řádek 142:
=== Počátky křesťanství u Slovanů ===
V [[6. století]] pronikají na [[Balkán]] [[slované|slovanské]] kmeny, na což reaguje církev postupnou snahou rechristianizovat toto území a rozvinout misii k dalším národům.
Na přelomu 8. a 9. století proniká na [[Velkomoravská říše|Velkou Moravu]] křesťanství, především z [[Východofranská říše|Východofranské říše]] prostřednictvím bavorské mise z [[Pasov|Pasova]], dále na Moravě působili kněží z Itálie a z pobřežních dalmátských měst.<ref>Dušan Třeštík: ''Vznik Velké Moravy'', s. 128, Nakladatelství Lidové Noviny, Praha 2010</ref><ref name=" livinghistory/křesťanství ">[http://cea.livinghistory.cz/zivotvm/vira/novavira/ Centrum experimentální archeologie a živé historie - Křesťanství]</ref> Kolem roku 831 došlo k tzv. ''„křtu všech Moravanů“'', kdy přijal velkomoravský knížete Mojmír I., a někteří lidé v jeho okolí, křest z rukou [[Pasov|pasovského]] biskupa Reginhara, čímž i politicky upevnil svou pozici ''křesťanského panovníka'' vůči Východofrancké říši.<ref>Dušan Třeštík: ''Vznik Velké Moravy'', s. 120 - 121, s. 125 - 130, Nakladatelství Lidové Noviny, Praha 2010</ref><ref name=" livinghistory/křesťanství ">[http://cea.livinghistory.cz/zivotvm/vira/novavira/ Centrum experimentální archeologie a živé historie - Křesťanství]</ref> Přesto byla ještě v roce 873 moravská společnost z části pohanská a v samotném centru Velké Moravy, na předpolí knížecího hradu v Mikulčicích, stála současně s křesťanskými chrámy v poloviny 9. století pohanská svatyně, což naznačuje (např. dle názoru [[Dušan Třeštík|Dušana Třeštíka]]) možnost dočasného kompromisu mezi starým a novým kultem.<ref>Dušan Třeštík: ''Vznik Velké Moravy'', s. 130, Nakladatelství Lidové Noviny, Praha 2010</ref><ref name="Třeštík: Christianizace slovanů">[http://casopis.vesmir.cz/clanek/christianizace-slovanu Časopis Vesmír: Christianizace Slovanů, autor: Dušan Třeštík Publikováno: Vesmír 76, 285,]</ref> Roku [[862]] žádá [[Velkomoravská říše|velkomoravský]] [[kníže]] [[Rostislav]] byzantského císaře, aby vyslal do jeho říše [[kněz]]e. Patriarcha [[Fotios]] na Velkou Moravu posílá bratry ze [[Soluň|Soluně]], [[svatý Cyril|Konstantina]], který později přijímá jméno Cyril, a [[svatý Metoděj|Metoděje]]. Konstantin se svým lingvistickým nadáním vytváří originální slovanskou abecedu, [[hlaholice|hlaholici]], a překládá do [[staroslověnština|slovanského jazyka]] nejdůležitější části Písma a texty [[liturgie]], kterou oběma bratřím schvaluje i papež. Konstantin a Metoděj zpracovali i ''Civilní zákoník (Zakon sudnym ljudem)'', v němž mj. ustanovil i přísné tresty za konání pohanských obětí v soukromých dvorech.<ref name="Třeštík: Christianizace slovanů">[http://casopis.vesmir.cz/clanek/christianizace-slovanu Časopis Vesmír: Christianizace Slovanů, autor: Dušan Třeštík Publikováno: Vesmír 76, 285,]</ref> Po smrti Metodějově ([[885]]) byli jeho žáci kvůli sporům s franskými kněžími z Velké Moravy vyhnáni. Toto rozptýlení však vytváří možnost misie u dalších slovanských národů. Kromě šíření křesťanství, cyrilometodějská mise položila základy kultury a vzdělanosti na českém území.
Ve stejné době dochází k obrácení [[Bulhaři|Bulharů]]; roku [[866]] se nechává pokřtít bulharský [[chán]] [[Boris]] ([[852]]–[[889]]), jehož následoval postupně celý národ. Dlouhou dobu Bulharsko váhalo, má-li se připojit pod jurisdikci Konstantinopole, či Říma, nakonec se však připojilo ke křesťanskému Východu. Podobně přijímají křesťanství i další slovanská knížectví, např. [[Srbové]]; spolu s křesťanstvím přichází do těchto státních útvarů i byzantská kultura.
| |||