Verze z 21. 9. 2014, 15:13 editovat Radiosaltbird (diskuse \| příspěvky) 111 476 editací infobox, autoritní data ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 10. 2014, 15:44 editovat zrušit editaci Jana Lánová (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 58 848 editací typo Přejít na další porovnání →
Řádek 24: Pavel Kropáček je autorem velké části katalogových textů (celkem 109) v monumentální publikaci prof. [[Antonín Matějček\|Antonína Matějčka]], ''Česká malba gotická''. Následně soustředil své badatelské úsilí na deskovou malbu první poloviny 15. století, ale jeho kniha ''Malířství doby husitské'' (1940), zahrnující detailní analýzu řady děl, byla vydána až posmrtně roku 1946. Kropáček se zasloužil o určení obrazu [[Zbraslavská madona\|Zbraslavské madony]] jako gotického originálu, když při pečlivém zkoumání objevil [[pentimenti]].<ref>P. Kropáček, Madona zbraslavská, Volné směry XXXV, 1938-40, s. 8</ref> Kropáček rovněž publikoval studii o severofrancouzské knize ~~motliteb~~modliteb ze zámku ve Strážnici a určil její vznik do první poloviny 15. století.<ref>P. Kropáček, Strážnická kniha hodinek z 15. století, Ročenka česko-slovenských knihtiskařů 1939, s. 58</ref> Jeho zájem o evropské umění se soustředil na nizozemské malířství v širokém rozpětí od [[Hieronymus Bosch\|Hieronyma Bosche]] a [[Pieter Brueghel\|Pietera Brueghela]]<ref>P. Kropáček, Pieter Brueghel a don Quichote, Volné směry XXXV, 1938-40, s. 140</ref>, přes [[Jan Vermeer\|Jana Vermeer]]a <ref>P. Kropáček, Jan Vermeer, Praha, 1939</ref> po [[Vincent van Gogh\|Vincenta van Gogh]]a. Kropáček se zabýval umělecko-filozofickými otázkami ve vztahu k historii umění, úlohou a novou definicí pojmu formalismus, protikladem intimního a monumentálního umění.<ref>P. Kropáček, Budoucnost monumentálního umění, Volné směry XLI, 1947-1948, s. 60</ref>

Pavel Kropáček: Porovnání verzí