Kurdové: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Přidán odkaz na Saddámovo napadení Kurdů plynem |
ibox |
||
Řádek 1:
{{Infobox etnické skupiny
| image =[[Soubor:
| popis_obrázku=Kurdské oblečení, [[1873]]
| skupina = Kurdové<br/>کورد
| populace = Odhad '''30'''<ref name=CIA2>CIA - The World Factbook: 14 million in Turkey (18%)[https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/tu.html], 4.7–6.2 million in Iraq (15–20%)[https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/iz.html], 7.9 million in Iran(10%)[https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ir.html] (all for 2012), plus several million in Syria, neighboring countries, and the diaspora</ref> až '''38''' milionů<ref name=KHRP>''The Kurds: culture and language rights'' (Kerim Yildiz, Georgina Fryer, Kurdish Human Rights Project; 2004): 18% of Turkey, 20% of Iraq, 8% of Iran, 9.6%+ of Syria; plus 1–2 million in neighboring countries and the diaspora</ref><ref name="Mackey">Sandra Mackey , “The reckoning: Iraq and the legacy of Saddam”, W.W. Norton and Company, 2002. Excerpt from pg 350: “As much as 25% of Turkey is Kurdish.”</ref>
| genealogy =
| popplace =
| region1 = {{vlajka a název|Turecko}}
| pop1 = 11–15 milionů <br/>15,7–25%
| ref1 = <ref name=CIA2/><ref name=KHRP/><ref name="Mackey"/><ref name=KONDA>[http://www.radikal.com.tr/Radikal.aspx?aType=RadikalDetayV3&ArticleID=913650&CategoryID=104 Kürtlerin nüfusu 11 milyonda İstanbul"da 2 milyon Kürt yaşıyor – Radikal Dizi]. Radikal.com.tr. Retrieved on 2013-07-12.</ref>
| region2 = {{vlajka a název|Írán}}
| pop2 = 6,5–7,9 milionů <br/>7–10%
| ref2 = <ref name=CIA2/><ref name=KHRP/>
| region3 = {{vlajka a název|Irák}}
| pop3 = 6,2–6,5 milionů <br/>15–23%
| ref3 = <ref name=CIA2/><ref name=KHRP/>
| region4 = {{vlajka a název|Sýrie}}
| pop4 = 2,2–3 miliony <br/>9–15%
| ref4 = <ref name=KHRP/><ref>[https://ojcs.siue.edu/ojs/index.php/ssa/article/view/1818/496 Studying the Kurds in Syria: Challenges and Opportunities | Lowe | Syrian Studies Association Bulletin]. Ojcs.siue.edu. Retrieved on 2013-07-12.</ref><ref>{{cite web |first=John L. |last=Henriques |title=Syria: issues and historical background |publisher= Nova Science Publishers, |url=http://www.google.com/search?hl=en&tbo=1&tbm=bks&q=+Estimates+of+the+number+of+Kurds+in+Syria+vary+widely%2C+but+they+are+believed+to+compose+about+9+percent+of+the+population&aq=f&aqi=&aql=&oq= }}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.opendemocracy.net/zana-khasraw-gul/where-are-syrian-kurds-heading-amidst-civil-war-in-syria|title=Where are the Syrian Kurds heading amidst the civil war in Syria?|last=Gul|first=Zana Khasraw|date=22 July 2013|publisher=Open Democracy|accessdate=4 November 2013}}</ref>
| region5 = {{vlajka a název|Ázerbájdžán}}
| pop5 = 150 000–180 000
| ref5 = <ref>Ismet Chériff Vanly, “The Kurds in the Soviet Union”, in: Philip G. Kreyenbroek & S. Sperl (eds.), The Kurds: A Contemporary Overview (London: Routledge, 1992). pg 164: Table based on 1990 estimates: Azerbaijan (180,000), Armenia (50,000), Georgia (40,000), Kazakhistan (30,000), Kyrghizistan (20,000), Uzbekistan (10,000), Tajikistan (3,000), Turkmenistan (50,000), Siberia (35,000), Krasnodar (20,000), Other (12,000), Total 450,000</ref>
| region6 = {{vlajka a název|Rusko}}
| pop6 = 63 818
| ref6 = <ref>{{cite web|title=Всероссийская перепись населения 2010 г. Национальный состав населения Российской Федерации|url=http://demoscope.ru/weekly/ssp/rus_nac_10.php|work=Demoscope|publisher=Demoscope|accessdate=4 July 2012}}</ref>
| region7 =
| pop7 =
| ref7 =
| region8 =
| pop8 =
| ref8 =
| region9 =
| pop9 =
| ref9 =
| region10 =
| pop10 =
| ref10 =
| jazyky = [[Kurdština]] a Gorani
| nabozenstvi = Většinou [[islám]] (převažuje [[Sunnitský islám|sunnitský]], ale také [[Ší'itský islám|sí'itský]] a [[súfismus]]) s menšinami ateistů, [[Agnosticismus|agnostiků]], [[Jazdânismus|jazdánů]], [[Zoroastrismus|zoroastriánů]], [[Křesťanství|křesťanů]] a [[Judaismus|židů]]
| pribuzni = Ostatní [[Íránci]]
| poznamky =
}}
'''Kurdové''' jsou íránský národ z [[Blízký východ|Blízkého východu]], který žije v odlehlých oblastech dnešního [[Turecko|Turecka]], [[Sýrie]], [[Irák]]u a [[Írán]]u. Nejblíže příbuzní jazykem jsou jim [[Balúčové]]. Jsou spřízněni s [[Peršané|Peršany]] a jinými íránskými kmeny ve svém okolí. Dnešní kultura a mytologie Kurdů je pevně zakořeněna právě v íránské kmenové kultuře. Početně nejzastoupenější jsou v Turecku (cca 11,4–14 milionů), Íránu (4,8–7 mil.), Iráku (4–6,5 mil.) a Sýrii (1,6 milionu); v Evropě jich žije nejvíce v Německu (0,5–0,8 milionu). [[Kurdština]] patří k severozápadní skupině [[íránské jazyky|íránských jazyků]], které spadají k [[Indoevropské jazyky|indoevropské větvi]]. Kurdové jsou dnes v mnoha státech, kde žijí, utlačováni, stávají se oběťmi [[diskriminace]], někdy dokonce [[genocida|genocidy]]. [[Saddám Husajn]] povraždil tisíce Kurdů plynem<ref name="halabaja">{{cite news|url=http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/march/16/newsid_4304000/4304853.stm |title=BBC ON THIS DAY | 16 | 1988: Thousands die in Halabja gas attack |publisher=BBC News |date= |accessdate=2013-08-28}}</ref>. V [[Turecko|Turecku]] jsou Kurdové utlačováni a ponižováni samotnými úřady, policií a armádou{{Doplňte zdroj}}.
== Příchod Kurdů ==
Kurdské kmeny přišly do míst jejich dnešního rozšíření již v prehistorické době. Dle hrubých odhadů se dá usoudit, že se tak stalo v druhém tisíciletí před naším letopočtem. V této době přišel na Blízký východ indoevropský kmen [[Árijci|Árijců]]. [[Íránská vysočina|Íránská náhorní plošina]] se tak stala velmi důležitým předělem mezi [[Blízký východ|Blízkým východem]], [[střední Asie|střední Asií]] a [[Indický subkontinent|indickým subkontinentem]]. Stejně tak sloužilo toto území i jako dočasné útočiště pro tehdy nově přicházející kmeny z východu. Dá se předpokládat, že se Kurdové, kteří sem přišli s přistěhovaleckou vlnou indoevropských Árijců, promísili s obyvatelstvem, které již na tomto území žilo.
Kolem původu Kurdů se vede řada vědeckých debat a teorií, přičemž je nutno dodat, že vzhledem k osidlovacímu procesu, který trval celá staletí, nejsou žádné řádné důkazy. Hlavní teorie lze stručně zformulovat takto:
Řádek 16 ⟶ 57:
=== Medernský původ===
Vyvinuli se z kmene [[Medernové|Medernů]]. Také většina dnešních Kurdů se považuje za potomky Medernů. Toto mínění se pak ještě více posílilo tím, že staromedernské slovo „kur/kurd“ je výrazem pro slovo „silný“. I v dnešní době se dá toto slovo i s jeho původním významem nalézt v jednom z kurdských dialektů. Kurdský archeolog prof. Syies tvrdí, že Medernové jsou kurdskými kmeny, které sousedily s [[Asýrie|asyrskou říší]]. Toto by též odpovídalo, jelikož patří k indoevropské jazykové větvi a původem jsou Árijci. V současné době se mnoho vědců snaží tuto teorii podpořit ještě tím, že hledají základy kurdštiny v řeči starých Medernů.
==Hranice území==
[[Soubor:Children puppy sulaimania.jpg|thumb|Kurdské děti v [[Sulajmáníja|Sulajmáníji]]]]
Do dnešních dnů neexistuje žádná řádná hranice [[Kurdistán]]u. Státy, ve kterých Kurdové žijí, se všemožně snaží obhájit, že je nesmyslné, aby se vůbec nějaké vyměření kurdského území konalo. Nejasnosti zvyšuje historický fakt, že slovem Kurdistán byla označována provincie v Perské říši, které vládl turecký kmen [[Seldžukové|Seldžuků]]. Toto trvalo od [[11. století|11.]] do [[13. století]], kdy pak Seldžukové převzali moc nad velkou částí Blízkého východu.
Kurdistán jako ohraničené území pak existoval ještě jednou, a to v [[19. století]] jako provincie v [[Osmanská říše|Osmanské říši]], tato provincie byla ale během vládních reforem opět brzy zrušena. V roce 1927 během Kurdského povstání pak byla vyhlášena mezinárodně neuznaná kurdská [[Araratská republika]], která zanikla v září 1931 zásahem turecké armády.
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
| |||