Polská armáda: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
m linkfix Luftwaffe |
||
Řádek 35:
Po získání [[nezávislost]]i v roce [[1918]] bylo započato s budováním nové armády. Vojáci a důstojníci byli vyškoleni v armádách několika zemí (Německo, Rusko, Rakousko-Uhersko; ve [[Francie|Francii]] byla tzv. [[Modrá armáda]], které velel generál [[Józef Haller de Hallenburg]]). Na formování polské armády měl velký vliv [[Józef Piłsudski]], který byl náčelníkem štábu. Po získání nezávislosti byly důležitým tématem hranice nového státu, proto měla polská armáda významné postavení. V letech 1918-1921 proběhly boje s Německem ([[Velkopolské povstání]]), Československem (Těšínsko), Ukrajinci ([[Polsko-ukrajinská válka]] se ZUNR, boje s ULR), Litvou (v [[1919]] roce došlo k bojům v okolí [[Sejny|Sejn]] a v roce [[1920]] vzájemné spory vyústily v obsazení Vilna, které provedl generál [[Lucjan Żeligowski]]) a Sovětským Svazem ([[Polsko-sovětská válka]]). Po [[Polsko-sovětská válka|Rusko-polské válce]] byl [[Sovětský svaz]] i nadále považován za hlavního nepřítele Polska. Polsko proto uzavřelo obrannou alianci s [[Rumunsko|Rumunskem]] a [[Lotyšskem|Lotyšsko]] proti SSSR. Obrannou smlouvo mělo Polsko také s Francií a těsně před válkou uzavřelo alianci s Velkou Británií. Smlouvy o neútočení uzavřené s v 30 letech s Německem a SSSR, bohužel nesplnily svou funkci a obě země smlouvy porušily.
V roce [[1939]] bylo Polsko přepadeno [[Nacistické Německo|Německem]] a Slovenskem – tím začala [[druhá světová válka]]. Poláci měli menší [[letectvo]], méně [[tank]]ů než Němci a jejich vojenská doktrína byla zaměřena na ofenzivní pojetí války a nasměrovaná hlavně na východ proti SSSR. K dalším problémům patřila nedokončená mobilizace (na žádost západních spojenců byla pozastavena několik dnů před německým útokem) nebo nedostatečná protivzdušná obrana proti příliš početné ([[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]]). Vrchním velitelem armády byl maršál [[Edward Śmigły-Rydz|Edward Rydz-Śmigły]]. [[17. září]] [[1939]] na Polsko zaútočil SSSR s odůvodněním, že polský [[stát]] přestal existovat. Dne [[28. září]] se vzdala [[Varšava]] a poslední velké jednotky kapitulovaly 5 října 1939. Polsko před Německem ani Sovětským Svazem nekapitulovalo. Polská vláda opustila Polsko a u svých spojenců začala organizovat nové vojenské jednotky složené z vojáků, kterým se podařilo z Polska evakuovat (část vojáků dostala přes Rumunsko do Francie). V [[exil]]u měl významné postavení generál [[Władysław Sikorski]], který byl ministrem obrany a zároveň vrchním velitelem polské armády. Po přepadení [[Norsko|Norska]] nacistickým Německem v dubnu [[1940]], přišli na pomoc Norům, vedle Britů a Francouzů také polští vojáci. Po pádu Francie se polští vojáci přesunuli do Velké Británie. Výraznou změnou pro Polsko bylo přepadení [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] nacistickým [[Nacistické Německo|Německem]] dne [[22. červen|22. června]] [[1941]]. Stalin propustil polské občany držené na Sibiři (100 tis. - 400 tis.) a povolil generálovi Andersovi zorganizování polských jednotek v SSSR. V roce 1942 tyto jednotky z důvodů různých neshod opustily Sovětský Svaz a přesunuly se do Persie a dále pod britské velení na Blízký Východ. V [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] bylo mnoho polských důstojníků internovaných po okupaci východních polských území a během tvoření Andersovy armády se je nedalo nikde najít protože v roce [[1940]] došlo k [[Katyňský masakr|masakru v Katyni]], při kterém členové [[NKVD]] povraždili asi 15 tisíc polských důstojníků. Když v roce [[1943]] zveřejnila německá armáda nálezy, [[sovět]]ský režim je popřel. Polská exilová vláda požadovala vyšetřování, které vedlo k roztržce mezi Exilovou vládou v [[Londýn]]ě a [[Moskva|Moskvou]]. Z Poláků, kteří nestihli opustit SSSR s Andersem, Stalin vytvořil novou polskou armádu, která se stala základem pro příští polskou lidovou armádu.
V roce 1944 Stalin na území Polska, ze kterého vytlačil Němce vytvořil Polskou Lidovou Republiku. Armáda komunistického Polska byla až do roku 1956 zcela pod kontrolou SSSR. Sovětští důstojníci byli na mnoha klíčových místech polské armády a v samotném Polsku byly po celou dobu komunistické nadvlády rozmístěny sovětské jednotky a sovětské základny, které byly z Polska odstraněny až po roce 1989. V roce 1968 se polská lidová armáda zúčastnila sovětské intervence v Československu (spolu s ostatními komunistickými zeměmi). V sedmdesátých letech Polsko začalo posílat vojáky na mírové mise organizované OSN.
| |||