Irena Fuchsová: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 42:
Kolínská rodačka pochází z ochotnické rodiny. Je vnučkou Františka Červína, režiséra, autora divadelních her, herce a vedoucího kolínského ochotnického spolku.<ref>[http://www.rodinaonline.cz/archiv/2002/01/rozhovor.htm Kam se poděly nápovědní budky?] Naše rodina, r. 34, č. 1.</ref> V roce [[1954]] onemocněla dětskou obrnou, s trvalými následky. Byla dvakrát vdaná, současným manželem je Jan Fuchs. Má dceru Ritu a syna Filipa.
Od roku [[1968]] pracovala v kolínském divadle jako uklízečka a šatnářka
svaz mládeže). - Irena F. se stává předsedkyní SSM. - Irena F. žádá o
tři roky později o vstup do KSČ (Komunistická strana Československa). -
Za další rok se stává kandidátkou a za dva roky členkou KSČ. - Irena F.
studuje VUML (Večerní univerzita marxismu-leninismu). - Irena F. se
stává předsedkyní organizace KSČ v divadle. - Irena F. nepodepisuje (na
rozdíl od většiny zaměstnanců divadla) petici Několik vět. - Irena F.
prohlašuje na jednom z mítinků Občanského fóra v listopadu 1989 v
divadle, že "je komunistka a jako komunistka je rozhodnutím ústředního
výboru KSČ zklamaná a rozhořčená". - Irena F. doporučuje kolínským
gymnazistům, že "až ze strany odejdou všichni hajzlové, bude strana
potřebovat právě je, nezkažené, čisté". - Irena F. v roce 1990 vystupuje
z KSČ. - a v roce [[1970]] zde nastoupila jako nápovědka. V roce [[1993]] bylo kolínské divadlo zrušeno a Irena Fuchsová [[1. červen|1. 6.]] [[1994]] nastoupila na místo suflérky v Činoherním klubu. Hrála i několik vedlejších rolí.
Její první vydaná kniha se jmenuje Divadelní vejšplechty a vyšla v roce 2001. Od té doby vydává ročně 2 až 4 knihy. V roce [[2008]] změnila nakladatele. Některé ze svých knih také sama namlouvá pro nevidomé. Své povídky, včetně erotických,<ref>[http://ona.idnes.cz/ctyricet-let-napovida-hercum-a-tvrdi-a-budu-dokud-udrzim-text-pti-/spolecnost.asp?c=A100208_151206_ona_ony_jup Čtyřicet let napovídá hercům a tvrdí: A budu, dokud udržím text] iDnes.cz 11. 2. 2010.</ref> publikuje i v řadě časopisů.
| |||