Rentgenová krystalografie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Xqbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: es:Cristalografía de rayos X je na seznamu nejlepších článků; kosmetické úpravy
Zatev (diskuse | příspěvky)
m →‎Princip: 2x typo
Řádek 19:
 
== Princip ==
Při průchodu [[Monochromatické záření|monochromatického]] rentgenového záření látkou dochází k pružnému ohybu ([[difrakce|difrakci]]) paprsků. Směr a intenzita difraktujících paprsků závisí na vnitřní struktuře vzorku. V [[Amorfamorf]]ním vzorku jsou atomy rozmístěny nepravidelně a příspěvky k celkové intenzitě difraktovaného záření se často vzájemně vyruší. Naopak vzorek s periodickou strukuroustrukturou (monokrystal) působí jako difrakční [[mřížka]] ve viditelném světle. Příspěvky k celkové intenzitě difraktovaného záření vzájemně interferují a v určitých směrech, specifických pro konkrétní krystalovou strukturu, se sčítají, jinak se vyruší.<ref name="kodicek"/><ref name="Loub"/>
 
Směry a intenzity difraktovaného záření se pro vzorek změří a po provedení korekcí (na tvar vzorku, tepelné kmity, absorbci, zprůměrování intenzit ze symetrických směrů) se určuje absolutní struktura. Při řešení se nejdříve určí hrubý model struktury a postupným přidáváním parametrů (anizotropie termálních kmitů, poloha lehkých atomů - [[vodík]]ů) se optimalizuje shoda experimentálních dat s daty vypočtenými podle modelu. Míra shody modelu s experimentálními daty se hodnotí podle '''R-faktoru''' ale vždy je třeba kritické zhodnocení modelu člověkem.