Jérôme Pétion de Villeneuve: Porovnání verzí

m
+ odkaz na Ottův slovník naučný
m ({{NK ČR}} jako položka seznamu; kosmetické úpravy)
m (+ odkaz na Ottův slovník naučný)
Villeneuve pracoval nejprve jako [[advokát]] v Chartres, stal se poslancem zasedání [[generální stavy|generálních stavů]] za [[třetí stav]]. Tak tedy roku [[1789]] přijel do [[Paříž]]e a brzy se vyprofiloval jako zásadní protivník [[Mirabeau]]a a stal se široce známým svými bezostyšnými útoky proti králi a hlavně jeho ženě královně [[Marie Antoinetta|Marii Antoinettě]]. V prosinci [[1790]] byl zvolen předsedou parlamentu a v červenci [[1791]] se stal předsedou pařížského trestního tribunálu. Z titulu této funkce zorganizoval brutální zacházení s královskou rodinou zadrženou na útěku. Dne 16. listopadu [[1791]] byl Villeneuve zvolen pařížským starostou, když jeho protikandidátem byl [[Lafayette]]. Stal se známým bezohledným radikálem a podporoval krvavé události v červenci až září [[1792]], které znamenaly konec [[monarchie]] ve [[Francie|Francii]]. V národním konventu, jehož prvním předsedou byl, se přidal k girondistům a hlasoval pro smrt krále bez odkladu. Poté co byla odhalena zrada generála [[Charles François Dumouriez|Dumourieze]], využil této události [[Robespierre]] jako zbraň proti Villeneuvovi a ostře na něho zaútočil. Dne 31. května [[1793]] byl Pétion oficiálně obžalován a 2. června 1793 byl krátce zatčen. Podařilo se mu však z vězení utéci na jih Francie, kde se až do června 1794 skrýval. Byl však odhalen a opět prchl se svým politickým společníkem [[Francois-Nicolas Buzot|Francoisem-Nicolasem Buzotem]] do okolí Bordeaux, kde brzy poté byly v jeskyni nalezeny jejich mrtvoly částečně ohlodané vlky. (Šlo téměř s jistotou o dobrovolnou smrt jedem.)
 
== OdkazyExterní odkazy ==
* {{Otto|heslo=Petion}}
* {{commonscat}}
* {{NK ČR|xx0023720}}