Verze z 21. 6. 2013, 00:43 editovat Jecko700 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 6 212 editací m přidána šablona Předkové + drobné úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 11. 10. 2014, 20:38 editovat zrušit editaci BobM (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 85 145 editací m →‎Spolupráce s Vladislavem Lokýtkem: fixlink Přejít na další porovnání →
Řádek 18: V roce [[1289]] se Kazimír a Vladislav Lokýtek spojili s bratrancem [[Boleslav II. Mazovský\|Boleslavem II. Mazovským]] a obsadili [[Krakov]], kde vládl jejich další příbuzný [[Jindřich IV. Probus]]. Dne 26 února [[1289]] v bitvě u [[Sieradz\|Sieradzi]] společně porazili slezská vojska [[Jindřich IV. Probus\|Jindřicha Probuse]], [[Jindřich III. Hlohovský\|Jindřicha Hlohovského]], [[Boleslav I. Opolský\|Bolka I. Opolského]] a [[Přemysl Stínavský\|Přemka Stínavského]]. Boleslav II. se poté vzdal nároku na [[Krakov\|krakovský]] trůn, kterého se pomocí [[Lev I. Haličský\|Lva Haličského]] rozhodl zmocnit Vladislav Lokýtek. Úzká spolupráce Kazimíra s Vladislavem byla také během války proti [[~~Čeští~~Seznam ~~panovníci~~představitelů českého státu\|českému králi]] Václavu II. Ovšem, na podzim roku [[1292]] utrpěli porážku a byli zajati. Dne [[9. říjen\|9. října]] [[1292]] byli Kazimír a Vladislav nuceni podepsat [[Mírová smlouva\|mírovou smlouvu]] a tím se stali vazaly krále [[Václav II.\|Václava II.]] ''Kazimír'' ani Vladislav se nehodlali vzdát svých plánů na získání [[Malopolsko\|Malopolska]] a proto se 6. ledna [[1293]] v [[Kalisz\|Kališi]] setkali s [[Přemysl II. Velkopolský\|Přemyslem II. Velkopolským]] a arcibiskupem z Hvězdna, Jakubem Świnkou, aby projednali možnost společné akce, k získání města Krakova. Kazimír byl však [[10. červen\|10. června]] [[1294]] zabit v bitvě na břehu řeky [[Bzura\|Bzury]], kde po útoku na [[Lenčice]] bojoval s [[Litva\|litevským]] knížetem [[Witenes\|Witenesem]]. Kazimír nebyl ženatý a nezanechal potomky. [[Lenčice\|Lenčické]] knížectví tak připadlo [[Vladislav I. Lokýtek\|Vladislavu I. Lokýtkovi]]. Místo Kazimírova odpočinku není známo, snad v klášterním kostelem v Tumu u Lenčice.

Kazimír II. Lenčický: Porovnání verzí