Polská armáda: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
značka: možné problémové formulace
Bez shrnutí editace
Řádek 33:
== Historie ==
 
Po získání [[nezávislost]]i v roce [[1918]] bylo započato s budováním nové armády. Vojáci a důstojníci byli vyškoleni v armádách několika zemí (Německo, Rusko, Rakousko-Uhersko; ve [[Francie|Francii]] byla tzv. [[Modrá armáda]], které velel generál [[Józef Haller de Hallenburg]]). Na formování polské armády měl velký vliv [[Józef Piłsudski]], který byl náčelníkem státuštábu. Po získání nezávislosti byly důležitým tématem hranice nového státu, proto měla polská armáda významné postavení. V letech 1918-1921 proběhly boje s Německem ([[Velkopolské povstání]]), Československem (Těšínsko), Ukrajinci ([[Polsko-ukrajinská válka]] se ZUNR, boje s ULR), Litvou (v [[1919]] roce došlo k bojům v okolí [[Sejny|Sejn]] a v roce [[1920]] vzájemné spory vyústily v obsazení Vilna, které provedl generál [[Lucjan Żeligowski]]) a Sovětským Svazem ([[Polsko-sovětská válka]]). Po [[Polsko-sovětská válka|Rusko-polské válce]] byl [[Sovětský svaz]] i nadále považován za hlavního nepřítele Polska. Polsko proto uzavřelo obrannou alianci s [[Rumunsko|Rumunskem]] a [[Lotyšskem|Lotyšsko]] proti SSSR. Obrannou smlouvo mělo Polsko také s Francií a těsně před válkou uzavřelo alianci s Velkou Británií. Smlouvy o neútočení uzavřené s v 30 letech s Německem a SSSR, bohužel nesplnily svou funkci a obě země smlouvy porušily.
 
V roce [[1939]] bylo Polsko přepadeno [[Nacistické Německo|Německem]] a Slovenskem – tím začala [[druhá světová válka]]. Poláci měli menší [[letectvo]], méně [[tank]]ů než Němci a jejich vojenská doktrína byla zaměřena na ofenzivní pojetí války a nasměrovaná hlavně na východ proti SSSR. K dalším problémům patřila nedokončená mobilizace (na žádost západních spojenců byla pozastavena několik dnů před německým útokem) nebo nedostatečná protivzdušná obrana proti příliš početné ([[Luftwaffe]]). Vrchním velitelem armády byl maršál [[Edward Śmigły-Rydz|Edward Rydz-Śmigły]]. [[17. září]] [[1939]] na Polsko zaútočil SSSR s odůvodněním, že polský [[stát]] přestal existovat. Dne [[28. září]] se vzdala [[Varšava]] a poslední velké jednotky kapitulovaly 5 října 1939. Polsko před Německem ani Sovětským Svazem nekapitulovalo. Polská vláda opustila Polsko a u svých spojenců začala organizovat nové vojenské jednotky složené z vojáků, kterým se podařilo z Polska evakuovat (část vojáků dostala přes Rumunsko do Francie). V [[exil]]u měl významné postavení generál [[Władysław Sikorski]], který byl ministrem obrany a zároveň vrchním velitelem polské armády. Po přepadení [[Norsko|Norska]] nacistickým Německem v dubnu [[1940]], přišli na pomoc Norům, vedle Britů a Francouzů také polští vojáci. Po pádu Francie se polští vojáci přesunuli do Velké Británie. Výraznou změnou pro Polsko bylo přepadení [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] nacistickým [[Nacistické Německo|Německem]] dne [[22. červen|22. června]] [[1941]]. Stalin propustil polské občany držené na Sibiři (100 tis. - 400 tis.) a povolil generálovi Andersovi zorganizování polských jednotek v SSSR. V roce 1942 tyto jednotky z důvodů různých neshod opustily Sovětský Svaz a přesunuly se do Persie a dále pod britské velení na Blízký Východ. V [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] bylo mnoho polských důstojníků internovaných po okupaci východních polských území a během tvoření Andersovy armády se je nedalo nikde najít protože v roce [[1940]] došlo k [[Katyňský masakr|masakru v Katyni]], při kterém členové [[NKVD]] povraždili asi 15 tisíc polských důstojníků. Když v roce [[1943]] zveřejnila německá armáda nálezy, [[sovět]]ský režim je popřel. Polská exilová vláda požadovala vyšetřování, které vedlo k roztržce mezi Exilovou vládou v [[Londýn]]ě a [[Moskva|Moskvou]]. Z Poláků, kteří nestihli opustit SSSR s Andersem, Stalin vytvořil novou polskou armádu, která se stala základem pro příští polskou lidovou armádu.