Sopwith Camel: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 84:
V květnu byly vzdušné boje nad západní frontou rovněž intenzivní a ztráty vysoké. 10. května např. JG I nahlásila zničení celkem 10 Sopwithů Camel, 16. května naopak kapitán S. T. Edwards a poručíci W. R. May a M. S. Taylor od 209. squadrony společně přinutili přistát za britskými liniemi poručíka Hübnera s jeho Fokkerem Dr.I z jednotky Jasta 4. 30. května pak Jasta 4 přišla o patnáctinásobného vzdušného vítěze poručíka V. Rautera, kterého sestřelil kapitán A. W. Carter od 210. squadrony. Tři dny před tím zase 3. squadrona ztratila jednoho z nejlepších pilotů RAF, kapitána D. J. Bella, který měl na svém kontě 20 sestřelů, z toho 8 na Camelu.
 
V týdnu od 27. května do 2. června sestřelily na západní frontě Camely 46 strojů z celkem 149 RAF zničených letounů. 1. července 1918 kapitán J. Gilmore od 65. squadrony sestřelil během jedné hlídky čtyři nepřátelské stroje.
 
Koncem července začaly celé squadrony Camelů, někdy i několik společně, ostřelovat německá letiště, aby se před spojeneckou ofenzivou co nejvíce snížila síla nepřátelského letectva. 22. července se tak proti letišti v Dorignies vydal kanadský velitel 203. squadrony major Raymond Collishaw společně s kapitánem L. H. Rochfordem. Rochford nejdříve postřeloval z 60 m výšky hangáry, následně pak čtyřmi pumami zničil hangár a budovy personálu. Collishaw, létající dříve u 10. squadrony RNAS na stroji [[Sopwith Triplane]], pak na zemi rozstřílel tři německé letouny vytažené z vedlejšího hangáru a sestřelil přistávající německý stroj.
 
Na začátku spojenecké ofenzivy se na západní frontě nacházelo celkem 19. squadron s Velbloudy: 3., 43., 46., 54., 65., 70., 73., 80., 151., 201., 203., 204., 208., 209., 210. a 213. RAF, 4. AFC a 17. a 148. USAS. Během této ofenzivy byl sestřelen velitel 201. squadrony major C. D. Booker, který se snažil pomoci Camelu napadenému několika D.VII.
 
V září 1918 piloti Camelů pokračovali v útocích na nepřátelská letiště a v leteckých soubojích, kterých se na sklonku války účastnilo i 100 letounů. 4. září vzlétla celá 70. squadrona na ofenzivní hlídku, při které v bojích s několika formacemi nepřátelských letadel ztratila během 20 minut osm Camelů. Podobně 28. září hlídka 65. squadrony přišla o šest Velbloudů.
 
V této době už nad západní frontou prakticky nebylo vidět osamělé stíhače, bezpečí a úspěch již záležely jen na koordinovaném úsilí celých squadron najednou. 26. září 1918 např. zaútočila 203. squadrona na letiště Lieu St. Amand, které dělalo doprovod 11 S.E.5a od 40. squadrony a jejichž výškové krytí zajišťovaly letouny [[Bristol F.2 Fighter]] 22. squadrony. Major Collishaw zničil vzlétající německý letoun a př zpátečním letu po akci jeho Camely sestřelily čtyři další.
 
 
17. dubna 1918 byly na italské frontě čtyři Camely 28. squadrony pod velením kapitána J. Mitchella z převýšení napadeny pětičlennou skupinou Albatrosů D.III(Oef). Během pětiminutového souboje dokázali britové sestřelit každý jeden rakouský Albatros a pátý zahnat na útěk.
Řádek 102 ⟶ 111:
 
=== Australian Flying Corps ===
4. squadrona AFC operovala z letiště Brusy ve Francii od 18. prosince 1917. Již 6. ledna následujícího roku přišla o tři své piloty s Camely, které se při běžném letu srazily při letu. Do bojových operací se jednotka zapojila 13. ledna, kdy jeden z jejích členů padl po závadě na motoru do německého zajetí. Až 24. ledna zaznamenala tato jednotka první vítězství, když kapitán O' Hara Wood sestřelil dvousedadlovku DFW. Vedoucí australské eso A. Cobby od 4. AFC squadrony dosáhl 28. června 1918 tři vítězství.
 
=== USAS ===