Nýrsko: Porovnání verzí

}}

[[Město]] '''Nýrsko''' ({{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''Neuern''}}, v historický pramenech také jako ''Nyra''<ref>{{Citace monografie|příjmení = Borový|jméno = Klement|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Libri erectionum I (1358-1376)|vydání = |vydavatel = |místo = |rok = |počet stran = |strany = 73|isbn = |url = http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&action=jdi&cat=15&bookid=274&page=73&action_button.x=0&action_button.y=0&action_button=%21}}</ref>, ''Nira''<ref>{{Citace monografie|příjmení = Tingl|jméno = Franciscus Antonius|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim II|vydání = |vydavatel = E. Grégr|místo = Praha|rok = 1868|počet stran = |strany = 16|isbn = |url = http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&action=jdi&cat=14&bookid=127&page=16&action_button.x=0&action_button.y=0&action_button=%21}}</ref><ref>{{Citace monografie|příjmení = Emler|jméno = Josef|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim III/IV|vydání = |vydavatel = |místo = Praha|rok = 1879|počet stran = |strany = 25|isbn = |url = http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&action=jdi&cat=14&bookid=128&page=25&action_button.x=0&action_button.y=0&action_button=%21}}

</ref> nebo ''Nyrska''<ref>{{Citace monografie|příjmení = Tingl|jméno = Franciscus Antonius|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim I/1|vydání = |vydavatel = E. Grégr|místo = Praha|rok = 1867|počet stran = |strany = 72|isbn = |url = http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&action=jdi&cat=14&bookid=126&page=72&action_button.x=0&action_button.y=0&action_button=%21}}</ref>) se nachází v&nbsp;[[Okres Klatovy|okrese Klatovy]] v [[Plzeňský kraj|Plzeňském kraji]].

 

 

== Historie ==

Nejprve existovalo Horní Nýrsko až později Dolní Nýrsko. Obě dvě se nalézaly u brodu na staré obchodní stezce z [[Plzeň|Plzně]] do [[Bavorsko|Bavorska]]. První zmínka o Nýrsku pochází z [[8. června]] [[1327]], kdy je město zmíněno jako majetek královské komory v listině Jana Lucemburského, který ho svěřuje pánům z Janovic<ref>{{Citace monografie|příjmení = Emler|jméno = Josef|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae III|vydání = |vydavatel = |místo = Praha|rok = 1890|počet stran = |strany = 523-524|isbn = |url = http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=8&bookid=130&page=531}}</ref>. Roku [[1352]] byl v Horním Nýrsku postaven kostel sv. Tomáše. Horní Nýrsko patřilo k nedalekému hradu [[Pajrek]] (Bayereck) a Dolní k tvrzi v [[Bystřice nad Úhlavou|Bystřici nad Úhlavou]]. Roku [[1467]] byly Nýrska vypleněny křižáky, kteří však zde byli vzápětí v bitvě s krajskou hotovostí na hlavu poraženi. Roku [[1558]] byla obě Nýrska spojena v jeden celek. Roku [[1593]] získalo Nýrsko [[městská práva]]. V 19. století byla v Nýrsku významná výroba [[modrotisk]]u. Významným pro rozvoj města bylo železniční spojení s Plzní a [[Bavorsko|Bavorskem]] přes [[Železná Ruda|Železnou Rudu]] z roku [[1876]] a [[1877]]. Roku [[1895]] byla do Nýrska z [[Vídeň|Vídně]] přeložena továrna na výrobu [[brýle|brýlí]] W. Eckstein a spol (pozdější Okula). Příjmení [[Bloch]], které patřilo zdejší vlivné židovské rodině, vedlo k žertovnému označení obce za ''Blochowitz''.<ref>http://www.kohoutikriz.org/data/w_grosk.php - Kostelík Svatého kříže (kaple "Sancta crucis") v místě zvaném Kreuzwinkel ve farnosti Hamry, Pražské Jezulátko a hraběnka Kolowratová</ref> Po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] byla většina německých obyvatel vystěhována. V 70. letech byla velká část staveb na náměstí původně Dolního Nýrska stržena, a to včetně kostela [[Čtrnáct svatých pomocníků|Čtrnácti svatých pomocníků]].