Kazimír II. Lenčický: Porovnání verzí

Přidáno 20 bajtů ,  před 6 lety
m
m (přidána šablona Předkové + drobné úpravy)
V roce [[1289]] se Kazimír a Vladislav Lokýtek spojili s bratrancem [[Boleslav II. Mazovský|Boleslavem II. Mazovským]] a obsadili [[Krakov]], kde vládl jejich další příbuzný [[Jindřich IV. Probus]]. Dne 26 února [[1289]] v bitvě u [[Sieradz|Sieradzi]] společně porazili slezská vojska [[Jindřich IV. Probus|Jindřicha Probuse]], [[Jindřich III. Hlohovský|Jindřicha Hlohovského]], [[Boleslav I. Opolský|Bolka I. Opolského]] a [[Přemysl Stínavský|Přemka Stínavského]]. Boleslav II. se poté vzdal nároku na [[Krakov|krakovský]] trůn, kterého se pomocí [[Lev I. Haličský|Lva Haličského]] rozhodl zmocnit Vladislav Lokýtek.
 
Úzká spolupráce Kazimíra s Vladislavem byla také během války proti [[ČeštíSeznam panovnícipředstavitelů českého státu|českému králi]] Václavu II. Ovšem, na podzim roku [[1292]] utrpěli porážku a byli zajati. Dne [[9. říjen|9. října]] [[1292]] byli Kazimír a Vladislav nuceni podepsat [[Mírová smlouva|mírovou smlouvu]] a tím se stali vazaly krále [[Václav II.|Václava II.]] ''Kazimír'' ani Vladislav se nehodlali vzdát svých plánů na získání [[Malopolsko|Malopolska]] a proto se 6. ledna [[1293]] v [[Kalisz|Kališi]] setkali s [[Přemysl II. Velkopolský|Přemyslem II. Velkopolským]] a arcibiskupem z Hvězdna, Jakubem Świnkou, aby projednali možnost společné akce, k získání města Krakova.
 
Kazimír byl však [[10. červen|10. června]] [[1294]] zabit v bitvě na břehu řeky [[Bzura|Bzury]], kde po útoku na [[Lenčice]] bojoval s [[Litva|litevským]] knížetem [[Witenes|Witenesem]]. Kazimír nebyl ženatý a nezanechal potomky. [[Lenčice|Lenčické]] knížectví tak připadlo [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislavu I. Lokýtkovi]]. Místo Kazimírova odpočinku není známo, snad v klášterním kostelem v Tumu u Lenčice.