Vizigótské království: Porovnání verzí

m
fixlink z rozcestníku
m (řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy)
m (fixlink z rozcestníku)
[[Soubor:Visigoth migrations.jpg|right|thumb|300px|Migrace Vizigótů]]
'''Vizigótská říše''' je označení zaniklého [[stát]]ního útvaru v [[Evropa|Evropě]], [[barbar]]ské říše, která se zformovala na území rozpadajícího se [[římskáŘímské říšeimpérium|římského impéria]] v jihozápadní [[Galie|Galii]] (dnešní [[Francie]]), postupně se rozšířila na [[Pyrenejský poloostrov]] do Hispánie a po roce [[507]] ztratila téměř všechny své galské državy a zůstala omezena jen na Hispánii. Zakladatelem říše, která existovala v letech [[419]]–[[711]], bylo [[Germáni|germánské]] [[etnikum]] Vizigótů.
 
== Původ a rané dějiny Gótů ==
Za [[Alarich I.|Alaricha I.]] ([[395]]–[[410]]), který byl spíše vojenským vůdcem svého lidu než skutečným králem, podnikali Vizigóti rozsáhlá tažení na východ i na západ. Poté, co vytáhli proti [[Konstantinopol]]i, snažil se císařský dvůr zbavit tohoto nebezpečného protivníka, a zaměřil proto Alarichovu pozornost do západořímské říše, která zápasila s útoky mnoha [[barbar]]ských kmenů. Vizigóti došli roku [[395]] až do [[Panonie]], ale poté se vrátili na východ a zpustošili Řecko.
 
Alarich se představy, že dobude [[Itálie|Itálii]], nevzdal a počátkem nového století odvedl Vizigóty na západ. Využil k tomu situace, kdy vynikající římský vojevůdce [[Stilicho]] byl zaměstnán mimo Itálii, zatímco západořímský císař [[Honorius (císař)|Honorius]] přesídlil ze strachu z [[Milán|Mediolana]] do [[Ravenna|Ravenny]]. V roce [[401]] přitáhli barbaři k [[Řím]]u, ale od jeho dobývání upustili po odražení útoku na město. V letech [[402]] a [[403]] byli poraženi vojsky Stilichona a přinuceni k návratu na [[Balkán]]. Předtím však Alarich uzavřel se Stilichonem dohodu o společném útoku proti [[Byzantská říše|východořímské říši]]. Ten se však neuskutečnil, neboť Stilicho musel bránit Itálii a [[Galie|Galii]] před barbarskými útoky a nakonec byl zavražděn.
 
Alarich požadoval za neuskutečněnou dohodu výkupné a roku [[409]] se vydal do Itálie znovu. K velkému zděšení obyvatel Itálie padl [[24. srpen|24. srpna]] [[410]] pod náporem Vizigótů Řím. Byli to první barbaři, kterým se podařilo město dobýt. Poté se však rozhodli, že se přeplaví na [[Sicilie|Sicílii]] do římské provincie Afriky, která se rozkládala na území dnešního [[Tunis]]u, a vyrazili na italský jih. Loďstvo, které je mělo přepravit na africké pobřeží, však ztroskotalo a Alarich nedlouho na to zemřel.
== Založení tolosánského království ==
[[Soubor:Reino de los visigodos-cs.svg|thumb|upright=1.2|Rozsah říše okolo roku [[500]]]]
Po Alarichově smrti byl zvolen králem jeho švagr [[Athaulf]] (410–415), který odvedl na žádost císaře [[Honorius (císař)|HonoriaHonoriua]] Vizigóty z Itálie. Jako římští spojenci měli bojovat v Galii s útočícími barbary. Když dobyli jihozápadní část země ([[Akvitánie|Akvitánii]]), začali se zde usazovat. Athaulf, který byl jmenován vrchním římským velitelem pro Galii, usiloval o větší legitimitu postavení Vizigótů na římském území, a proto se oženil s nevlastní Honoriovou sestrou [[Galla Placidia|Gallou Placidií]], která byla vizigótskou zajatkyní. Již v té době pronikali Vizigóti za [[Pyreneje]], kde bojovali s germánskými [[Vandalové|Vandaly]]. Během těchto bojů byl Athaulf roku [[415]] v [[Barcelona|Barceloně]] zavražděn.
 
Honorius si přál, aby Vizigóti pokračovali v bojích v Hispánii s Vandaly, [[Svébové|Svéby]] a [[Alani|Alany]], proto je roku [[419]] oficiálně usídlil jako foederáty v Akvitánii. Vizigóti zde poté vybudovali první barbarskou říši na římském území, nazývanou podle města Tolosy, dnešního [[Toulouse]], které zvolil vizigótský král [[Wallia]] za svoji rezidenci, tolosánské království. Přestože až do roku [[476]] králové fakticky uznávali římskou nadvládu, bylo království prakticky na Římu nezávislé.